Petr Adler: Watsonova slečna hájí svého chlapce proti nařčením z domácího násilí

Byla jsem sťatá jak zákon káže, a chování mého chlapce tenkrát u benzínové pumpy mohlo navenek vypadat násilnicky, ale on by na mne nikdy nevztáhl ruku, pravila Jenn Guardinová. Jejím chlapcem je Austin Watson, zaměstnanec Nashville Predators. Hraje na pravém křídle útoku a způsobil trochu neobvyklý rozruch, když se v sobotu 16. června pohádal se svým děvčetem, a nějaký kolemjdoucí to považoval za hrubství prvního řádu. Kolemjdoucí přivolal policii, takže Watson nakonec dostal tři měsíce podmínky, úkol podrobit se kursům proti mlácení bližních, a navíc zákaz hry na 27 utkání.

Hráčské odbory NHLPA podpořily Watsonovo odvolání, nezávislý sudí Shyam Das vyslechl obě strany, a nakonec trest snížil o devět zápasů, na 18. NHL s jeho rozhodnutím nebyla příliš spokojena. Šla tak daleko, že vyjádřila svoji nespokojenost v poměrně viditelně rozčíleném prohlášení.

A teď přišla slečna Guardinová s tím, že to všechno bylo úplně jinak, a že její chlapec naopak zasluhuje pochvalu za to, jak jí pomáhá v jejím boji s démonem alkoholu. Je sice naprostá pravda, že policejní zpráva zmiňovala rudé skvrny na její hrudi, a že slečna Guardinová podepsala zprávu o výslechu, v němž řekla, že jí ty podlitiny způsobil její mládenec, ale její Austin Watson je zcela nevinen, a jestli někdo způsobil u pumpy ve Franklinu výtržnost, byla to ona, a tudíž se omlouvá všem, včetně mužstva a obyvatelstva města Nashville i jeho okolí.

Samotný Watson při přelíčení řekl, že se k obvinění (a pak obžalobě) z domácího násilí nevyjádří. Říká se tomu no contest, a dalo by se to přeložit jako že já neříkám ani tak, ani tak, ale na má slova dojde.

Šlo o to, že mladá dvojice měla jet na svatbu svých kamarádů, a slečna Guardinová si, patrně v tušení nejrůznějších radovánek, předehřála kotle, jak se říká v opilecké angličtině. Zářila jako vánoční ozdoba, a její hoch se vyjádřil, že takhle se na žádnou svatbu nepojede. Slečna Guardinová naopak vyjádřila přesvědčení, že panák sem nebo tam, teď nebo potom, nemůže změnit její rozhodnutí, že ona svatební oslava je jediným místem, které toho dne ještě nenavštívila, a že nevyužít pozvání by bylo hříchem.

Nyní ale slečna Guardinová tvrdí, že to je vsehno jinak, a že se snaží ovládnout svou touhu po ohnivé vodě pravidelnými návštěvami schůzek protialkoholického sdružení Alcoholics Anonymous, a že ji její chlapec v jejím úsilí velice podporuje, a že co by si bez něj počala.

Podobnost čistě náhodná?

Jsou tomu už čtyři roky: ruský obránce Sláva Vojnov, tenkrát zaměstnanec Los Angeles Kings, neměl radost, že se jeho manželka Marta Varlamovová silně podnapila na večírku hráčů ku oslavě svátku strašidel jménem Halloween. Vyvedl ji ven z místnosti, že se pojede domů, milostivá nesouhlasila, tak jí (údajně) jednu plácnul. Když dojeli do jejich příbytku, milostivá vyjádřila nesouhlas, a podle pozdějších lékařských a policejních zpráv ji manžel zkopal do hranolu.

Vojnov manželku odvezl na pohotovostní oddělení místní nemocnice, kde ošetřující personál zkušeným okem usoudil, že ty podlitiny nemohl způsobit údajný pád ze schodů. Přivolaní policisté řekli, že ani jim se příhoda se schodištěm nezdá.

Skončilo to, jak známo, soudním rozsudkem, hrozbou deportace z Ameriky, a Vojnov to celé vyřešil dobrovolným odchodem ze země. NHL mu vyslovila zákaz hry na neurčito. Vojnov nyní usiluje o návrat. V první řadě mu musí kalifornský soud smazat trest z rejstříku, pak bude muset předstoupit před komisaře NHL Garyho Bettmana, a ten rozhodne. Základní potíž žádné mužstvo NHL se zatím nepřihlásilo, že by se zajímalo o Vojnovovy služby. To z obav, že by se ozvaly hlasitě protesty. Těch se v těchto politický korektních dobách obávají všichni jako čerti křížů.

Případ zašmodrchalo tvrzení milostivé paní, že její prohlášení z nemocnice neplatí, neboť ona neumí anglicky, takže nerozuměla, nač se ji tam vyptávají, natož aby věděla, co jim odpovídá.

Ovšem, že byla pod obraz, to nepopřela.

A tady se naskýtá ona otázka podobnosti. Kdyby šlo pouze o případ Watsona nebo Vojnova, dobrá, vskutku zlomyslná náhoda. Jenže těch případů je mnohem víc, a podobají se jeden druhému se zarputilou vytrvalostí: vždycky jde o hokejistu, který se buď snažil dopustit tělesného násilí na nějaké dámě, nebo se ho přímo dopustil, a vždycky se zjistilo, že dáma byla opilá. Hráč mohl být, ale často nebyl, podnapilý, ale dáma, s níž trávil osudný večer, byla.

I vznikla otázka: že by si hokejisté namlouvali převážně alkoholky?

Mnohá hokejistova milenka, snoubenka nebo manželka hlasitě zaprotestuje, a je velice možné, že právem. Avšak otázka zůstává.

Odpověď z patřičných míst zněla, že NHL už takhle vede strašné spousty statistik, ale tahle mezi nimi není. Nepřípustný a ničím neopravnitelný zásah do soukromí.

Cyničtější odpověď: mít za manžela hokejistu z NHL je zlaté dno.

Jistě, ne všechny dámy, které si dobyly srdce špičkových hokejistů jsou alkoholky. Stejně, jako je zřejmé, že pohmožděniny na tělech zmiňovaných dam musel někdo způsobit. Zatímní obhajoba samotných obětí, že si za to mohly samy, neměly se tak ožírat, je nádherná. Ještě lepší bude, když ti, kteří jim ty pohmožděniny způsobili, začnou tvrdit, že se snažili zabránit partnerčině alkoholismu. Když už to ty partnerky říkají samy, proč ne?

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter