Petr Adler: tahanice o lístky na Canadiens skončila u soudu

Chlap v Québecu upřel svému švagrovi podíl na sezónních vstupenkách Montréal Canadiens (na snímku), švagr to dal k soudu, a vysoudil 45 tisíc dolarů na odškodném nejrůznějšího druhu.

V podstatě šlo o to, že Petros Sakaris, švagr dnes už bývalé manželky svého dnes už vlastně také bývalého švagra Louise Terzopoulose, vyhověl přání své ženy, která jménem své sestry usoudila, že ten pacholek Terzopoulos zasluhuje ztrestat.

Ti dva pánové se totiž stali přáteli, když randili se dvěma sestrami, a ty si nakonec vzali (každý jednu z nich). Podle příjmení dnes protivných stran muselo jít o typickou řeckou svatbu se vším všudy.

Což o to, v rozvodových řízeních se dějí nejrůznější věci (zájemci o podobné výstřelky buďtež odkázáni na dílo českého právníka JUDr. Iva Jahelky, který v soudních síních zažil leccos, a o mnohé z toho se dělí se čtenáři i posluchači),

Podivné jsou cesty práva

Ovšem, že se věc dostala v Québecu až k vyššímu soudu (Superior Court of Québec, promiňte, jsme v Québecu: Cour Supérieure du Québec), to už je obdivuhodné. Tom Markakis, právní zástupce prohravší strany, ohlásil po vynesení rozsudku, že se jménem svého zákazníka odvolá. Takže odvolací soud (Cour D’appel du Québec), který je v La Belle Province jediným místem, které může posuzovat rozhodnutí nejvyšší stolice, se má nač těšit.

Pak tu ještě je možnost kanadského federálního soudu, nebo dokonce soudu nejvyššího, ale tyto možnosti jsou v nedohlednu. Nynější rozhodnutí ctihodného soudce Jeffreyho Edwardse totiž přišlo po přelíčení, které začalo na podzim roku 2015. To ještě ctihodný soudce ani nebyl členem nejvyšší stolice: podle archívu soudu byl do úřadu jmenovn až letos v červnu.

Asi mu ten případ šoupli co zelenáčovi, aby viděl, jak důležitými věcmi se obírá nejvyšší soudní stolice Québecu.

Ctihodný pan soudce (The Honourable, čili L’honorable) případ ve svém rozsáhlém rozsudku popsal až do rozkošných podrobností.

Stalo se tedy toto: Petros Sakaris získal pár sezónních vstupenek od jakési velice důležité osoby, činné ve stavebním průmyslu, která se jich chtěla vzdát. Švagr (a před tím dávný přítel) Louis Terzopoulos se s ním podělil o náklady na ten poměrně dráhy nákup.

Jak kdysi napsal Karel Čapek, když už má soud váhy, nechť jsou apatykářské. V tomto případě byly: soud během přelíčení dokonce vyslechl bývalého předního činitele obchodního oddělení Canadiens, dnes odborníka ve výzkumu trhu, který si vstupenky prohlédl a označil sedadla v nich vyznačená za jedny z nejlepších v celé hale: nad trestnou lavicí přesně nad červenou čarou. Vstupenky platily v bývalém Montréal Forum, a platí i v dnešním Bell Centre.

Sezónní vstupenky Montréal Canadiens se v lecčems podobají členství v All-England Lawn Tennis And Croquet Club se sídlem na Church Road v londýnském Wimbledonu, nebo vstupenkám na Wiener Opernball ve vídeňské Staatsoper, Opernring 2 (každý rok ve čtvrtek předcházející popeleční středě). V prvním případě je nejjednodušší vyhrát tenisové mistrovství ve Wimbledonu nebo se vdát za nějakého dobře postaveného britského šlechtice, třeba prince, prostě někoho z královského rodu nebo jeho okolí, zatímco ve druhém případě je nejlepší být šlechticem, ať už odkudkoliv, ale nejlépe (dnes už jen bývalým) rakouským (mimochodem: Opernball 20. února 2020 už je beznadějně vyprodán).

Zpět k přelíčení

Obviňovaný Sakaris tvrdil, že nikdy s Terzopoulosem neuzavřel žádnou písemnou dohodu. Vstupenky s ním sdílel pouze co příbuzný přes sestru své draze milované bytosti. A vůbec: vstupenky jsou na jeho jméno, takže si s nimi může dělat, co chce.

Je pravda, že Terzopoulos nepředložil žádnou smlouvu, a je také pravda, že vstupenky byly jen na jedno jméno. To proto, že Montréal Canadiens lpí na pravidle, že vlastníkem každého účtu, k němuž se váže sezónní vstupenka, musí být buď jedna osoba nebo jeden podnik.

Terzopoulos na nákup vstupenek přispěl i po svém rozvodu, takže Sakaris má smůlu, uzavřel ctihodný soudce Edwards.

Ctihodný soudce Edwards ve svém rozhodnutí označil žalujícího za náruživého či vášnivého příznivce Canadiens, a dodal, že se sice přihlásil do pořadí na nové sezónní vstupenky, ale zatím čeká pátým rokem, a než na něj přijde řada, uplynou (podle sdělení mužstva) nejméně ještě další dva roky. A navíc to rozhodně nebudou vstupenky na místa tak lákavá jako byly ty, které mu upírá jeho bývalý švagr.

Žalovaný v hrdlo lhal

Ctihodný soudce rozhodl, že skutečný vývoj událostí prokazuje, že švagři opravdu uzavřeli dohodu, jakkoliv neformální, takže žalující strana měla nárok na využití vstupenek.

Novopečení švagři prvně využili sezónních vstupenek v letech 1995 až 1996. Pánové měli dohodu, uzavřenou vždy po zveřejnění rozpisu domácích utkání Canadiens, jak se podělí. Záleželo to na tom, kdy má která dvojice čas, nebo kterým soupeřům dává ta která dvojice přednost, ale ani jednou se nestalo že by se nedohodli.

Stejně tak se dohadovali při pohárové soutěži.

Jenže pak Terzopoulosovo manželství skončilo v roce 2014 rozvodem, a teď už bývalý švagr mu řekl, že sdílení skončilo.

Smluvní vztah ohledně sezónních vstupenek mezi protivnými stranami neměl nic společného s rozvodem jedné z těch stran, napsal ctihodný soudce Edwards. Místo, aby se Sakaris nějak zkusil se svým u bývalým švagrem Terzopoulosem domluvit, jak ho vyplatí ze smlouvy, dodal, vzal obžalovaný Sakaris zákon do svých rukou a na naléhání své ženy a její sestry odmítl pokračovat ve smlouvě, aniž by její platnost ukončil přijatelným způsobem.

Vysouzenou částku 45 tisíc rozdělil ctihodný soudce Edwards takto: osm tisíc tzv. morálního poškození za ztrátu potěšení z používání prvotřídních vstupenek. Další částka, těsně přes tisícovku dolarů, zasluhuje vysvětlení: když Canadiens končili ve Foru, mohli zájemci z řad majitelů sezónních vstupenek získat své sedadlo na památku. Sakaris usoudil, že Terzopoulos si nic takového nezaslouží a křeslo mu nevydal,. Tak to je těch tisíc padesát. Zbývající částka představuje půlku podílu ceny sezónních vstupenek, soudní náklady, a poplatek, který žalující Louis Terzopoulos musel zaplatit, aby se vůbec dostal do pořadí v čekací listině na nové.

Zatím není známo, co si o rozsudku myslí manželka obžalovaného a prohravšího Petrose Sakarise, a jak se s ním o svůj názor podělila.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter