Petr Adler: jaký je (a bude) dějepis NHL pod vedením Garyho Bettmana?

Tedy dobrá: ať se to lidem (zvláště kanadským hokejovým fanouškům) líbí nebo ne, Gary Bettman zůstane u kormidla NHL do roku 2022.

Rada guvernérů komisaři své ligy nabídla prodloužení smlouvy o sedm let už v září loňského roku. Bettman nabídku přijal takřka vzápětí. Jenže až do hvězdné soboty v Nashville bylo ticho po pěšině.

Poté, kdy se na to přišlo, čelil Bettman několika více či méně vtipným otázkám, jako třeba zda má ve smlouvě ustanovení o tom, že se bez svého souhlasu nemusí nikam stěhovat (no-move clause), nebo zda má doložku, že bez svého souhlasu nesmí být vyměněn (no-trade clause).

Odpověděl na všechny pokrčením ramen a úsměvem.

Dnes třiašedesátiletý Bettman bude v době vypršení smlouvy sedmdesátiletý - co? stařík? zlostný dědek? nebo pořád výkonný nástroj majitelů klubů NHL, kteří jsou jeho výkony nadšeni?

Dlouhodobost není jediným odkazem

Být u kormidla 29 let, to je obdivuhodné samo o sobě. Baseballový (MLB) šéf Bud Selig, fotbalový (NFL) Paul Tagliabue a košikářský (NBA) David Stern toho nedosáhli. Bettman, takto, mimochodem, Sternův žák, ano.

Kdybychom zkusili rozebrat Bettmanův odkaz už dnes, zjistili bychom pár zajímavých skutečností.

Liga pod jeho vedením vzrostla ze 24 mužstev na 30. Otázku, zda se během roku nebo dvou rozšíří nebo nerozšíří o další jedno nebo dvě mužstva ponechme stranou. Majitele zajímá hlavně to, že ligové příjmy v době, kdy Bettman nastoupil do svého úřadu, činily něco málo přes 700 miliónů amerických dolarů ročně, a dneska se nebezpečně blíží čtyřem miliardám. A všichni moc dobře vědí, že tohle není důsledek inflace; ostatně, to by ani nebylo technicky možné.

Pod Bettmanovým vedením se NHL propracovala k celostátním televizním smlouvám v USA. Jakkoliv jsou méně výnosné než podobné smlouvy, které mají s televizními sítěmi země uzavřeny fotbalisté, baseballisté a košíkáři, byla to znamenitá injekce. Už proto, že tři ostatní jmenované sporty mají ve Spojených státech mnohem širší a tradičnější zázemí než hokej.

NHL také uzavřela neslýchaně výnosnou televizní smlouvu v Kanadě, která má navíc výhodu, že zahrnuje všechna možná kouzla tzv. nových sdělovacích prostředků. Nevýhodou ale je, že nová smlouva vysouvá ze hry veřejnoprávní CBC (Canadian Broadcasting Corporation), jejíž tradiční pořad Hockey Night in Canada se dnes vysílá převážně na sítí Sportsnet, a pro CBC zůstávají jen drobečky. Kromě toho smlouva s Rogers Corp. vytlačila z celostátního kanadského televizního vysílání známější síť TSN, které zůstaly pouze některé oblastní přenosy zápasů Winnipeg Jets, Ottawa Senators a Toronto Maple Leafs. Zvláště posledně jmenovaný klub by mohl být teoreticky lukrativní, až na to, že oblastní přenos nepřinese tolik reklamy (a peněz) jako přenos celostátní.

Další nepříliš očekávanou nevýhodou je, že se kanadští fanoušci zdají být nehorázně konzervativní. I přesto, že Rogers dokázal nalákat do přenosů Sportsnet převážnou většinu známých jmen z Hockey Night in Canada a mnohé oblíbené osobnosti z pořadu NHL on TSN, kanadští hokejoví fanoušci se netají svým znechucením nad způsobem, jakým Sportsnet uvádí hokej na jejich obrazovky.

Je ovšem pravda, že to Sportsnet s některými novinkami patrně trochu přestřelil. A je, přírodě žel, také pravda, že Sportsnet dává dost nejapně najevo, že ti, kteří nesouhlasí s novými způsoby, vůbec netuší, o čem hovoří. My víme nejlépe, co je pro vás dobré, to je úsloví, které kanadského hokejového fanouška asi nenadchne.

Zda a jak se Bettman potýká s touto potíží, to není známo, alespoň veřejně ne, i když se mezi zasvěcenými ví, že několikrát papalášům ze Sportsnetu naznačil, že když dostanou nějaké kritické psaní, nemají posílat pisatele tam, kam i císař pán chodíval pěšky. Poděkovat takovému divákovi za zajímavý názor je mnohem přijatelnější, soudí Bettman, říkají lidé z jeho okolí.

Výkyvy a jak je ustát

Bettman také projevil neuvěřitelnou pružnost, když dokázal zachránit Oilers pro Edmonton. Podobně pružný byl, když raději spolkl horké léčivo v případě tehdejších Winnipeg Jets a nechal je, aby se přestěhovali do Phoenixu, jakkoliv osobně nesnáší stěhování mužstev. Neláska vychází ze zásadního poznání, že takové stěhování poboček nesvědčí o serióznosti celého podniku. Ovšem: o něco let později dostal Atlanta Thrashers z hlavního města státu Georgia do Winnipegu jako nové Jets. Vlastně tak zabránil krachu mužstva, které bylo v místě, kde nikdy nemělo být. Bettman (a potažmo NHL) si mohli uvědomit, že když v Atlantě před lety neuspěli Flames (dnes jsou v Calgarech), těžko tam mohl uspět kdokoliv jiný.

V případě Winnipegu je ovšem krajně zajímavé, že Bettmanovi nevadilo, že tamní hala MTS Centre nemá oněch alespoň 18 tisíc míst k sezení, jak to NHL požaduje. Stejně tak mu moc nevadilo, že ekonomické zázemí hlavního města Manitoby se od doby, kdy tam neuspěli původní Jets příliš nezměnilo. Získal ale záruky majitelů, místního právníka Marka Chipmana a (hlavně) torontského miliardáře Davida Thomsona, že vytrvají, i kdyby se klub měl zadlužit až po uši.

Thomson se jmenuje úředně Třetí Baron Thomson z Fleetu, a Bettman vsadil na to, že šlechtic přece ví, jak dodržovat slovo.

Rozčilení Kanaďané

Ani tohle Bettmanovi nepomohlo u kanadských fanoušků. Ti jej totiž viní z toho, že přišli o část sezóny roku 1994, celou sezónu let 2004-2005, a o skoro celou sezónu let 2012-2013. Celosezónní výluka znamenala, že se poprvé od roku 1919 nehrálo o Stanleyův pohár. Jenže tenkrát to bylo kvůli epidemii chřipky, ne kvůli tomu, že Bettman trval na zavedení pevného mzdového stropu.

Že by alespoň část viny mohla nést poměrně nenasytná chamtivost hráčů, to kanadským fanouškům jaksi uniklo. Stejně, jako jim uniklo, že při oné celosezónní výluce stál v čele hráčských odborů (NHLPA) Bob Goodenow, americký právník, který - v úloze jeho zástupce - krátce před tím vyjednal Brettovi Hullovi zcela nepatřičnou a do té doby neslýchanou smlouvu se St. Louis Blues, která nakonec mužstvu málem zlomila finanční vaz.

Mimochodem, tím, že souhlasil s prodloužením smlouvy do roku 2022 Bettman hodně riskuje. Ligu totiž může v roce 2020 postihnout další uzavření krámu. Podle nynější kolektivní smlouvy mohou NHL nebo NHLPA (nebo obě strany) požádat o odstoupení od současné smlouvy předčasně, nejpozději 1. září 2019. Jinak platnost smlouvy končí po sezóně let 2021-2022, takže Bettman by se v takovém případě mohl přestat starat.

Jenže současné vztahy mezi ligou a odbory zdaleka nejsou ideální, jakkoliv obě strany pro veřejnost tvrdí, že spolupracují přímo zázračně. Ať už jde o nespokojenost odborů kolem aféry Mikea Richardse, tehdy zaměstnance Los Angeles Kings, nebo o poměrně těžká vyjednávání ohledně práv (a podílech z výnosů) vůči Světovému poháru, nebo o velice nedávný případ Johna Scotta a Utkání hvězd. A teď se NHLPA opřela do NHL kvůli tomu, že uvalila zákaz hry obránci Calgary Flames Dennisu Widemanovi na 20 zápasů za to, že krosčekoval čárového rozhodčího Dona Hendersona.

Richards měl v autě cestou z Ameriky do Kanady několik prášků proti bolestem. Jistě, je pravda, že právě tyto prášky se nesmí z řady důvodů převážet přes hranice, ale Královská kanadská jízdní policie (RCMP) tenkrát Richardse sice zadržela, ale po výslechu ho propustila. Liga nicméně nezakročila, když Kings vypověděli Richardsovu smlouvu s odvoláním na případ na hranicích, zatímco odbory (a mnozí jiní s nimi) jsou dodnes přesvědčeni, že šlo od klubu o dost nešikovný pokus o ušetřeni peněz.

Pokud jde o Světový pohár, NHL má za to, že NHLPA překročila čáru tím, že začala vyjednávat o propagaci celého podniku s Ritchem Winterem, takto hráčským zástupcem z Edmontonu, který měl údajně zastupovat švýcarský podnik 4Sports. Skončilo to dosud neuzavřeným soudním sporem, ztrátou peněz, a nakonec tím, že NHLPA vypověděla smlouvu s 4Sports. Obecně řečeno to skončilo ostudou, k níž nemuselo dojít, kdyby se - dle názoru ligy - NHLPA necpala, kam neměla.

Slavného bitkaře Johna Scotta zvolili fanoušci (ať už žertem nebo schválně) do úlohy kapitána Pacifické divize nedávného Zápasu hvězd, což se zastáncům čistoty sportu ve vedení NHL moc nezdálo. Udělali všechno, co bylo možné, aby Scottovi zabránili v účasti. Dosáhli nakonec pouze toho, že se za Scotta postavili nejen fanoušci, ale i ostatní hráči NHL. Scott nakonec v Nashville hrál, ostatní hvězdy udělaly všechno pro to, aby uspěl, a Scott odjel zbrusu novým automobilem jako Nejužitečnější hráč, s 90 tisíci dolarů v kapse.

Kaňka na tváři NHL ale zůstala, a jelikož Bettman zastupuje ligu v dobách dobrých i zlých, spojují se všechny tyhle nepříjemnosti s jeho jménem. Stejně, jako všechny aféry s nepříliš uváženým výběrem některých vlastníků, z nichž někteří putovali místo před Radu guvernérů rovnou do basy za zacházení s penězi, které jim neříkaly pane, k nímž přišli způsoby, nad nimiž se zákonodárce celkem oprávněně mračí.

A když si teď NHL dává na čas, aby věděla o žadatelích o nové pobočky více než vědí o sobě oni sami, kanadský fanoušek zuří znova. Proč vám to, pánové, trvá tak dlouho?

Pokud jde o Widemanův případ, NHLPA souhlasí s jeho tvrzením, že byl otřesen po nájezdu soupeře u hrazení, takže Hendersona neviděl do poslední chvíle, a kromě toho, že ani nevěděl pořádně, co dělá. Zákaz ano, říkají odbory, ale 20 zápasů (a ztráta přes půl miliónu dolarů na nevyplacené gáži)? To určitě ne. Takže NHLPA se odvolává.

Kradou nám národní poklad!

Je sice pravda, že se pod Bettmanovým vedením NHL rozšířila do krajů pro hokej ne zrovna obvyklých (jižní Kalifornie, Florida, Arizona, kupříkladu), jenže kanadský fanoušek, nespokojen hlavně s tím, že ústřední kanceláře ligy jsou v New Yorku a na Toronto a Montreal zbyly pouze pobočky, svaluje veškerou údajnou vinu na Bettmana. Je postavou malinký, hokej nikdy nehrál, do NHL přišel od košíkářů (co tam vůbec mezi těmi dlouhány dělal?), a na rozšíření mu kašleme, protože se tím snížila průměrná úroveň hráčů: čím je jich víc, tím méně jsou špičkoví. Prostě, kde mu mohou vyspílat, tam mu vyspílají. Mnohdy dost nevybíravě.

Hokej je kanadský sport, tvrdí kanadský fanoušek, jak mu může šéfovat nějaký americký právník?

Jen pro zajímavost: první president NHL Frank Calder byl původem Skot, který se přestěhoval do Kanady tak, že si hodil mincí, aby se rozhodl, zda se stane učitelem v zemí javorového listí nebo ve Spojených státech. Jeho nástupce Red Dutton byl Kanaďan, po němž nastoupil další Kanaďan, Clarence Campbell. Příštím presidentem byl Američan John Ziegler, pak přišel na dost krátkou dobu další Američan, Gil Stein, a s příchodem Američana Bettmana skončilo období presidentů, které nahradilo dosud trvající období komisařů.

Čili: Američan v celé NHL, to není žádná novinka.

Víc úkolů než hloupý Honza

Když Bettman nastupoval 1. února 1993 do úřadu, měl před sebou čtyři základní úkoly, které mu Rada guvernérů uložila přímo písemně. A všechny byly složitější než výlet za třemi zlatými vlasy Děda Vsevěda.

Za prvé, měl rozšířit americké trhy. To udělal.

Za druhé, měl rázně ukončit neklid v zaměstnaneckých vztazích ligy s hráči. Ať je tomu jakkoliv, vztahy s odbory, jakkoliv někdy napjaté, v poslední době nepoklesly na úroveň sprostých nadávek, jako tomu bývalo. Zda to tak zůstane až odejde z úřadu výkonného ředitele odborů Donald Fehr a nahradí ho (dle všeobecného očekávání) bývalý hráč Mathieu Schneider, to se uvidí.

Za třetí, měl Bettman dosáhnout rozšíření ligy. Splněno, a navíc, plnění pokračuje.

Čtvrtý úkol zněl dost nemožně: Bettman dostal uloženo, do slova a do písmene, že má modernizovat názory některých členů tzv. “staré gardy” mezi majiteli. Co tím měla Rada guvernérů na mysli, to zůstalo nakonec také věci názoru. Ovšem, abychom zůstali u tohoto pojmu, podle názoru převážné většiny majitelů se mu to povedlo. Třeba v tom, že výměnou za dost drastické snížení podílu hráčů na výnosech z hokejové činnosti souhlasil s tím, že liga bude většinu více i méně podstatných otázek každodenního provozu i výhledů do budoucnosti probírat s hráči předem.

Podle daňových přiznání, které NHL jako nezisková organizace musí ze zákona předkládat každý rok, a které jsou za patřičný poplatek dostupné veřejnosti, vydělal si Bettman v sezóně let 2013-2014 celkem 9,6 miliónů amerických dolarů. To není málo. Jen čtyři hráči si v oné sezóně vydělali více.

Podle shodného názoru členů Rady guvernérů NHL si Bettman ty milióny vydělal do posledního centu.

Zatímco fanoušci zůstávají rozpolcení. A hráči také.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter