Petr Adler: Ottawa Senators na konci cesty?

15. června 6:38

Petr Adler

Původní Ottawa Senators existovali od roku 1883 do roku 1954, původně se jmenovali různě, od roku 1906 se přejmenovali na Senátory, patřili v roce 1917 mezi zakládající členy NHL, ligu nakonec opustili v roce 1934, a po roce 1954 zmizeli do propadliště dějin. V roce 1992 došlo původně dost nečekaně ke zmrtvýchvstání. Dnes se začínají uzavírat sázky, jak dlouho ještě může mužstvo v hlavním městě Kanady přežívat. Ty, kteří tvrdí, že mužstvo bude žít (alespoň v Ottawě) déle než jeho předchůdci, označují mnozí znalci za výstřední podivíny.

Ti původní Senators zhynuli díky nezodpovědnosti svých tehdejších majitelů.

Dnešní Senators jsou krůček od propasti z podobných důvodů.

Začněme nejnovějším skandálem: Melinda Karlssonová, manželka kapitána mužstva Erika Karlssona, obvinila Moniku Carykovou, snoubenku manželova spoluhráče Mikea Hoffmana, že jí uráží a ohrožuje její bezpečnost.

Ohrozila tím dvě kariéry: Hoffmanovu i Karlssonovu. Pakliže se zjistí, že je slečna Caryková nevinná, ohrozí paní Melinda spíše kariéru Erika Karlssona. Zjistí-li se, že paní Karlssonová měla pravdu, ohrozila slečna Caryková kariéru svého nastávajícího.

Tohle všechno je nádherným soustem pro bulvár, ale v hokejových kruzích se začíná velice vážně mluvit o tom, že vedení Ottawa Senators je neschopné tak, že to hraničí s klinickou zhovadilostí. Vedení mužstva totiž údajně vědělo o krajně nezdravém napětí mezi Karlssonovými a Hoffmanovými (to je pouze pohodlná zkratka) přinejmenším už od loňského listopadu. A, soudě podle toho, co se děje teď, nehnulo prstem.

Generální manažer Pierre Dorion sice neustále tvrdí, že v neděli 1. července nabídne Karlssonovi novou smlouvu, a že Senators nemají většího přání než aby jejich kapitán strávil v jejich barvách celou svoji kariéru, ale je také úplně možné, že Karlsson opáčí zdvořilým sdělením, že se právě upsal někomu jinému.

Má to jeden drobný háček obřích rozměrů: které mužstvo bude riskovat nebezpečné narušení vztahů v kabině tím, že najme hráče, jehož žena zostudila snoubenku spoluhráče, aniž měla ke svému obvinění patřičně důkazy, které by obstály před nezávislým soudem nad veškerou oprávněnou pochybnost?

Totéž, v obráceném gardu, se týká Hoffmana: které mužstvo bude riskovat nebezpečné narušení vztahů v kabině tím, že najme hráče, jehož nastávající rozdělila neoprávněným útokem na ženu kapitána zbytek mužstva do dvou ne zrovna nejsmiřitelnějších táborů?

Kdyby tohle byl jediný problém, který musí vedení Senators vyřešit co nejdříve, pokud možno hned, mohl by si nový provozní šéf Nicolas Ruszkowski mnout ruce radosti.

Jenže spor mezi truchlící nastávající matkou a její sokyní je to nejmenší. V souvislostech všeho ostatního dění je to pouhá směšná výplňková půlnoční scéna na maturitním plese zvláštní školy.

Padající balvany

Současní Senators vznikli způsobem, který vypadal hodně podivně. Zásadní úlohu v jejich vzniku hrál místní realitní obchodník Bruce Firestone. Ten měl moc rád, když se o něm psávalo, že je vlastně magnát, jenže nakonec na ten špás neměl, a po řadě nejrůznějších nákupů a prodejů se vlastníkem stal ten, komu mužstvo patří dodnes: Eugene Melnyk.

Spoluzakladatel farmaceutické továrny jménem Biovail, která se před osmi lety stala součástí podniku Valeant Pharmaceuticals International, patří Melnyk podle listu Canadian Business mezi nejbohatší občany Kanady: je devětasedmdesátý, a má v kapse jeden a čtvrt miliardy dolarů. Jako správný bohatý Kanaďan, bydlí od roku 1991 na Barbadosu, a na zápasy svého mužstva dojíždí poměrně nepravidelně, vždy řádně opálen, což zlepšuje náladu příznivcům Senators, obzvláště za dlouhých zimních večerů.

To, samo o sobě, by nebyla žádná zvláštní potíž.

Těžkosti působí páně Melnykův svérázný přístup k životu a k lidem kolem něj.

Eugene Melnyk si mužstvo koupil s tím, že hraje na poměrně novém stadiónu (ten vznikl právě proto, že vzniklo mužstvo) v předměstí Ottawy jménem Kanata.

Návštěvnost kolísá. Po počátečním nadšení a pravidelně vyprodaných halách v poslední době došlo k zakrývání celých řad tmavými plachtami, aby nebylo vidět (zvláště v televizi), kolik míst zeje prázdnotou.

Melnyk vidí dva důvody. Tím prvním je prý nedokonalý výjezd z parkoviště na dálnici, jíž užívají ottawští k návratu do svých domovů. Radnice v Kanatě nabídla Senators, že jim vydá stavební povolení, a pak že bude na nich. Zatím tak neučinila: Senators o ně nepožádali.

Místo toho se Ottawa Senators už delší dobu vyjadřují, že by raději hráli někde uprostřed města. V této touze Eugena Melnyka silně podporuje komisař NHL Gary Bettman, který navíc soudí, že daňoví poplatníci by měli, snad z vděčnosti Melnykovi, uhradit větší část stavby.

Před krátkou dobou nakonec došlo k dohodě, že se mužstvo přesídlí do čtvrti jménem LeBreton Flats, co by kamenem dohodil od budov kanadské poslanecké sněmovny.

Sice není zřejmé, jaký vliv bude přemístění mužstva mít na návštěvnost, ale to je zatím vedlejší. Důležitější je, že Eugene Melnyk si dosud ve svém nabitém kalendáři nenašel okénko, aby se mohl sejít se starostou města Jimem Watsonem. A bez tohoto setkání visí novostavba ve vzduchoprázdnu tak dokonalém, že si nikdo netroufl zkusit kopnout do země krumpáčem ke slavnostnímu zahájení stavby.

Výbuch v živém přenosu

Místní novináři tvrdí, že mužstvo hraje nudný hokej. I přesto, že se v minulé sezóně dostalo až k branám finále Stanleyova poháru. Senators podlehli o jedinou branku pozdějšímu vítězi Pittsburgh Penguins. Jak říkali kameramani, kteří ta utkání finále východní konference vysílali, režie Hockey Night in Canada jim zapověděla záběry na celé řady prázdných sedadel. Když museli nutně přes tu část hlediště přejet (švenkovat) k jiné části haly a jinému záběru, vysílal se signál z jiné kamery.

Nezájmu obecenstva si všiml i majitel. A vyspílal obecenstvu, a občanstvu kolem Ottawy vůbec, že by od nich pes kůrku nevzal. S taktností hrocha v krámě s jemným čínským porcelánem si k tomu spílání vybral obzvláště příhodnou chvilku: předvečer stého výročí NHL, které liga slavila zápasem pod širým nebem přímo před budovami sněmoven.

Ve chvíli, kdy Eugene Melnyk stanul před kamerami (a za jeho zády hráli veteráni Senators proti veteránům Montreal Canadiens), bylo známo, že hlavní zápas dosud není vyprodán.

Vypálil tedy z obou hlavní. V přímém televizním přenosu. Obyvatelé Ottawy jsou spolek nevděčníků, kteří by měli líbat zemi po níž on kráčí, ale místo toho nechodí na domácí zápasy jeho mužstva. Ostatně, řekl, Ottawa není jediným místem, kde by se dal hrát profesionální hokej na nejvyšší úrovni.

Přítomní novináři zalapali po dechu. Pak se jeden zeptal, zda pan Melnyk snad má na mysli přestěhování z Kanaty do středu hlavního města. Ne, odpověděl Melnyk. Měl na myslí úplně jiná města.

V tu chvíli se musela rozbuset srdíčka obyvatel Québec City: proč by se Senators nepřestěhovali k nim? Hálu už mají, a zbrusu novou, a mužstvo by zůstalo v téže konferenci.

Jejich naděje trochu ochladil komisař Bettman: krátce poté, kdy skončil živý přenos Melnykova názoru, nechal se Bettman pozvat do dalšího vysílání. Tam řekl, že mu přijde líto, že se Melnyk neporadil s ním před tím, než vstoupil před kamery. A ne, NHL určitě neuvažuje o stěhování Senators. Nikam. Ne. Kamkoliv.

V Ottawě vznikla skupinka nespokojenců, která zaplnila město obrovskými reklamními tabulemi s požadavkem, aby Melnyk vypadl. Daniel Alfredsson, dodnes modla příznivců Senators, pak řekl, že si dovede představit jiného majitele. Ba že by to snad bylo lepší pro všechny zúčastněné. Bettman přispěchal s prohlášením, že liga nic neví o nějakém prodeji Senators, a Alfredsson (pouze zdánlivě) zacouval: ta slova prý řekl mimo záznam (off the record), a je nerad, že je dotyčný reportér zveřejnil. Jako kdyby to měnilo cokoliv na samotné podstatě sdělení: i Alfredsson se domnívá, že by mužstvu prospěl jiný majitel.

Kdyby neměli smůlu, nemají nic

V angličtině je takové přísloví: If they didn’t have bad luck, they’d have no luck at all. Mezititulek nad tímto řádkem vychází právě z něj.

Tak třeba: Senators si přivydělávali tím, že jacísi výrobci prodávali oblečení pro miminka označené hlavou římského senátora a nápisem Ottawa Senators. Jak tu ochrannou známku známe z hokejových dresů. Jenže obchodní inspekce přišla se zjištěním, že ty dupačky jsou nebezpečné, neboť se v nich mohou nemluvňata udusit (choking hazard).

Zboží bylo staženo z trhu. Hanbu z toho mají Senators, nikoliv výrobce nebo prodejny. Mužstvo si mělo nechat nejdříve zboží ověřit, teprve pak se mělo rozhodnout, zda s ním spojí své jméno. Tak si to myslí hokejová veřejnost Ottawy a jejího okolí.

A kdyby tohle nestačilo, stalo se ještě něco: asistenta generálního manažera Randyho Leea ondyno zatkli v Buffalo, kde byl přítomen zkouškám tělesné zdatnosti případných nováčků (scouting combine se tomu říká).

Cestou do hotelu údajně pohlavně obtěžoval devatenáctiletého řidiče kyvadlového autobusu. Místní policie Leeho zatkla. Když stanul před tamním soudem, prohlásil, že je nevinen, policie ho pustila domů, Lee odjel do Ottawy ještě před koncem celého podniku, v kapse předvolání k soudnímu přelíčení zhruba za měsíc.

Mužstvo oznámilo, že věc vyšetří, jenže někteří a některé začali křičet hlasy silně mocnými, jak je možné, že vedení nepostaví Leeho během vyšetřování mimo službu. Šílenství politické korektnosti, pro níž je presumpce neviny zastaralým a hloupým nesmyslem, ale pravdou zůstává, že to je další modřina pod okem vedení Senators i mužstva jako celku.

Hokej až na posledním místě

Uplynula sezóna byla špatná. Ta nastávající bude ještě horší. Tak to alespoň tvrdí několik generálních manažerů, kteří sledují potápění Senators se zvláštním zájmem.

Může se totiž stát, že třeba takový útočník jako Matt Duchene odmítne letošní nabídku nové smlouvy, protože bude chtít vidět, co se bude dít v příští sezóně. Bude volným hráčem, bude mít právo volby.

To samé platí třeba o dalším útočníkovi, Marku Stoneovi. I kdyby si postavení neomezeně volného hráče vysloužil pouze počtem odehraných let, byl by blázen, kdyby toho práva nevyužil.

Karlsson a Hoffman jsou v tuto chvíli nevyměnitelní, a nebudou, dokud nebude uspokojivě vyřešen případ dam jejich srdcí. Vidina těch dvou v jedné kabině je nepředstavitelná.

Colorado Avalanche drží právo volby v prnim kole výběru (draft) roku 2019, které získali právě od Senators. Takže ani budoucnost nevypadá moc růžově.

I kdyby Senators dnes začali roznášet po městě pláty švýcarské čokolády a do každé domácnosti jí přinesli nejméně půl kila na osobu, určitě se najdou lidé, kteří začnou dokazovat, jak moc je čokoláda škodlivá, a že právě ta čokoláda, kterou Senators roznáší je ještě navíc zdraví i životu nebezpečná.

Co s tím? Odpověď nezná nikdo. A Ottawa Senators se snad ani nesnaží ji najít.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.