bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Petr Adler: je nedostatek pytlačení v NHL zločin? Je, tvrdí jeden hráčský zástupce

1. července 2019, 2:24

Petr Adler

Pravidla, která omezují volný pohyb volných hráčů jsou jedna věc, ale nedostatek nabídkových listin omezeně volným hráčům, to je spiknutí, tvrdí hráčský zástupce Anton Thun.

Thun šel tak daleko, že ten nedostatek označil za koluzi, což je (převážně neveřejná) úmluva mezi konkurenty, že se sice navzájem nenávidí až za hrob, ale tohle nebo tamto si nebudou navzájem dělat. A takové úmluvy jsou protizákonné.

Podle Thunova názoru, který ovšem dosud nepodpořil ani jedním důvěryhodným důkazem kromě toho, že o tom slyšel od několika lidí, kteří si tím jsou jisti, mužstva NHL jsou domluvena, že budou hráče držet při zemí.

Generální manažeři tvrdí, že to je jinak: gentleman nepodrazí jiného gentlemana. Druhý jmenovaný gentleman vyjednává novou smlouvu s hráčem svého mužstva, jemuž vypršela dosavadní smlouva. Ten hráč ale nemá ještě vyslouženo dost, aby se stal zcela volným hráčem (UFA neboli unrestricted free agent). Je volný jen omezeně (restricted free agent, čili RFA). Kdyby mu prvně jmenovaný gentleman nabídl více než mu nabízí druhý jmenovaný gentleman, byl by to podraz.

Houby s octem na kyselo, tvrdí Anton Thun, nabídkové listiny hráči nedostávají jedině proto, že se mužstva domluvila, že je budou držet v bídě a všeobecné chudobě.

Anton Thun je jedním z trojice hráčských zástupců, společně s Ritchem Winterem a Kurtem Overhardtem, kteří osočují hráčské odbory NHLPA, že tančí jak píská NHL. Tato obvinění nadzvedla obočí oběma obviněným stranám. Odboroví papaláši se ve svém údivu nezmohli na víc než na překvapené cože? zatímco pár bafuňářů ligy jen povzdechlo slovy kéž by.

Co to vlastně je

O nabídkových listinách se mluví rok co rok, ale letos jsou v popředí zájmu. Má to tři důvody: urodilo se hodně neomezeně schopných, ale omezeně volných hráčů, mzdový strop bude o půldruha miliónu nižší než se očekávalo, a mladší hráči vidí, že dokonce i všemocní Toronto Maple Leafs se nechali v právě uplynulé sezóně zahnat do rohu bezohlednou tvrdohlavostí švédského útočníka Wiliama Nylandera.

Kašleme vám na mzdový strop, stejně to byl váš výmysl, ne náš, soudí tito hráči, ponoukáni nejen svými zástupci, ale i svými odbory. U těch hráčských zástupců je to pochopitelné: jejich výplaty činí určitou část mezd jejich zákazníků, většinou vyjádřenou v procentech. Čím vyšší mzdu hráčovi vyjednají, tím vyšší odměna pro ně. Názor NHLPA je stejně krátkozraký jako je názor hráčských zástupců: vyšší mzdy se stávají precedentem pro vyšší mzdy dalších ročníků omezeně volných hráčů. Čím více, tím lépe.

Mezi letošními kandidáty nabídkových listin jsou  třeba torontský útočník Mitchell Marner, Brayden Point, takto střední útočník Tampy, obránce Bostonu Brandon Carlo, obránce Columbusu Zach Werenski, útočníci Winnipegu Patrik Laine a Kyle Connor, útočník Colorada Mikko Rantanen, a calgarský útočník Matthew Tkachuk.

Každý z těch hráčů chce hory i doly. Jakkoliv se každý z nich zaklíná s naprosto vážnou tváří, že o mužstvo jde především, každý z nich v jednáních zdůrazňuje, oč by byly úspěchy mužstva pronikavěji horší, kdyby nebylo jich.

Generální manažer původního mužstva sice může v duchu souhlasit s tím, že hráč, s nímž jedná, je naprostá jednička, ale navenek mu řekne, že tudy cesta nepovede. Může to své tvrzení zdůvodnit jakkoliv (co si o sobě myslíš? nebo: když ti dám, kolik chceš, nezbude nám na další hráče, víš to?). Podstatné je, že jednání se protahují, a ostatních třicet generálních manažerů to ví.

I vezmou formulář tzv. standartni hráčské smlouvy (Standard Player Contract, neboli SPC), vyplní hráčovo jméno, nabízenou lhůtu a částku. Ta lhůta, podle současné kolektivní smlouvy, nesmí být delší sedmi let. Kdyby hráč podepsal smlouvu s původním mužstvem, smí smlouva platit celých osm let. Tohle se, mimochodem, v příští kolektivní smlouvě skoro určitě změní: majitelé by raději viděli smlouvy ne delší pěti let.

Nicméně, hráč (nebo jeho zástupce) dostane nabídkovou listinu. Hráč ji buď přijme nebo nepřijme.

Když ji nepřijme, nic se neděje. V každém případě se považuje za neslušné, aby hráč přišel ke svému dosavadnímu generálnímu manažerovi a nabídkou, kterou nepřijal a ani nemíní přijmout, aby ho vydíral.

Něco jiného je, když hráč nabídku přijme.

Hráč se o radostnou novinu podělí se svým dosavadním generálním manažerem. Ten má pak sedm dnů na to, aby nabídl totéž, nebo aby řekl, tak za tohle nám, chlapče, nestojíš. Má ale trochu svázané ruce: nesmí během těch sedmi dnů hráče vyměnit někam jinam.

Kývne-li původní generální manažer, že si hráče ponechá, bude to znamenat, že hráč nastoupí do další sezóny (nebo dalších sezón) podle smlouvy, kterou představuje nabídková listina. Chyták: původní mužstvo nesmí hráče vyměnit celý další rok, i kdyby o to prosil na kolenou a se sepjtyma rukama.

Anglicky se tomu říká match the offer sheet, a match tady neznamená ani zápalku, ani doutnák, ani zápas či utkání, nýbrž sladění nebo dorovnání.

Původní mužstvo může také usoudit, že takhle moc si zmíněného hráče necení. I odmítne jakékoliv dorovnáváni. Anglicky se tomu říká pěkně obrazně: walk away, doslova: odejít.

Hráč se stává zaměstnancem mužstva, jehož nabídku přijal, a ani toto mužstvo ho celý jeden rok nesmí vyměnit kamkoliv jinam.

A dalších několik chytáků: mužstvo, které nabídkou odjinud přišlo o hráče, musí od mužstva, které ho získalo, obdržet jisté množství míst ve výběru (draft), podle toho, kolik hráč dostane podle nové smlouvy. Ovšem, mužstvo, které si takhle úspěšně zapytlačilo, pořád ještě nemá vyhráno: kancelář ligy novou smlouvu schválí teprve poté, kdy si ověřila, že nové mužstvo bude mít dost místa pod mzdovým stropem a také dost volných míst v odpovídajících kolech a ročnících výběru.

Následující tabulka pro nastávající sezónu pochází z kanceláře NHL. V případě, že nabídka přesáhne dobu platnosti šesti let, počítá se částka jako průměr za pět let.

 

1,395,053 nebo méně

nic

Nad 1,395,053 do 2,113,716

jedno místo ve třetím kole

Nad 2,113,716 do 4,227,437

jedno místo ve druhém kole

Nad 4,227,437 do 6,341,152

jedno první a jedno třetí kolo

Nad 6,341,152 do 8,454,871

po jednom místě v prvním, druhém a třetím kole

Nad 8,454,871 do 10,568,589

dvě první kola, jedno druhé a jedno třetí kolo

Nad 10,568,589

čtyři první kola, mohou ale být rozložena do pěti let

 

 Když byl ještě zaměstnancem Colorada, podepsal nabídku Flames nynější oslavenec Ryan O’Reilly (na snímku z té doby shora). Měla platit dva roky za 10 miliónů dolarů, a vedení Avalanche během dvou hodin nabídku dorovnalo.

Ovšem: Jay Feaster, který tu nabídku učinil, záhy poté přestal byl generálním manažerem Flames. Dnes je zpět v Tampě, která ho zaměstnává jako velice nevýznamného činovníka přes pořádání tzv. zvláštních podniků, od tancovaček hráčů, až po autogramiády.

Posledním hráčem, který odešel od svého původního mužstva kvůli nabídce odjinud byl Dustin Penner. Tehdejší šéf Anaheimu Brian Burke dodnes zuří, když zaslechne jméno tehdejšího edmontonského šéfa Kevina Lowea.

Ovšem, Pennerovi se to vyplatilo: za těch pět let dostal 21,5 miliónů dolarů. To bylo před tuctem let, letos by se tatáž částka rovnala zhruba 26,77 miliónům.

Nač ty stížnosti?

Je pravda, že nabídky, pakliže je někdo podá, pochází většinou od horších mužstev, která mají dost místa pod mzdovým stropem. Lepší mužstva jsou lepší proto, že mají v sestavách lepší (tedy i nákladnější) hráče. Je z toho pak začarovaný kruh.

Tomu ovšem Anton Thun nevěří. Že se nekrade sousedovi u oběda z talíře, když se nedívá, no prosím, ale tohle není žádný slavnostní oběd na míšeňském porcelánu se stříbrnými příbory.

Anton Thun si také pamatuje doby, kdy Philadelphia Flyers chtěli poslat nabídku Ryanu Kesslerovi. Bobby Clarke prozvonil tehdejšího generálního manažera Vancouveru Davea Nonise. Říkal tomu zdvořilostní telefonát (courtesy call): poslyšte, pane kolego, chystáme nabídku pro vašeho omezeně volného hráče. Nonisova odpověď prý zněla: pane kolego, prosím vás, nedělejte to, raději bychom se mohli domluvit na výměně, ale předem vám říkám, že nabídku dorovnám.

Otázka zní: je to koluze nebo není? Z jedné strany, kdyby Clarke tenkrát ustoupil a Kessler měl na stole pouze nabídku Canucks co svého původního mužstva, nevydělal by asi tolik, kolik by mohl, kdyby Clarke nabídku učinil a Canucks dorovnali svoji nabídku, aby odpovídala návrhu Flyers. To už by nešlo nazývat koluzí.

Ta čára je tak jemná, že je málem nepostřehnutelná.

Když nějaký špičkový hráč přijme nabídku od cizího mužstva, a jeho původní mužstvo řekne, že ji dorovná, stane se, že nová výplata se stane měřítkem pro příští ročníky. Toho se obávají nejen generální manažeři, ale kazí to chuť k jídlu i majitelům. Ovšem, generální manažeři jsou na tom hůře. Získají nabídkovou listinou zbrusu nového hráče, třeba na pět let, za šílené prachy, a teď najednou, tu máš, čerte, kropáč, hráč v nových barvách nepodává výkony, které se od něj očekávaly.

Kdo si to odnese? Určitě ne ten hráč, ten má zaručenou smlouvu. A co ten, kdo ho přivedl?

Tak proč se to děje?

Ze dvou základních důvodů.

První, říkají znalci místních poměrů mezi hráčskými zástupci, je pomstychtivost.

Tehdejší majitel Detroit Red Wings Mike Ilitch nějak popudil majitele Carolina Hurricanes, dříve Hartford Whalers, Petera Karmanose. Lhostejno, čím a jak: oba pánové, jak jména naznačují, pochází ze Středomoří, horká krev a pomsta jim nikdy nebyly cizími pojmy.

Karmanos nabídl tehdejší hvězdě Detroitu Sergeji Fedorovovi v roce 1998 na ta léta neslýchanou částku. Ilitch sice pronášel drsné výrazy, ale řekl, že ruský útočník od něj dostane totéž. Bylo to sice v době před mzdovým stropem, ale i tak, Ilitch se prohnul, takže jeho síť pizzerií vzápětí zvedla ceny, což ohrozilo její postavení na trhu.

Ten druhý důvod je hodně nudný: mužstvo se domnívá, že hráč, po němž prahne, mu pomůže z bryndy.

Většina mužstev se tu touhu po nějakém hráči snaží řešit nabídkou výměny. Jenže se může stát, že původní mužstvo nemá zájem. Nemusí mít zájem o odchod toho hráče, nemusí mít zájem o hráče nabízené výměnou. Prostě nemá zájem. A pak nastoupí nabídková listina.

Ale pozor, říkají přední hráčští zástupci, ne aby vás napadlo vyjednávat s původním mužstvem tak, že by mělo pocit, že je vydíráte. Ano, je slušné jim říci, že vám někdo chce poslat nabídku, ale není slušné s tím vydírat. Jak se to dělá? Případ od případu, odpověděli tázání tajuplně.

(Odpovídalo jich půl tuctu, nevěděli, že na tytéž otázky budou odpovídat i jiní, takže ani nevěděli, jak budou ti jiní odpovídat.)

Někteří hráči se snaží vzbudit v jiných mužstvech dojem, že by dostali nabídkovou listinu moc rádi, jiní zdvořile poděkují a skrývají překvapení, když ji dostanou.

A stává se také, že hráčův zástupce řekne svému zákazníkovi, že jednání s původním mužstvem uvízla na mrtvém bodě: mám se poohlédnout, zda by vám někdo poslal nabídku? Překvapivé je, že většinou hráč řekne, že ne, vyjednávejte dál s původním mužstvem.

I když shora zmíněný O’Reilly byl tehdy chováním Avalanche tak popuzen, že požádal Colorado o výměnu, a když denverští odmítli, byl rád, že se ozvali Flames.

Z hlediska dějepisu, O’Reilly má dnes v kapse vítězství ve Stanleyově poháru v barvách St. Louis Blues, cenu Conna Smythe pro nejužitečnějšího hráče v pohárové soutěži, a Selkeho cenu pro nejlépe bránícího útočníka. A celé to začalo nabídkovou listinou, kterou dostal od Flames v zimě 2013.

Zkrátka a dobře, názory na nabídkové listiny se liší. Jedni je považují za zákonný prostředek vyjednávání, ostatně, vždyť na ní pamatuji jak pravidla, tak kolektivní smlouva, jiní v ní vidí lesní pych.

A pak jsou tací, jako třeba Antoin Thun, kteří v jejich nedostatku vidí zločin.

Jeden z těch názorů asi bude správný. I když: považovat konkurencelačné generální manažery špičkových profesionálních sportovních mužstev za klub gentlemanů, které by ani ve snu nenapadlo podrazit kolegovi nohy a přiživit se na jeho neúspěchu, to zní jako hodně hloupá pohádka.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.