Petr Adler: Erik Karlsson může být klíčem k budoucnosti Ottawa Senators

Co mají příští osudy obránce a kapitána Ottawa Senators Erika Karlssona (na snímku) společného s příštími osudy Ottawa Senators? Všechno, tvrdí řada kanadských komentátorů. Jestli švédský obránce nepodepíše v neděli 1. července (nebo těsně vzápětí) novou smlouvu, začne být naprosto jedno, že se mužstvo konečně domluvilo s radnicí ohledně výstavby nové haly kousek od kanadské poslanecké sněmovny, tedy blízko středu města. S odchodem Erika Karlssona se rozjedou hodiny, které budou odměřovat čas k odchodu mužstva.

Heja, heja, Sverige

Osudy mužstva z kanadského hlavního města se zdají být prapodivně spojeny s osudy jejich kapitánů. Jmenovitě těch, kteří pocházeli ze Švédska. Pokles původně nepopiratelné obliby mužstva mezi jeho místními příznivci se dá vystopovat ke dni, kdy tehdejší kapitán Daniel Alfredsson oznámil odchod do Detroitu, protože u Red Wings má větší naději na zisk Stanleyova poháru. Překvapil tím nejen všechny fanoušky, ale i své ottawské spoluhráče a vedení mužstva. Tehejsi generální manažer Bryan Murray přirovnal Alfredssonův odchod po sezóně let 2012-2013 k odchodu hvězdného obránce Boston Bruins Raye Bourquea ke Colorado Avalanche. Tahle událost se stala na Bourqeovu vlastní žádost v roce 1999. A v Denveru se mu sen opravdu splnil. V roce 2001 byl prvním hráčem, kterému kapitán Joe Sakic předal pohár.

Byl to od Murrayho snaživý pokus, a Alfredsson skutečně zmínil, že by si na ten pohár někdy rád dosáhl. Až na to, že krátce poté dodal, že jednání se Senators o prodloužení smlouvy tehdy nevedla nikam.

Pokus o záchranu

Když na podzim 2014 Alfredsson oznámil, že bolavá záda bolí přespříliš, pokusili se Senators pomoci co nejcitlivěji svým příznivcům, současným i bývalým, aby zapomněli: nabídli Alfredssonovi jednodenní smlouvu, kterou bývalý kapitán podepsal, dostavil se na led v dresu Senators k předzápasovému rozbruslení, pak v utkání proti New York Islanders (4. prosince 2014) vyhrál úvodní, více méně slavnostní vhazování, a krátce poté se vrátil na střídačku oblečen ve slušivý oblek.

Je pravda, že se Senators později pokoušeli jak mohli, aby získali své příznivce zpět. Jmenovali Alfredssona zvláštním poradcem přes hokejové záležitosti, a na svatého Štěpána, 26. prosince 2016, se stal prvním hráčem současných Senators, jehož číslo (byla to jedenáctka) mužstvo zavěsilo nad led. Od té doby je to číslo posvátné. Vztah Alfredssona s mužstvem ale není: obě strany mlčí, jak se to stalo nebo proč, ale Alfredssonova smlouva s vedením Senators letos vypršela, a nikdo nemluví o jejím obnovení nebo o vyjednání něčeho nového.

A do tohoto dusna majitel mužstva Eugen Melnyk u příležitosti stého výročí NHL vyspílá ottawským obyvatelům do mořských prasat, protože vytrvale nenaplňují halu na zápasy Senators do posledního místečka. Naznačí jim, že přestěhování do středu Ottawy z předměstské Canadian Tire Centre vůbec nic neznamená, protože když se diváci nepohrnou na zápasy jeho zaměstnanců i přesto, že jejich nové sídlo je kousek od kanadské poslanecké sněmovny, zná spousty jiných míst, kde si jeho mužstva budou vážit mnohem víc. A do toho přijde kapitán Erik Karlsson, který řekne, že nemá nic proti tomu, aby podepsal novou smlouvu v Ottawě, ale částka i platnost budou bezpodmínečně muset odpovídat tomu, co by dostal co úplně volný hráč kdekoliv jinde.

Právě kvůli tomuto Karlssonovu prohlášení se mnozí domnívali, že urostlého a zarostlého obránce uvidí nejpozději po letošní uzávěrce výměn (26. února) někde na jiném konci světadílu. Znalci se přebíjeli zaručenými zprávami.

Jedno je jasné: kdyby Senators vyhověli znalcům místních poměrů a Karlssona v únoru vyměnili, mohli za něj dostat slušnou náhradu. Jenže oni ho nevyměnili. A jestli se Karlsson upíše v létě někomu jinému, přijdou o něj a nebudou mít nic než (možná) pár více nebo méně formálních slov diků za léta strávená v Ottawě.

Jisto také je, že se Karlsson odmítl vyjadřovat před novináři tak nebo naopak, když uplynula uzávěrka výměn a on byl i nadále kapitánem Senators. Je rád, že je rád, řekl, a to bylo všechno.

Ale: generální manažer Senators Pierre Dorion, kterému vlastník Melnyk právě prodloužil smlouvu, se vrátil (opálen a spokojen) z majitelova stálého bydliště na neustále letním Barbadosu, a prohlásil s vážnou tváří, že mužstvo učiní všechno, aby Karlsson zůstal jeho členem do konce své aktivní kariéry.

Špatné je, že ani toto prohlášení nijak moc nezměnilo náladu ottawských hokejových fanatiků. Nejen, že slyšeli něco hodně podobného krátce před odchodem Daniela Alfredssona do Detroitu, a nejen, že si jsou vědomi zpráv o tom, že místnosti kanceláří mužstva zejí prázdnotou, protože vedení se spokojuje s tím, že zaměstnává pouze úplně nejmenší počet lidí (anglicky se tomu říká skeleton staff, nebo kostra sboru nebo štábu).

Fanoušci to berou osobně

Ottawští se cítí být uraženi do morku kosti, a hodně osobně. Když Melnyk v roce 2015 ochořel vážnou nemocí jater a život mu mohla zachránit pouze transplantace, nabídla se jich spousta jako dárci, a také se nakonec jeden z nich stal dárcem a operace zachránila Melnykovi život.

A teď jim Melnyk nadává, a ještě nedělá (alespoň navenek) vůbec nic, aby Karlsson mohl zazářit a říci, že dostal od Senators skvělou nabídku, která mu stojí za to, aby v hlavním městě Kanady zůstal až do odchodu do hráčského důchodu.

Koncem týdne se všichni hráči Ottawa Senators sešli (pěkně v dresech se vším všudy, kromě pokrývek hlavy) uprostřed kluziště Canadian Tire Centre, aby se tam, spolu s papaláši v oblecích a s pečlivě uvázanými kravatami, nechali vyfotit. Vzpomenete si jistě na jarní školní fotografie. Tak tohle je něco podobného, a v NHL je to každoročním zvykem.

Vlastník Eugene Melnyk seděl v první řadě vedle svého kapitána Erika Karlssona. Jeden kameraman zamířil na ony dva a transfokátorem si je přiblížil. Netočil vůbec nic jiného, protože věděl, že všechno ostatní snímají kolegové. Do vysílání se z celé slavné události dostal pouze jeho dlouhý záběr, v němž se majitel na svého nepodíval kapitána ani jednou, a kapitán se ani jednou nepodíval na svého vlastníka, natož aby se pozdravili nebo si vyměnili nějakou větu, třeba o žních, daních a o počasí.

Zápas proti Calgary Flames téhož večera (hosté vyhráli) zaznamenal neméně třetinu prázdných křesel v hale.

Pro zajímavost: úplně první Ottawa Senators, ti, kteří stali u zrodu NHL, to museli v roce 1934 složit, protože pro nezájem obecenstva přestali mít na výplaty. Stali se z nich tenkrát St. Louis Eagles. V St. Louis se jim nevedlo o moc lépe, a tak se vytratili do neznáma. V nynější podobě účinkují od roku 1992, tedy dnes už 26 let.

Úplně původní Ottawa Senators vznikli v roce 1883 a zanikli v roce 1954. Ovšem, v NHL byli, co její zakládající členové, pouze v letech 1917 až 1934, tedy 17 let. Současní Senators je tedy předstihli, pokud jde o dlouhověkost v nejvyšší soutěži. Ottawa Senators si nejdříve přezdívali Generals, pak Silver Seven, a od roku 1908 jim zůstal přídomek Senators.

Ty dějiny zní pěkně.

Budoucnost? Tu nezná ani Erik Karlsson. Natož, aby ji znali Ottawa Senators.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter