Petr Adler: kdo chce lístky na Seattle? Už se tisknou!

Co děláte ve čtvrtek 1. března v sedm hodin večer pražského času? Jestli chcete mermomocí vstoupit do dějin, hlídejte si, až se na Internetu objeví zatím nedobudované stránky případného nastávajícího mužstva NHL v Seattle, připravte si úvěrový průkaz (cizí řečí: credit card, a pozor, debitni karty se nepřijímají), a ve chvíli, se velká ručička hodinek objeví na dvanáctce, hlaste se jako šílení: ono nejnovější mužstvo, které se zatím nejmenuje ani tak ani onak, zahájí předprodej vstupenek. Za pět set amerických dolarů získáte přednostní právo nákupu pro okamžik, kdy to začne naostro, za tisícovku získáte přednostní právo na nákup sezónních vstupenek.

Pikantní bylo, že zprávu neoznámil nikdo z Oak View Group, která stojí za přihláškou města o přijetí do NHL. Oznámila ji starostka Jenny Durkanová. Ta, která šla ve svém svatém nadšení tak daleko, že nedávno vážila cestu z hlavního města USA Washingtonu, D.C., kde trávila čas na nějaké schůzi starostů, až do New Yorku, jen aby se seznámila s komisařem ligy Garym Bettmanem. A neoznámila to ani obvyklým způsobem, totiž rozesláním sdělení sdělovacím prostředkům (v cizí řeči: news release), aby si tu zprávu mohl každý přepsat podle svého. Rozeslala ji rovnou na veřejnost prostredictvim Twitteru. Inu, když může Twitterem zasahovat do života obyvatelstva president země Donald Trump, proč ne starostka Durkanová.

Ostatně, Twitter sice snad ještě nepatří (alespoň ne úplně) Microsoftu, ale Microsoft, čili ráj počítačových šílenců, sídlí v Redmondu, a to je předměstí Seattle. Mnohý místní si zprávu paní starostky přečetl v kavárně: Seattle totiž o sobě tvrdí, že je hlavním městem kávy Spojených států (doslova: U.S. coffee capital), a to jenom proto, že ve městě sídlí ředitelství podniku Starbucks.

Zajímavé není ani tolik to, že mužstvo začíná nahánět zákazníky ještě dříve, než vlastně dostalo povolení ke vzniku, jako to, že bylo přece jen skromnější než předchozí nováček, Zlatí rytíři z Města hříchu. Tam si tehdy nastávající aspirant o přihlášku Bill Foley raději domluvil s NHL, že zkušebním předprodejem nejdříve zjistí, zda bude ve městě vůbec zájem o hokej, a když viděl, že je, přihlásil se.

Jestli v Seattle dopadne všechno tak, jak si představují vlastníci Oak View Group a (zřejmě) také paní starostka, začne nové mužstvo hrát v sezóně 2020-2021. Pakliže ovšem nebude liga mít zamčené haly kvůli výluce.

Ruka na kormidle

Golden Nights z Las Vegas si užívají skvělých úspěchů. Může za to hlavně moudré rozhodnutí, najmout za generálního manažera muže, který ví, jak se pohybovat v bouřlivých vodách špičkového profesionálního hokeje (a sportu vůbec). Takový generální manažer moc dobře ví, že aby uspěl, musí se obklopit lidmi, kteří vidí hokej podobně jako on.

George McPhee, muž se zkušenostmi z vedení Washington Capitals, asi nemohl věřit svému štěstí: Florida Panthers se zcela zhůvěřile zbavili skvělého kouče Gerarda Gallanta, chlapa, který z jejich mužstva udělal velice konkurenceschopnou jednotku. Gallant dnes vede mužstvo, které je od začátku své úplně první sezóny štikou ligy.

Ani sebelepší kouč ovšem nevykřeše jiskru života z hráčů, kteří na to nemají. Majitel Golden Knights dokázal přesvědčit vedení ligy, že pro ní bude lepší překonat sebestředné pokusy dosavadních mužstev uvolnit pro rozšiřovací výběr (expansion draft) pouze ty nejhorší hráče. Mezi seznamy hráčů, kteří tím pádem skončili na listině volných sice nebyla jediná výrazná hvězda, ale byli tam muži, kteří nepotřebovali nic jiného než možnost.

A tady se zase ukázalo, jak moudré bylo najmout právě McPheeho: ten totiž vytvořil zajímavou skupinu vyzvědačů (známých pod jménem skauti). Jak těch, kteří hlídají soutěže mimo NHL, až k těm nejvyšším v celém zbytku světa, tak těch, kteří sledují v jim přidělených oblastech konkurenci v NHL. Jedním z těch vybraných, mimochodem, je také Václav Nedomanský.

Skauti pomohli McPheemu postavit mužstvo, které se dokázalo ozvat, když mu Gallant řekl: pánové, tady se bude hrát hokej, který nesmí být nudný, jsme ve středisku zábavy.

Kdo to bude řídit?

Dosud nepojmenované mužstvo v Seattle řídí muž nadmíru zkušený. Výkonný ředitel Tím Leiweke si prošel drsnou školou Anschutz Entertainment Group, které v NHL patří Los Angeles Kings, a řídil také Maple Leafs Sports and Entertainment, které patří Toronto Maple Leafs.

Leiweke bude, v případě, že Rada guvernérů schválí přihlášku jeho zaměstnavatelů, stát před nejdůležitějším rozhodnutím ve svém životě (snad kromě rozhodnutí, zda má svoji vyvolenou požádat o ruku nebo o nějakou jinou část jejího těla). Koho má najmout co generálního manažera?

Mnohé příznaky naznačují, že by to mohl být dosavadní šéf Detroit Red Wings Ken Holland.

Bývalý brankář stál u kormidla nejúspěšnějších 21 let svého mužstva. Nejen to: po ukončení hráčské kariéry sloužil nejdříve nějakou dobu jako tzv. amatérský skaut, čili člověk, který vyhlíží nadané hráče u mužstev mimo NHL. A navíc: v roce 2014 podepsal prodloužení smlouvy, které vyprší po této sezóně.

To znamená, že papalášové ze Seattle nemusí hned teď žádat detroitské kolegy o povolení, aby se pustili do nějakých vyjednávání. Stačí počkat do konce sezóny. Přinejmenším proto, že pokud je známo, Holland dosud nenaznačil, že by chtěl začít jednat o prodloužení  své současné smlouvy v Motor City. Narodil se v roce 1955, letos mu tedy je 63 let, není tedy žádný zajíc, ale pořád by měl ještě mít dost energie, aby se zajímal o novou výzvu.

A postavit zbrusu nové mužstvo tak, aby si o něj ostatní mužstva soutěže neotírala boty jako o nějakou lacinou rohožku, to výzva určitě je.

Holland, pakliže to bude on, si bude asi říkat, že když to dokázal McPhee, proč ne on, zvláště když ví, že podmínky výběru hráčů bude mít úplně stejné.

Znalci místních poměrů zmiňují ještě další dvě jména. Jedním z nich je John Ferguson mladší, který dnes slouží jako ředitel hráčských záležitostí u Boston Bruins, a bývával generálním manažerem Toronto Maple Leafs. Druhým je dnešní asistent generálního manažera Pittsburgh Penguins a bývalý skvělý útočník Bill Guerin.

Až na to, že Ferguson řídil Maple Leafs v dobách jejich úpadku, a nijak je nedokázal pozvednout z bahna proher.

Takhle o něm mluví mnozí z torontských fanoušků, jenže pravda je trochu jiná. Mladší Ferguson sice nebyl tak úspěšný jako hráč jako byl jeho táta, John Ferguson starší, jenže jeho táta nikdy nezískal doktorát práv s vyznamenáním (říkávalo se tomu v Čechách červený diplom). Mladší Ferguson se nějakou dobu věnoval práci hráčského zástupce, sloužil také jako skaut u Ottawa Senators (obstarával obě stránky, amatéry i profesionály). Má také zkušenost jako vice-president hokejových operací a zástupce generálního manažera St. Louis Blues, mezi jeho povinnosti patřilo také hodnocení hráčů a vyjednávání smluv.

A s tím Torontem se to také mělo trochu jinak než si dodnes štěbetají příznivci mužstva. Ferguson mladší se dostal do úřadu co tehdy nejmladší generální manažer, ve věku 36 let. Nastoupil místo oblíbeného Pata Quinna, a celé to období dodnes smrdí skandálem, který možná někdy někdo rozuzluje a popíše. Bude to patrně trvat ještě hodnou dobu, protože někteří z těch, kteří stáli v pozadí, jsou dodnes naživu a mají po ruce šikovné právníky.

Nicméně, Ferguson mladší je dnes zaměstnancem Bruins, kteří si ho nemohou vynachválit.

Na druhé straně, Bill Guerin se od svého nadřízeného, generálního manažera Penguins Jima Rutherforda, jistě za ta čtyři léta v úřadě naučil leccos, ale samostatně řídí jako generální manažer jenom farmu Penguins, Wilkes-Barre/Scranton Penguins. Jistě, po skončení hráčské kariéry začal jako kouč pro vývoj hráčů (player development coach), ale pak se, v úřadě asistenta generálního manažera, zabýval hlavně vývojem analytických rozborů hry. Je otázka, zda tyhle zkušenosti mohou stačit na výzvu, které se říká stavba bezmála na zelené louce.

Ať už si dosud nepojmenované mužstvo v Seattle zvolí kohokoliv, od té chvíle bude jasné, jaký hokej se bude hrát na pobřeží tichomořského severozápadu.

Žádní Hurvínci

Ne, že by tamní diváci byli co znalci hokeje panny dodnes zcela nepolíbené. Seattle Breakers, dlouhodobí účastníci mládežnické Western Hockey League (WHL), hráli dlouhá léta v jedné z místních hal. Po prodeji jinému vlastníkovi se přejmenovali na Seattle Thunderbirds. Nový pán je přestěhoval do Kentu, městu zhruba uprostřed mezi Seattlem a Tacomou (od obou jej dělí zhruba 30 kilometrů).

Když už jsme u dějepisu: Seattle Metropolitans vyhráli Stanleyův pohár v roce 1917, v době, kdy ještě nepatřil výlučně NHL. Porazili tenkrát Montreal Canadiens, kteří byli členy NHA, předchůdce dnešní NHL. Není ovšem známo, zda v městě žije dodnes nějaký pamětník této slavné události. Pakliže by žil, jistě by dostal od nového mužstva slevu.

A na úplný okraj: Metropolitans byli po dobu celých jedenácti let jediným americkým mužstvem, které dosáhlo na Stanleyův pohár. New York Rangers se to povedlo až v roce 1928.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter