bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Petr Adler: NHL a drogy, jak se to rýmuje?

1. února 2016, 2:39

Petr Adler

Shawn Horcoff (na snímku) byl až do úterka 26. ledna 2016 jedním z nejváženějších členů hokejové rodiny. To všechno se změnilo ve chvíli, kdy NHL a její odbory (NHLPA) oznámily, že Horcoff bude sedět dvacet zápasů za to, že používal prostředků ke zlepšení výkonnosti (PED: Performance Enhancing Drugs).

Už ta samotná zkratka nahání ve veřejnosti přinejmenším hrůzu. Stejně jako další zkrátka: EPO. Ta značí Erythropoietin. Jde o hormon, který kontroluje tvorbu červených krvinek. Pokud jste někdy slyšeli výraz “kyslíkový doping,” šlo ve většině případů právě o zvyšování hladiny tohoto hormonu v těle umělou cestou.

Výsledek: vyšší vytrvalost nebo rychlejší léčba nejrůznějších zranění.

A sem spadá případ Shawna Horcoffa: na podzim se zranil. Ví, že se ve svých sedmatřiceti letech nezadržitelně blíží ke konci své hráčské kariéry. Aby urychlil léčbu, použil prostředku, který se sice dá sehnat na lékařský předpis, který ale je na seznamu nepovolených.

Zcela přísně a přesně řečeno, Shawn Horcoff nepoužil ničeho, co by mu zvýšilo výkonnost. Použil léku, o němž se domníval, že mu pomůže výkonnost vrátit.

Samozřejmě, dnes už ví, že se mohl (a měl) zastavit u MUDr. Orra Limpisvastiho, šéflékaře jeho zaměstnavatele, Anaheim Ducks, který by mu řekl, tak tohle, chlapče, ne.

Poradit mu mohli (kdyby se jich zeptal) také členové tzv. trenérského týmu, z nichž většina má odborné ošetřovatelské vzdělání a v každém případě všichni moc dobře ví, co se smí a co se nesmí dostat do hokejistova těla, aby to nerozzlobilo hlídače čistoty sportu.

Cože sportu? Čistoty? Čeho čistoty? Sportu?

S poctivostí dojdeš nejdál?

Dějepis zdánlivě tvrdí, že hokej na úrovni NHL je snad tím úplně nejčistším sportem v dějinách. Čísla jsou ohromující: za posledních deset let NHL veřejně oznámila pouze tři zákazy hry, které uvalila na tři hráče (vedle Horcoffa ještě Zenon Konopka a Sean Hill) za použití prostředků zvyšujících výkonnost. Cizím slovem: doping.

Jen pro srovnání: v NHL se každou sezónu vystřídá zhruba 800 (slovy: osm set) hráčů.

V porovnání, kupříkladu, s nejvyšší baseballovou soutěží (MLB) to vypadá, že se hokejisté vyhýbají drogám jako čert kříži. V baseballu se od roku 2007, kdy se provalilo pár ohromných skandálů s použitím tzv. hormonů urychlujících růst (HGH, čili human growth hormone, v řeči lékařů pak Somatotropin) dočkalo zákazu hry za doping 35 (slovy: pětatřicet) hráčů.

Několik drobných rozdílů: průměrná mzda v MLB je něco přes 4 milióny dolarů za sezónu, zatímco průměrná mzda hokejisty v NHL se pohybuje kolem 2,6 miliónů dolarů za sezónu.

Mužstva MLB mají v základních sestavách po 25 hráčích, ale v určité chvíli může sestava dosáhnout až 40 hráčů. A baseballisté této možnosti využívají do poslední kapky. Soupiska mužstva NHL činí 23 hráčů.

Obě soutěže mají po 30 mužstvech.

K vysvětlení rozdílného počtu zákazů hry za doping mezi MLB a NHL tedy postačí deset prstů na obou rukách a deset prstů na obou nohách.

To je spíše zajímavé zjistit, kolik bobistů, běžců na lyžích, koulařů nebo cyklistů neprošlo sítí dopingových zkoušek. Vydělali by na tom, kdyby se na ně nepřišlo, dejme tomu desetinu průměrné mzdy v NHL.

A přesto to dělají.

Zásadní spor

Světová protidopingová organizace (WADA) už od dob svého vzniku ústy svých předsedů hřímá, že NHL si dělá z dopování srandu. Seznam zakázaných látek NHL je k smíchu, tvrdí WADA, a rovnou předkládá svoje seznamy, jimiž by se NHL měla řídit.

Komisař NHL Gary Bettman tehdy famózně odpověděl, že WADA si může nechat svoje rozumy pro sebe, NHL ví, co dělá. Pokud jde o seznamy zakázaných prostředků WADA, ty se NHL týkají pouze v případech hráčů nominovaných na podniky, za které odpovídají organizace, které názorům WADA podléhají, jako třeba Mezinárodní olympijský výbor (MOV) nebo Mezinárodní hokejová federace (IIHF).

Liga nicméně poněkud zpřísnila podmínky a pak, po dohodě se svými odbory (NHLPA), hráčům oznámila, jak se mají chovat.

Tady je jedno kopýtko: liga si dnes nemůže dovolit činit jednostranná rozhodnutí. I takové maličkosti, třeba jako zda hráč smí nosit kdekoliv na viditelném místě výstroje či výzbroje reklamu na zboží, které neschválila liga, musí odsouhlasit odbory.

(Mimochodem: nesmí.)

Z toho ovšem plyne, že i sebemenší změny v seznamu nepovolených (i nedoporučených) látek musí schválit NHLPA. Program léčby vedou liga a odbory společně. To znamená, že hráče sledují lékaři jmenovaní ligou i odbory. Když se shodnou na jednom, dobrá. Když ne, pečují lékaři dva.

V této souvislosti je zajímavé, že baseballová soutěž se k otázce nepovolených látek tvářila nehezkou dobu hodně neutrálně. Až do odchodu tehdejšího výkonného ředitele baseballových odborů (MLBPA).

Ten pán se jmenoval Donald Martin Fehr. Tentýž pán je dnes výkonným ředitelem NHLPA.

Jistě, logicky by se dalo očekávat, že to budou právě odbory, komu bude ležet zdraví hráčů, jejich členstva, na srdci nejvíce ze všech.

Jde vlastně ještě o sport?

Profesionální sport je obchodní podnik. Ten stojí a padá se zájmem platících diváků. A platící diváci si přejí vidět výkony na hranici (někdy za ní) lidských možností. Když jednou vidí někoho, kdo při Zápasu hvězd objel kluziště rychleji než všichni ostatní, přejí si při příštím Zápasu hvězd vidět někoho, kdo pojede ještě rychleji.

Mike Gartner, tehdy zaměstnanec Toronto Maple Leafs, vyhrál v této dovednostní soutěži v roce 1996 časem 13,386 vteřin. Jeho rekord odolával do letoška. Překonal ho Dylan Larkin z Detroit Red Wings časem 13,172 vteřin. O dvě desetiny vteřiny.

Co to znamená? Hlavně to, že až bude po sezóně let 2017-2018 vyjednávat o novou smlouvu, bude Dylan Larkin moci poukazovat na to, že v Zápasu hvězd roku 2016 byl hvězdou nejrychlejší z nejrychlejších.

O peníze totiž jde až na prvním místě.

Dobrou chuť!

Dnes nenajdete na světě špičkového sportovce, který by jedl totéž jako obyčejný smrtelník, který by pil totéž jako obyčejný smrtelník. K ruce jsou jim odborníci přes nejrůznější diety, kteří předepisují nejrůznější potraviny před soutěží, během ní i po ní. Kdyby tenhle obrázek viděl pověstný Baron Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, asi by předčasně zešedivěl, možná by se i zbláznil.

A přitom se klasické hry, ty, které se odbývaly v řecké Olympii, nesly v ovzduší zcela otevřeného dopingu a smluvených výsledků.

Jakápak čistota olympijského plamene. Ostatně, ten si vymysleli teprve šíbři v říšské kanceláři vůdce Adolfa Hitlera před olympiádou 1936 v Berlíně. Včetně myšlenky, že jméno závěrečného běžce zůstane utajeno až do chvíle, kdy přebere pochodeň. Prvním závěrečným běžcem se stal jakýsi chlapík z Hitlerjugend, což byl zajisté spolek, který neholdoval ničemu jinému než čistému sportu.

Říkávalo se, že ve zdravém těle nalezneme zdravého ducha. Jak na to ten Miroslav Tyrš přišel?

I když je velice možné, že měl naprostou pravdu.

Až na to, že páně de Coubertinovo heslo o tom, že ani zdaleka není tak důležité zvítězit jako je důležité se zúčastnit, už dávno vzalo za své. Za vítězství jsou peníze.

Není to tak dávno, co špičkoví sportovci odpovídali (s písemnou zárukou, že zůstanou bezejmenní) na zákeřnou otázku: kdybyste věděl(a), že užitím nějaké látky dospějete ke zlaté olympijské medaili, ale současně si zaručíte, že zemřete do pěti let, užil(a) byste ji?

Odpověď byla vskutku ohromující: více než čtyři pětiny (cizím slovem: přes 80 procent) dotázaných řeklo, že ano.

Zatímco Shawn Horcoff nesmí dvacet zápasů hrát proto, že si chtěl co nejrychleji doléčit zranění.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.