Petr Adler: NHL váhá nad výběrem programátorů pro hokejové video hry

Dnešní děti se domnívají, že mléko pochází ze samoobsluhy za rohem, a milenci, sedící v těsném objetí, se na rande mezi sebou domlouvají elektronickými vzkazy, snad aby neriskovali nechtěné, jakkoliv nikoliv neposkvrněné, početí. To pak ale může málokomu být divné, že hokej ve své vrcholové podobě chce vědět o každém šustnutí na ledě. A ne pouze proto, aby mužstva mohla měřit, zda hráči odevzdávají výkony, za něž jsou placeni. Spiše proto, že tyto údaje mohou být výnosné. Tvůrci hokejových video her za obraz, který je úplně nejrealističtější zaplatí cokoliv, oč si NHL řekne. Ostatně, povšimněte si laskavě snímku nahoře: podnik EA, z jehož stránek pochází obrázek Connora McDavida, tam dal kapitána Oilers proto, že autor ty stránky navštívil z Edmontonu.

Komisař Gary Bettman a jeho zástupce Bill Daly na nedávné schůzi Rady guvernérů svým zaměstnavatelům přednesli obšírnou zprávu. Týkala se v první řadě možných způsobů sledování a zaznamenávání všeho, co se děje na ledě, aby pak pokračovala výčtem možnosti pro další vývoj. Tím dalším vývojem měli na myslí právě možnost, jak rozšířit zdroje příjmů.

Nikdo dosud nezkoumal, alespoň ne veřejně, zda ona množství lidí, kteří jsou do těch her zapálení, vůbec někdy zavítají na stadión, aby shlédla skutečný zápas.  Zatím jim stačí si na obrazovkách nejrůznějších počítačů přisvojovat jména hokejových hvězd, stavět si z nich mužstva, a soutěžit mezi sebou i třeba bez ohledu na časové rozdíly mezi jednotlivými světadíly.

Vznikají tak dokonce pravidelné soutěže. V Severní Americe se do toho už zamíchalo i několik televizních společností, jejichž zájem o sport se původně omezoval na vysílání přímých přenosů z utkání. Některé si dnes už dokonce vytvořily pořady o elektronickém sportování.

Tohle, soudí NHL celkem právem, je totéž jako slavná bonanza z dob zlaté horečky. Otázka dnes zní, kdo všechno má nárok na kus koláče, a na jak velký.

Kdo bude dělat co a zač

Důležité ovšem je, zvolit ten správný program. Udělat pak ze sebraných údajů pořádnou video hru, to už bude starost podniků, které vyrábí hry. Pro podniky, které vyrábí zařízení (včetně programů) ke sběru podkladů zisk smlouvy s patřičnou soutěži znamená, že sice zaplatí patrně dost zajímavou částku dotyčné lize, ale dostanou to zpět prodejem výrobcům her. Navíc, protože na své by si měli přijít i účetní, budou ligy sběračským podnikům platit za údaje, kterých budou používat pro svoji vlastní potřebu. K šikanování hráčů, říkají odbory NHLPA.

Základní důvod, proč se to všechno děje takovou obdivuhodnou oklikou, a proč sběratelé neobchodují rovnou s výrobci video her, je vlastně dost jednoduchý: ligy se z řady příčin domnívají, že si potřebují ponechat dokonalou kontrolu nad vším, co a jak se vlastně zaznamenává, sbírá a uschovává.

V soutěži o Stanleyův pohár roku 2019 můžeme očekávat první podobné záznamy za použití techniky ve zvláště upravených kamerách. Mluvilo se sice o čtecích zařízeních, svého druhu čidlech (chip se jim říká) zašitých to dresů, jenže to, naznačil Daly, by bylo hodně drahé. A nejen proto, že sama zařízení nejsou laciná, a že každé mužstvo by jich muselo mít v dresech tolik, kolik postaví ten večer hráčů. Také proto, že hráčské odbory NHLPA pravily, že zašít do dresu nějaké čidlo se rovná změně pracovních podmínek, a k tomu mají odboráři co říci. Třeba nepatrnou drobnost, že budou souhlasit, pakliže každý hráč s takovým čidlem ve dresu dostane (dosaďte si dle libosti nějakou částku). A teď si představte spor, zda to má být jednotná částka, nebo zda se má měřit podle odehraných minut (tady by byli zvýhodnění brankáři).

Takže čidla jsou zbytečně drahá.

Německá firma Jogmo představí svá zařízení už za pár neděl, při Utkání hvězd NHL v Tampa Bay. Povahu jejího zařízení zatím zahajuje mlčení. Konkurence je divoká.

Co se děje za plotem

Košíkářská NBA používá zařízení jménem SportVU. Je to založené na čidlech v kamerách, jenže znalci tvrdí, že hokej se od košíkové liší tolik, že není jisté, zda současná SportVU může uspět na ledě stejně, jako uspívá na palubovce.

Soutěž amerického fotbalu NFL spoléhá na zařízení jménem Zebra Technologies. V roce 2016 začali s umístěním čidel v chráničích. Měřili tím rychlost každého hráče, jeho zrychlování a jeho zpomalování. Dnes jsou čidly vybaveny jejich šišaté míče.

Zasvěcení tvrdí, že to nemá nic společného s nedávným skandálem, podle něhož New England Patriots používali míčů s menším obsahem vzduchu. Po dlouhých tahanicích to stalo rozehrávače Toma Bradyho něco utkání, jenže pomsta byla sladká: Patriots vyhráli titul i přesto, že Brady odseděl za trest začátek sezóny. Škodolibost, s níž přebíral cenu pro vítězné mužstvo (a osobní cenu nejlepšího hráče) z rukou komisaře NFL Rogera Goodella, muže, který zamítal veškerá odvolání, byla v Bradyho tváři jasná.

Nicméně, hokejisté se nemíní spoléhat na čidla v dresech nebo v pucích.

Ostatně, ani NFL nezůstane u Zebry: chystá se zkusit Amazon Web Services, kteří prý poskytují neocenitelné služby nejlepší nejedovaté náhražce za prášky na spaní, baseballu (MLB) programem jménem Statcast.

NHL se zdá být ctižádostivější. Jak pravil její komisař Bettman, snaží se vynalézt a zavést technologie, které zatím neexistují.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter