Ohlédnutí: Hokejový blackout aneb série 4:0 hraná na pět zápasů

Na začátku druhé třetiny sobotního utkání Chicago Blackhawks – New York Islanders hala nezvykle potemněla. Světla zhasla, hráči přerušili rozehranou akci a vykuleně na sebe zírali. Pauza naštěstí netrvala dlouho a zápas se dohrál. Z historie známe dramatičtější příběh tohoto druhu, podobný incident v osmdesátých letech dokonce poznamenal průběh finálové série o Stanley Cup.

Dynastie Edmontonu Oilers zažívala v té době svůj vrchol. V průběhu čtyř sezón 1983-87 vyhráli Olejáři tři Stanley Cupy, pouze jednou na ně někdo vyzrál. V památné sérii druhého kola 1986 nestačil Edmonton na rivala z Calgary, který se na tradičního soupeře tehdy dokonale připravil. Sedmý zápas rozhodla nešťastná chyba Stevea Smithe, jenž tak nezáviděníhodným způsobem vešel do historie.

O dva roky později Oilers finišovali za čtvrtým Stanley Cupem během pěti let. Nikdo ještě netušil, že se po sezóně rozloučí s nejlepším hráčem světa Waynem Gretzkym, který byl vyměněný do Los Angeles. Edmonton rozehrál finále doma proti Bostonu přesvědčivě. Vyhrál 2:1 a 4:2. Rovněž první venkovní duel na východě Olejáři zvládli, tentokrát v poměru 6:3.

Wayne Gretzky (na snímku pod obvyklým dohledem Stevea Kaspera) později vzpomínal, že klíčová byla taktika na Raye Bourquea, nejlepšího hráče Bruins. Zatímco všichni soupeři nastřelovali puky do pásma zásadně na druhou stranu, než se pohyboval tahoun obrany Bostonu, Oilers tuto strategii drze obrátili. „Nachytali jsme je nepřipravené,“ říká The Great One. „Naši hráči Raye prostě uštvali. Nahodili jsme mu tam puk a okamžitě ho napadali. Měli jsme na to velké hráče.“

Čtvrtý duel se zdál být formalitou. Glen Sather opět neprotestoval, aby si hráči s sebou vzali na cestu do Bostonu rodinné příslušníky. Dělal to běžně, aby v týmu udržel dobrou náladu. Po utkání byla v jednom místním baru předběžně dohodnutá oslava. Na konci druhé třetiny vyrovnal Craig Simpson po Gretzkyho zavezení kotouče na 3:3, rozhodnout napínavý duel už ale hosté nestihli. Náhle totiž zhasla světla.

Arénu zahalila tma. Tehdy to ale nebylo na chvíli jako v sobotu v Chicagu. Čekání na světlo se protahovalo. „Po asi deseti minutách prohlásil jeden ze starších hráčů, nepamatuju si, kdo to byl: ‚Už se to nepodaří nahodit, je po zápase‘,“ vybavil si i po letech Gretzky.

Hráči se přesunuli do kabin. Nakonec jim skutečně nezbylo než se vysvléknout a halu opustit. Party v baru něco scházelo. Nebylo v tom zklamání jako po prohraném zápase, ale ani radost z vítězství. Ještě předtím v kabině během převlékání stihli hokejisté z televize vyslechnout prezidenta ligy Johna Zieglera. Stál v rohu Boston Garden obklopený novináři. V ruce třímal tlustou knihu.

V ní objevil pravidlo snad z dvacátých let, podle něhož, pokud zhasnou světla a nepodaří se je nahodit, musí se zápas odehrát znovu. Kdyby se Boston ještě dokázal postavit na nohy, série tak mohla čítat až osm utkání! Veškeré individuální statistiky z nedohraného duelu se měly počítat. Gretzky prý se tehdy otočil k Marku Messierovi se slovy: „Vážně se mi to nezdá? Oni tam to pravidlo po celá léta nechali?“

K pátému utkání se týmy podle plánu přesunuly zpět do Edmontonu. Oilers byli tehdy těžkým protivníkem, Boston prostě neměl šanci. Bruins sice otevřeli skóre, ale domácí si vzali vedení rychle zpět. Nakonec uspěli 6:3. Tentokrát už vítěznému křepčení nic nebránilo. Edmonton se stal jediným týmem v historii ligy, který vyhrál sérii 4:0 na zápasy v pěti utkáních.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter