Petr Adler: jak ochotně září hvězdy NHL nad Tampou?

Většina hokejistů tvrdí, že být vybrán na Utkání hvězd NHL je neuvěřitelná pocta, a že vyhrát některou ze soutěží dovednosti, která předchází samotnému zápasu, je skvělý pocit. V soukromí závidí svým spoluhráčům, kteří si užívají několika volných dnů. Tak to alespoň dali najevo vedení ligy, když se zdráhali s přihláškami do jednotlivých soutěží, od rychlého bruslení přes rychlost střely, dovednosti při vedení puku, až k přesností střel.

Tohle ale není prvně.

NHL zavedla soutěže dovednosti do svého Zápasu hvězd v jeho 41. ročníku, v roce 1990. Rozhodnutí předcházelo několik let tahanic s hráči, kteří tvrdili, že nejsou přece žádní cirkusoví šašci, aby přítomným ukazovali, že dovedou tohle nebo tamhleto lépe než všichni ostatní. Mezi těmi protestujícími byla dokonce taková jména jako Bryan Trottier, Mike Bossy nebo Larry Robinson.

Že uráželi cirkusové šašky, to jim tak nějak nedošlo.

Hokej, tvrdili, je kolektivní hra. Ten umí to, a ten zas tohle, a všichni dohromady dovedeme moc. Víc, než je součet dovedností jednotlivých členů mužstva.

V podstatě podobná tvrzení jako ta, která dodnes nerada vidí, že se nerozhodnuté hokejové zápasy řeší po nastavení samostatnými nájezdy. Názor komisaře Garyho Bettmana, že takový nerozhodný zápas přitahuje diváka podobně jako líbání se s vlastní sestrou, vzbuzuje jízlivé poznámky, které hraničí s nechutností.

Kdyby to říkali nějací Hurvínci, bylo by to k smíchu. Trottier má na účtu šest Stanleyových poháru jako hráč a jeden jako asistent kouče v Coloradu, Robinson má šest vítězných prstenů jako hráč, a Bossy čtyři, také jako hráč.

NHL nakonec soutěž dovednosti prosadila, ale že by hráči tančili radosti, to tedy ne.

Nicméně, účast na tzv. zvláštních akcích (special events) je součástí tzv. standartni hráčské smlouvy (SPC, neboli Standard Player Contract), a smlouvy jsou od toho, aby se dodržovaly.

NHL jim to navíc trochu osladila. Třeba takový kapitán Edmonton Oilers Connor McDavid, který po druhé za sebou vyhrál soutěž o nejrychlejšího bruslaře (na snímku), se vrací domů bohatší o 25 tisíc dolarů. Mimochodem, nikdo neočekává, že si ty peníze nechá: mezi hráči HL panuje takový pěkný zvyk, že se o podobně vydělané částky dělí s kustody a dalšími zaměstnanci v kabině, jejichž mzdy nejsou nijak zázračné.

Až sem vlastně selanka, bezmála idyla. I proto, že se hráči vyhnuli řečem ohledně šaškování.

Nezakrývané rozpory

Hokejisté se ale nemohli vyhnout jiným otázkám. Třeba o účasti na blížící se olympiádě. Způsobil to hlavně výkonný ředitel hráčských odborů NHLPA Don Fehr, který začal poměrně diplomatickým sdělením, že neúčast NHL na olympiádě nechápe. Pak přidal na řízností, aby řekl, že tím méně chápe názor ligy, že by měli hráči vlastně nějak na olympijskou účast doplácet, aby se zase uklidnil prohlášením, že tím je s tématem vyřízen.

Takže Bettman, když seznamoval přítomné s výsledky jednání Rady guvernérů, byl nucen zopakovat, že majitelé jsoiu s tématem vyřízeni, protože nevidí žádný klad v přerušování rozběhnuté soutěže, když se po nich chce, aby to zaplatili z vlastních kapes.

Komisař naznačil, že se očekává, že bohatci z Oak View Group v Seattle podají úřední přihlášku o přijetí do NHL v nejbližší době. Budou k tomu muset složit nevratných deset miliónů dolarů. Ano, očekávalo se, že tu přihlášku bude mít NHL na stole už minulý týden, ale, to víte, je s tím spousta vyřizování. Členství v NHL, to není jako koupit housku na krámě.

Ne, Rada guvernérů se nezabývala otázkou bránění brankářům ve hře (goalie interference), které právě v uplynulém týdnu způsobilo řadu hlasitých protestů mezi hokejisty i jejich příznivci. Neměla to na programu. Nicméně, řekl Bettman, rozhodčím se dostalo náznaku, že by měli při posuzování podobných situací používat více selského rozumu a méně přehrávání video záznamu rámeček za rámečkem (nebo okénko po okénku).

Co ovšem Bettman neřekl, alespoň ne veřejně: Connorovi McDavidovi a Austonu Matthewsovi (Toronto Maple Leafs) se dostalo soukromého sdělení, že liga vidí hodně nerada, když někdo, obzvláště její hvězdy, shazuje rozhodčí před obecenstvem.

Totiž: McDavidovi odvolali branku v nastavovaném zápase proti Calgary Flames pro údajné bránění brankáři ve hře. Když pak vsítil vítězného gola v nájezdu, cestou na střídačku zvedl ukazovák ke stropu, v náznaku, že by to chtělo zkontrolovat videem.

Matthews se dopustil něčeho podobného.

Správný postup, sdělila liga: stěžujete si koučovi, ten si stěžuje generálnímu manažerovi, a ten předá stížnost lize.

Zamlžené zámoří?

Pokud jde o předsezónní zápasy v Číně (loni se tam střetli Los Angeles Kings a Vancouver Canucks), panuje tu drobné napětí.

NHLPA začala naznačovat lize, že nechápe, proč se mají její členové trmácet až do Číny, když liga nemá za nezbytné se zúčastnit olympiády v nedaleké Jižní Koreji.

Tomuto chování se říká pózování (anglicky: posturing). Jednání o novou kolektivní smlouvu jsou v podstatě za rohem, a hráči lpějí na dvou požadavcích: zakotvit v ní olympijskou účast, vedle zrušení povinných hráčských příspěvků do tzv. zásobního účtu (escrow).

NHL ve veškeré tichosti NHLPA naznačila, že její názor je opačný, a navíc připomněla maličkost: liga se s odbory dělí o příjmy ze zápasů v zámoří, včetně těch exhibičních v Číně.

V každém případě, Boston Bruins a Calgary Flames dostali za úkol se připravit k cestě do Říše středu. Takže, naznačili ligoví činovníci, řeči NHLPA jsou v tomto případě bouří ve sklenici vody.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter