Petr Adler: Sidney Crosby je na rozcestí. Skončit nebo pokračovat?

3. května 2017, 7:13

Petr Adler

Třetí zápas druhého kola letošní soutěže o Stanleyův pohár se může stát labutí písní Sidneye Crosbyho, soudí řada generálních manažerů a koučů NHL. Hvězda Pittsburgh Penguins utrpěla hned na začátku zápasu otřes mozku (viz snímek těsně po pádu), a jelikož to nebylo prvně, domnívají se mnozí, že čeho je moc, toho je příliš.

Jak řekl jeden nejmenovaný činitel: zdraví má jenom jedno, život má jenom jeden. Peněz vydělal víc než dost, vyhrál všechno, co šlo, od Stanleyova poháru přes olympiádu, mistrovství světa, Světový pohár, i všechny ceny, jichž může dosáhnout útočník NHL. A co to je všechno proti případným stálým následkům otřesů mozku.

NHL se ovšem jako soutěž nemůže k věci vyjadřovat ani tak, ale ani naopak. Dle názoru jednoho z ligových činitelů, bude záležet na rozhodnutí odborníků. Crosbymu se dostane zcela určitě nejlepší péče, a jedině neurolog, který se zabývá otřesy mozku, může pronést nějaké doporučení. A až ho pronese, dodal onen ligový činitel, bude nejspíše raději chybovat ve prospěch opatrnosti.

A liga?

A liga jakbysmet, řekl onen činitel. Ani nemusel nijak zvlášť připomínat, že NHL už několik let čelí žalobě řady bývalých hráčů, kteří tvrdí, že se jim nikdy neřeklo, že úrazy hlavy a s nimi související otřesy mozku mohou mít dlouhotrvající (až celoživotní) následky.

Pár podrobností

Stalo se to v pondělním utkání hostujících Washington Capitals na ledě Pittsburgh Penguins. Postavení návštěvníků bylo v tu chvíli zoufalé: prohráli oba zápasy na vlastním ledě, a teď byli doslova v jámě lvové.

Bylo to kolem páté minuty první třetiny. Crosby se dostal těsně před brankáře Capitals Bradena Holtbyho. Dohnal ho útočník a kapitán washingtonských Alexander Ovečkin a zkusil mu nadzvednout svojí holí jeho hokejku. V rychlosti přímého přenosu to vypadalo jako seknutí (slashing). V tzv. super zpomaleném záznamu (v angličtině: super slo-mo), kdy se ligoví rozhodčí v Torontu i v New Yorku dívají na akci rámeček za rámečkem, bylo naprosto zřejmé, že nešlo o sekání.

Jenže: Crosby ztratil rovnováhu a padal na led. V té chvíli ho dostihl hostující obránce Matt Niskanen.

A tady se řetězec zauzluje. Jak Crosby padal, Niskanen padal spolu s ním. Na něj. Pohyb jeho hokejky na první pohled naznačoval krosček. Opět: v rychlosti přímého přenosu. Proto rozhodčí udělili Niskanenovi nejdříve dvě minuty, které pak zvýšili na pět minut a osobní trest do konce zápasu.

Disciplinární komise si ale celou akci pustila opět super zpomaleně, a nakonec oznámila, že tím pro ní věc končí, a Niskanen nebude povolán ani k pohovoru.

Tím NHL potvrdila názor kouče Washingtonu Barryho Trotze, který řekl, že jakkoliv zásah neskončil dobře, byl to opravdu čistě hokejový zákrok, který měl do zákeřnosti hodně daleko.

Někteří zuřili. Třeba legendární obránce Paul Coffey, který se vyslovil, že by liga měla v první řadě ztrestat co nejpřísněji Ovečkina, protože bez jeho zásahu by Crosby neupadl. Podle Coffeyho se Ovečkin provinil zřejmým sekáním holí.

Kdyby si Coffey počkal, až liga ukáže na svých webových stránkách zpomalené záběry, možná by hovořil trochu jinak. Možná také ne. Ale mluvil by o skutečnosti, a ne o dojmu.

Ironií tady je, že Niskanen je bývalý Crosbyho spoluhráč, a mimo led s ním kamarádí.

Někteří se také velice rozčilovali, že jde o proradného Evropana. Chyba lávky. Příjmení Niskanen je zavádějící. Obránce Capitals se narodil v Minnesotě, americkým rodičům, jejichž prarodiče byli finského původu.

Inu, v Severní Americe jsme každý odněkud.

Co se stane dál?

Crosby strávil úterý v tréninkovém středisku Penguins, pozorován nejrůznějšími odborníky, napojen na nejrůznější přístroje, a neodpovídaje na otázky novinářů.

Odpovídal jeho kouč Mike Sullivan, který pouze stručně oznámil, že Crosby rozhodně nebude hrát ve čtvrtém zápase, protože utrpěl otřes mozku. Dodal, že nikdo netuší, jak dlouho bude Crosby mimo hru, protože otřesy mozku jsou různé, a stejně různé jsou i jejich následky.

Odpovídali také jeho spoluhráči, kteří všichni do jednoho řekli, že budou hrát i za svého kapitána, a že udělají všechno, aby nenáviděné Capitals vyřadili.

Veteráni mužstva měli pravdu v jednom: Crosby se teď bude léčit už po čtvrté z otřesu mozku. Po prvním nehrál 68 utkání, po druhém 40, po třetím šest, churavěl z tohoto důvodu tedy celkem 114 utkání.

Zda se Penguins podaří postoupit do dalšího kola není v nepřítomnosti Crosbyho moc jasné. Zajisté, Pittsburgh hráli místy skvěle i v dobách, kdy byl kapitán dlouhodobě mimo hru. Spoluhráč Jevgenij Malkin v takových případech přebíral žezlo nejnebezpečnějšího útočníka, skvěle zaskakovala i řada ostatních. Jenže: to jim nechyběla brankářská jednička Matt Murray, útočník Conor Sheary a obránce Kris Letang.

Mimochodem, právě Malkin se po zápasu a povídání s novináři v kabině sebral a šel si ještě chvíli zabruslit, a právě Malkin přišel na středeční nepovinný trénink na led jako první a bruslil jako o závod.

Brankář Marc-André Fleury, který zažil všechny Crosbyho nepřítomnosti zaviněné otřesy mozku, se netajil obavami. Ani ne tolik o výsledky nastávajících utkání, jako o zdraví dlouholetého kamaráda a kapitána.

Vysocí činitelé řady mužstev sdíleli Fleuryho obavy.

Odmítli svolit k použití svých jmen. Z prostého důvodu: jak řečeno, otřesy mozku jsou pro NHL v této době ožehavé i z právnického hlediska, a všichni hokejoví papaláši moc dobře vědí, jak takový mazaný právník dovede vytrhnout ze souvislosti třeba jen jednu jedinou větu, a co kolem takového vyjádření dovede vytvořit za dusno.

Nejzajímavější bylo, že všichni dotázaní vyjádřili nad Crosbyho vážným zraněním upřímnou lítost a shodli se, že bez něj nebude pohárová soutěž takovou soutěží, jakou by mohla a měla být.

Dvě třetiny souhlasily po shlédnutí zpomaleného záznamu vysílaného programu (tedy nikoliv onoho super slo-mo, podle něhož věc posuzovala liga), že Niskanen si nezaslouží zastavení činnosti, třeba na jediný zápas.

To spíše bylo zajímavé, že celá jedna třetina hovořila naléhavě, že by Niskanen měl sedět, dokud nezčerná.

A nejzajímavější bylo, že se všichni shodli, že by se Crosby měl po sezóně posadit se členy své rodiny a začít rozjímat o své budoucnosti.

V hokeji? Ne. Mimo hokej.

Crosbymu bude koncem letošního srpna 30, podotklo několik dotázaných činitelů. Nejvyšší čas, aby začal přemýšlet o tom, že není Jaromír Jágr a že nemůže hrát do nekonečna. (To nedokáže ani ten Jágr, zasmál se jeden z dotázaných.)

A nebude to škoda?

Podle toho, na koho nebo na co se ptáte, řekl jeden z dotázaných. Pro hokej, pro ten by to určitě byla veliká škoda. To ale je vždycky, když odejde takhle vynikající hráč. Pro Crosbyho? Pro jeho život by to bylo to nejužitečnější, co by mohl udělat.

Všichni hráči, pravil jeden z nejstarších dnes sloužících činitelů, jsou hráči proto, že hrají rádi. Nikdo z nich, ti nejlepší rozhodně, nechce odejít donucen takovými okolnostmi jako je zdraví. Říkají, že chtějí odejít za podmínek, které si určili oni sami. (Anglicky: leave on my terms.)

Crosby je teď na té neviditelné čáře. Když to riskne, může se mu stát, že ho příští otřes mozku zabije, nebo z něj udělá doživotního mrzáka. Když to neriskne a odejde, jistě, nějaký čas se bude ptát sama sebe, zda ten odchod neuspěchal. Ale bude vědět, že mu bude zdraví sloužit třeba ještě další spousty desítek let.

A co je víc?

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.