bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Petr Adler: stahují se nad Torontem mraky?

12. července 2019, 9:35

Petr Adler

Jestli Toronto Maple Leafs zůstanou na jaře 2020 zase před branami druhého kola Stanleyova poháru, nebo, nedej přírodo, nepostoupí vůbec, kdo poletí první? Kouč? Generální manažer? Oba? A ustojí to jim nadřízený president?

Mike Babcock přišel jako legenda z Detroit Red Wings a stal se v roce 2015 nejlépe placeným koučem NHL. Cynici v zákulisí soutěže ovšem tvrdí, že ta mzda je spíše odměnou za minulé výkony, kterou nedovedou ospravedlnit nadějí na podobné úspěchy v čase budoucím.

Babcock se sice nikdy nijak moc nevyznamenal jako hráč, ale na druhé straně má doma bakalářský titul z tělesné výchovy z jedné z nejslavnějších kanadských universit, montrealské McGill. Tam také sepsal v dalším studiu několik prací z oblasti sportovní psychologie.

Kromě vítězné řady postupů Detroitu do pohárové soutěže (a vítězství v ní), má na účtu také pár olympijských zlat.

Stal se legendou, ale, podle dvou vysoce zkušených hokejových papalášů, je na tom stejně, jako je mezi divadelníky William Shakespeare. Všichni říkají, jaký to byl génius, a málokdo dovede říci, proč a jak.

Po první sezóně Babcockova působení ve Scotiabank Arena (40 Bay Street, Toronto) Maple Leafs skončili na prvním místě v loterii o první místo ve výběru hráčů (draft): byli na úplně posledním místě v pořadí základní části. Vybrali si Austona Matthewse.

V dalších sezónách se karta obrátila. Trochu. Maple Leafs sice ve všech dalších třech sezónách postoupili do pohárové soutěže, a tvářili se, že je na čase začít plánovat, kudy povede slavnostní průvod s pohárem, ale: nejdříve vypadli v prvním kole s Washington Capitals, a pak, zase v pvnim kole, a dvakrát za sebou, s Boston Bruins.

V tuto chvíli je Babcock v půli doby platnosti osmileté smlouvy. Z domluvených 50 miliónů dolarů už jich má doma 25.

A v zákulisí NHL se někteří začínají vyptávat, zda to není moc peněz za málo muziky. Horší ovšem bude, až tyhle otázky začnou padat na ředitelství Maple Leafs.

Jak to bylo doopravdy

Babcocka najal president Maple Leafs Brendan Shanahan, muž, kterého najal Tím Leiweke, který dnes stojí u kolébky dosud nepojmenovaného mužstva v Seattle.

Tentýž Shanahan krátce po Babcockově příchodu najal co generálního manažera Lou Lamoriella. Všechno se zdálo být na té nejlepší cestě k okamžitému obratu a naprostému úspěchu.

Nebylo.

Za tím vším je několik úsměvných spojení.

Když Lou Lamoriello převzal otěže New Jersey Devils, byl Brendan Shanahan prvním hráčem, kterého si vybral (druhý hráč v pořadí výběru 1987, Pierre Turgeon, šel tenkrát první, k Buffalo Sabres).

A teď byl najednou Lamoriello Shanahanovým podřízeným.

Shanahan odehrál v Detroitu jednu sezónu pod vedením kouče Babcocka.

A teď byl najednou Babcock Shanahanovým podřízeným.

V roce 2018 oznámil Shanahan Lamoriellovi, že mu vypršela tříletá generálně manažerská smlouva, ale že by mohl zůstat u mužstva co poradce.

Krátce poté oznámili New York Islanders, že mají nového presidenta hokejových operací, potažmo generálního manažera. Jmenuje se Lou Lamoriello.

Tenkrát přišel v Torontu na řadu už od prvního pohledu mladičký Kyle Dubas, který s těmi svými obrovskými brýlemi vypadá jako středoškolský šprt. Shanahana ohromil (a okouzlil) spoustou výrazů ze zvláštního odvětví statistiky, kterému se pro nedostatek jiných označení říká analytika.

Tahle změna tak zaujala Marka Huntera, Dubasova dosavadního spolubojovníka v úřadu zástupce generálního manažera, že raději dal Maple Leafs vale.

Rozdíl mezi Markem Hunterem a Kylem Dubasem: Hunter si odehrál svoje v NHL (podobně jako jeho bratři Dale a Dave). Na hráče se dívá očima hráče. Dubas se zase vyzná v řeči číslic. Ty ale velice často neobsáhnou hráčovy herní schopnosti, ale ani jeho povahu a ochotu stát se součástí mužstva.

V současném názorovém ovzduší, které se dá označit za buď anebo, neměl tedy Hunter naději: analytika se stala novým náboženstvím. Důležitější je číslo, jak dlouho dovede ten který hráč podržet puk na holi, než kolikrát mužstvo vyhraje.

Dubas přičichl k hokeji ve svém rodišti Sault Ste. Marie v Ontariu. Jeho táta i děd měli mnoho společného s místním mládežnickým mužstvem řečeným Greyhounds. Mladý Dubas šel v jejich stopách. Jinak: vystudoval řízení sportu na Brockově universitě v St. Catharines, kousek od Niagary a jejích vodopádů. Během školy si přivydělával vyhledáváním hráčů pro Greyhounds (cizí řečí: scouting).

Po závěrečných zkouškách se pokoušel o dráhu hráčského zástupce, dokonce byl zaměstnán u Uptown Sports Management, ale nějak se začalo stávat příliš často, že hráči mu přidělení odcházeli za hráčskými zástupci jinam, převážně ke konkurenci. Přešel tedy na druhou stranu barikády a zakrátko se stal generálním manažerem Greyhounds. Krátce poté Dubas šokoval ontarijskou hokejovou ligu (OHL): poslal Windsor Spitfires dva hráče (MacKenzieho Braida a Patricka Sieloffa) a sedm míst ve výběru OHL za Jacka Campbella, brankáře, o kterém tenkrát všichni tvrdili, že z něj bude nastávající hvězda NHL.

Dallas Stars si Campbella v roce 2010 vybrali z desátého místa v prvním kole, jako prvního brankáře výběru onoho roku, ale hvězdou se zatím nestal. Dnes je zaměstnán u Los Angeles Kings.

Nicméně, odvážný krok mladíka ze Soo (čte se to Sů, tak se v Kanadě říká ve zkratce Sault Ste. Marie) zaujal tehdejší vedení Maple Leafs. Shanahan si pozval Dubase ke krátkému pohovoru, který nakonec trval celých devět hodin. A vzápětí mu nabídl místo asistenta generálního manažera, později generálního manažera pobočky Toronto Marlies (farmy Maple Leafs v Americké hokejové lize), a tohle mužstvo v roce 2018 dosáhlo až na Calderův pohár.

Jeden úspěch za druhým, a přesto je něco v nepořádku.

Rozbroje a rozmíšky

Je známo, že Lou Lamoriello čte zprávy svých vyzvědačů (scouts) s nevšedním zájmem. Lpí na postřezích, které naznačují, kdo je kdo: přihraje spoluhráči do lepšího postavení? zaskočí za spoluhráče v obraně? umí padnout do soupeřovy střely? boji se u hrazení?

Je také známo, že se Lou Lamoriello pravidelně vyptává svých koučů, jaký hráč by se jim hodil do sestavy.

Konečné rozhodnutí je na něm, do toho si nenechá řečnit, ale lidé kolem mají pocit, že jejich generální manažer si váží jejich názorů.

Říká se, že nové koště, a tak dále, jenže od chvíle, kdy převzal otěže Dubas, to v Torontu vypadá jinak.

Úředně to obě strany popírají, ale pravidlo, že dohady a fámy stojí za uvěření teprve poté, kdy byly úředně vyvráceny, platí.

Babcock se sice tvářil hrdinně, když Dubas přeházel pořadí důležitosti hráčů v sestavě jedním škrtem pera, ale aby tančil před stadiónem uprostřed Bay Street, když se dozvěděl, že přijde John Tavares se mzdou 11 miliónů ročně, to se nedá říci. Vyjádřil sice uspokojení, že mladý Matthews má novou smlouvu, ale o její nadměrné zátěží na mzdový strop se raději nezmínil. Netvářil se moc nadšeně, když William Nylander vydíral mužstvo tak dlouho, až je vydral. Vyjádřil málem na plnou hubu nespokojenost s některými výměnami (Jake Muzzin, například).

Babcock se dosud nevyjádřil, alespoň veřejně ne, k prapodivnému tanci kolem horké kaše: jak dopadne obránce Jake Gardiner? A zůstane Mitch Marner zaměstnancem Maple Leafs?

V Gardinerově případu hraje jistou úlohu jeho zdraví: loňskou sezónu toho moc neodehrál kvůli potížím se zády, ale jinak je to skvělý obránce, takový, jaký bude v jeho nepřítomnosti Maple Leafs chybět.

A pokud jde o Marnera, Babcock dal několikrát najevo, že mu je jako hráč milejší než Tavares s Matthewsem dohromady. Učinil tak jednoduše: poslal ho na led v těch nejtěžších situacích. Tavares a Matthews jen bezmocně přihlíželi ze střídačky, jak Marner zase a znovu tahá mužstvu trny z paty.

Nebezpečí patu

V šachu se pat říká okamžiku, kdy jsou oba soupeři v bryndě, a ani jeden neví, jak z toho ven.

U Toronto Maple Leafs to teď to vypadá, že Mitch Marner půjde hrát jinam, za peníze, které chce, na dobu, jakou chce. Mužstvo z toho sice bude mít na čtyři roky místa v prvních kolech výběru, ale současně bude mít kabinu plnou rozzuřených hráčů, kteří budou mít pocit, že jim ředitelství háže klacky pod nohy.

A jejich kouč si bude myslet totéž.

Je zajímavé, shodují se zákulisní činitelé, že je nepřekvapí, jestli Maple Leafs v nastávající sezóně znovu postoupí do pohárové soutěže, a dostanou se tam poměrně hravě. A stejně zajímavé je, že je nepřekvapí, že torontští zase vypadnou v prvním kole. Pohárový hokej totiž opravdu je mnohem osobnější. Tvrdší. Hraje se do úplného vyčerpání, a v dalším zápase úplně stejně tak. Vyhraje ne ten, kdo je herně nebo technický lepší, ale ten, kdo vydrží, kdo mezi zápasy kulhá ošetřovnou obložen ledovými obklady, aby je před utkáním odhodil a šel na led zase a se stejným odhodláním jako minule.

Takové hráče, shodli se ti pánové, takové hráče vám nenajde sebepodrobnější statistický rozbor.

Je známo, uzavřeli, že po neúspěchu nemůžete dát výpověď celému mužstvu. Musíte najít kozla odpuštění. Prvním na řadě je kouč, jakkoliv to může být nespravedlivé. Kouč přece může postavit do zápasu jen toho, koho mu přivedl generální manažer. A generální manažer, který se řídí pouze svým názorem, kdo je a kdo není užitečný, a neporadí se s chlapem, který je dění blíže než on, ten tomu člověku předem chystá popraviště.

Až na to, že v případě Toronto Maple Leafs, když Kyle Dubas vyhodí Mikea Babcocka, způsobí, že podnik bude muset platit ještě čtyři roky poměrně dost miliónů dolarů za to, aby kouč nekoučoval. Nepotrvá dlouho, a majitelé se začnou ptát, kdo jim nasadil tuhle zatracenou veš do kožichu.

A pak uvidíme na 40 Bay Street v Torontu krveprolití.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.