Petr Adler: Milan Michálek a jeho cesta na farmu: tohle se dalo čekat

Jestli ještě někdo potřebuje důkaz, že dnešní špičkový profesionální hokej není pouze (nebo hlavně) o tom, zda hráč XY umí hrát, nechť se zeptá Milana Michálka. Útočník Toronto Maple Leafs se dostal na seznam volných hráčů (waiver list), žádné z dalších devětadvaceti mužstev ligy si ho nevybralo, a Michálek skončil na farmě. Ještě štěstí, že se nemusel stěhovat: záložní mužstvo Maple Leafs se jmenuje Marlies, a hraje v tom samém Torontu.

Tehdejší generální manažer Ottawa Senators Bryan Murray tvrdil, že kvůli myšlence, že požádá svého věrného křídelníka Michálka, aby se vzdal práva k použití doložky o zákazu výměny, nemohl spát.

Zajisté. A zeměkoule je kulatá. Kdo nevěří, ať tam běží.

Je tomu zhruba osm měsíců. Výsledek: Maple Leafs se zbavili několika smluv, které jim najednou začaly připadat jako nevýhodné. Důvody, proč s nimi souhlasili, když je sepisovali původně, neozřejmili. Uzavřeli sensační výměnu s Ottawa Senators, během níž se stěhovalo celkem devět hráčů. Mezi nimi i Michálek. V Kanadě se takové akce označují výrazem blockbuster, což znamená také trhák nebo pumu.

Tento Michálkův výrok je z druhé ruky. Zveřejnil ho sám Murray, když řeč přišla na výměnu sezóny: “Víte, Bryane, hrál jsem (v barvách Senators) proti Torontu sedm let. Byla to opravdová rivalita. Není jednoduché to přijmout, ale konec konců chápu, co se děje v Ottawě.”

Padly poslední slzy a Maple Leafs si oddechli: už nemuseli platit sedm miliónů ročně svému dosavadnímu kapitánovi, obránci Dionovi Phaneufovi. Michálkova smouva na čtyři milióny dolarů za sezónu, která vyprchá s koncem této sezóny, je na začátku nestála ani halíř (ani cent): hráč totiž byl na listině zraněných. Prohýbala se tedy pojišťovna.

Murray se pak snažil věc před veřejností vysvětlit tím, že Senators konečně získali jakostního obránce. Že to dodnes není vidět na výsledcích, to už není Murrayova starost: v dubnu předal otěže Pierrovi Dorionovi.

Maple Leafs se mezitím tvářili jako drahoušci, takže Michálek ani netušil, že se utěšuje celkem zbytečně, když říká doslova (ovšem anglicky) toto: “Myslím, že mě sem přivedli proto, abych mladým hráčům ukázal, jak se to hraje. Jsem vlastně vzrušen, že jsem tady (míněno: v Torontu). Město mám rád. Moje žena také. Očekáváme právě druhé dítě, takže to bude výborné.”

Jak to bylo (a je) doopravdy?

Ve skutečnosti se stalo, že generální manažer Lou Lamoriello a kouč Mike Babcock chtěli Michálka hlavně proto, aby měli koho uklidit z cesty, po níž se mají vydat mladší (levnější) hráči.

Michálek putoval k Marlies, Leafs mu sice musí platit smluvenou částku (měl jednocestnou smlouvu), jenže dopad této mzdy na strop je mnohem menší než by býval, kdyby hráč zůstal. Michálkovo místo dostal zelenáč Connor Brown. Horší je (alespoň pro Michálka), že Ben Smith, kterého Toronto získalo také ze seznamu volných hráčů, už nehraje se svým původním číslem 26: od Michálkova odchodu nosí dres s číslem 18. Tedy s číslem, které patřilo právě Michálkovi.

Jestli tohle není znamení, že Maple Leafs už moc nepočítají s tím, že by se Michálek kdy vrátil (v jejich barvách) do Air Canada Centre, tak už neplatí žádná znamení.

Babcock se pokusil to celé vysvětlit hokejově: “Ale ano, (Michálek) má na to, aby za nás hrál. Jenže jsme chtěli dát příležitost Brownovi, protože Brown dává Leovi Komarovovi a Nazemu Kadrimu možnost hrát rychleji.”

Po krátkém zamyšlení Babcock dodal: “Krásné na tom všem je, že teď máme Colina Greeninga, Brookse Laicha a Milana Michálka všechny v té samé situaci. Můžeme použít každého z nich, nebo všechny.”

Otázka není pouze, zda k tomu kdy dojde, otázka je, co se bude dít dál. A nejen s těmi třemi, které si Maple Leafs najali k vnitřním hrátkám se strukturou mzdového fondu.

NHL sice vydělala půlku miliardy, když přijala mezi členy Las Vegas, ale to jsou peníze, které kolektivní smlouva mezi ligou a jejími odbory (NHLPA) neuznává za tzv. hokejové příjmy (hockey-related revenue). Takže z těch nepřijde ani halíř (ani cent) na mzdové fondy. Každý dosavadní majitel dostane jednu třicetinu, a je na něm, zda si koupí zbrusu novou soukromou jachtu nebo zbrusu nové soukromé letadlo.

Komisař NHL Gary Bettman sice tvrdí, jak je hospodářské postavení NHL skvělé, že už ani nemůže být skvělejší, ale se zvýšením mzdového stropu nakonec přišly odbory, protože liga viděla, že to by si dost zbytečně zahrávala s ohněm. A odbory si také daly pozor, aby zvýšení moc nepřehnaly.

Důvodů je spousta. Třeba: po osmi letech levicové vlády Baracka Obamy se národní hospodářství USA jen tak tak udržuje nad propastí. Pakliže už do ní nepadá. Nebo: po roce levicové vlády Justina Trudeaua zmizely rozpočtové přebytky, jichž dosáhla předchozí vláda Stephena Harpera, takže kanadský rozpočet nyní hýří několikamiliardovým schodkem.

Co to má společného s NHL? Všechno. Zhoršená hospodářská situace způsobuje, že si každý občan začíná dávat pozor na výdaje. Jak v Kanadě, tak v USA. Ceny vstupenek na zápasy NHL neklesají. Rovnice je tedy zřejmá.

Objevilo se také pár demografických a sociologických studií, které zatím zajímají pouze akademický svět, ačkoliv jejich hlavními čtenáři by měli být už dnes vedoucí představitelé zábavního průmyslu. Podle těchto prací se snižuje zájem širší části obyvatelstva o pasivní přijímání zábavy. Není zatím jisto, že by to znamenalo, třeba v případě hokeje, že by širší vrstvy obyvatelstva investovaly do nákupu příslušenství a vydávaly se buď na rybníky nebo na kryté obecní stadióny, aby si zahrály jen tak, mezi sebou, nebo se svými dětmi. Je ale známo, že tvůrci počítačových nebo video her si toho všimli, takže jejich výrobky jsou čím dál tím náročnější na to, aby se hráči zvedli z pohodlných křesel a vyrazili na čerstvý vzduch. Viz Pokémon.

Ať už je tomu jakkoliv, příjmy profesionálních sportů (a tedy potažmo ani sportovců) neporostou do nekonečna. A to se bude týkat v první řadě starších hráčů, tedy těch, kteří vydělávají ze všech nejvíce.

Milan Michálek patří od minulého týdne mezi ně. A to mu je pouhých 31 let. Mladík. Ve světě profesionálního sportu stařec nad hrobem.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter