Ohlédnutí: Historie ruského dobývání Ameriky (2.díl)

11. ledna 10:00

Radek Černý

V předchozím díle jsme si připomněli začátky hokejové invaze hráčů z bývalého Sovětského svazu do NHL. Ne všichni splnili očekávání, přeci jen se jednalo o dva naprosto odlišné světy, jak sportovní, tak kulturní. Adaptace nebyla jednoduchá a ne každý ji zvládl. Za těch deset let, které zbývaly do konce minulého tisíciletí, však dokázali proniknout mezi nejužší ligovou špičku a trvale se v ní zabydlet.

Začátek nového tisíciletí znamenal pro ruský hokej další významný milník. V draftu roku 2001 jako první zaznělo jméno Ilji Kovalčuka, rodáka z ruského Tveru. Stal se tak historicky prvním ruským hokejistou vybraným z prvního místa draftu. Čistokrevný střelec prožil v NHL úspěšnou, leč poněkud kontroverzní kariéru. V týmu Atlanty Trashers strávil skoro osm sezón, vytvořil několik klubových rekordů, v sezóně 2003-04 si vystřílel Maurice „Rocket“ Richard Trophy, cenu pro nejlepšího střelce sezóny (společně s Nashem a Iginlou) a byl zařazen do druhého týmu hvězd. V únoru 2010 byl vyměněn do New Jersey Devils, kde po sezóně podepsal mamutí kontrakt na 15 let v hodnotě 100 miliónů USD. Po zkrácené sezóně 2012-13 se však rozhodl kontrakt ukončit a odešel do ruské KHL, kde oblékal dres SKA Petrohrad. V minulé sezóně se do kolotoče NHL vrátil, když podepsal tříletou smlouvu s týmem Los Angeles Kings. Návrat mu však nevyšel úplně podle jeho představ. Po slibném začátku přišel znatelný pokles formy, k tomu neshody s trenérem. Začátek letošní sezóny žádné výrazné zlepšení nepřinesl, proto se Kings rozhodli smlouvu s ruským bohatýrem ukončit.  Nyní se Kovalčuk pokouší využít zřejmě poslední šanci u slavných Canadiens.

Draft roku 2004 byl z ruského pohledu ještě významnější. Alexandr Ovečkin a Jevgenij Malkin byli vybráni jako číslo jedna a dvě. Vypisovat zde jejich úspěchy by bylo oním „nošením dříví do lesa“. Z obou hráčů se stali opravdové superhvězdy a již nyní se řadí po bok nejvýznamnějších hráčů historie neslavnější ligy světa.

Nejenom z prvních míst tradičního výběru nováčků zásobuje ruský hokej zámořskou ligu kvalitními hokejisty. V hlubinách draftu roku 1998 (na 171.místě) našel opravdovou perlu Detroit Red Wings. Tým z města motorů, proslulý svým pustošením spodních draftových pozic, odtud vynesl na výsluní ruského šikulu Pavla Dacjuka. Hráč s neuvěřitelnou technikou hole, platný na obou koncích kluziště, si velice rychle podmanil nejen fanoušky Rudých křídel, ale i celou NHL. Dva prsteny za vítězství ve Stanleyově poháru, třikrát po sobě cena pro nejlépe bránícího útočníka (Frank J. Selke Trophy), člen Triple Gold Clubu (prestižní klub hráčů, kteří dokázali vyhrát mistrovství světa, olympiádu a Stanley Cup), to je jen malá vizitka hráče, který si vysloužil přezdívku „The Magic Man“.

V posledních sezónách drží prapor ruské ofenzivní školy především Nikita Kučerov v Tampě, Vladimír Tarasenko v St.Louis nebo Artěmij Panarin v Rangers. Mohlo by se tak zdát, že angažování ruského útočníka je sázkou na jistotu. Ne vždy je tomu tak. Stačí připomenout třeba trable jedničky draftu z roku 2012 Jakupova nebo nedávnou anabázi Vadima Šipačova v dresu Rytířů z Las Vegas.

Ale ruská hokejová škola není jen mašinou na hráče mající v náplni práce střílení gólů. V NHL zanechalo slušnou stopu i několik obránců, jejichž místo narození je na území někdejšího ruského impéria. Asi nejvýrazněji se prosadilo trio Sergej Gončar, Andrej Markov a Sergej Zubov.

Gončar byl dlouhá léta oporou týmu z hlavního města Spojených států, kde strávil skoro deset sezón. Poté se přes Boston přesunul do Pittsburghu, se kterým vyhrál slavný Stanley Cup. V zámořské lize odehrál přes 1300 utkání, ve kterých nasbíral celkem 811 bodů.

Markov strávil celou svou kariéru v dresu slavných Canadiens, kde odehrál skoro 1000 zápasů s bilancí 119 gólů a 453 asistencí.

I další produktivní bek Zubov pokořil magickou tisícovku v počtu odehraných zápasů, zaznamenal celkem 771 bodů a v roce 1999 si v dresu Dallasu potěžkal slavný „hokejový Grál“.

Obrovským talentem byl ve své době obránce Oleg Tverdovskij, dvojka draftu v roce 1994. Jeho kariéru asi nelze nazvat úplným propadákem, ale určitě se od něj čekalo daleko víc. Vystřídal několik klubů, dobré sezóny střídal se slabšími a zámořské účinkování ukončil relativně brzy s bilancí 317 bodů v 713 zápasech.     

Útočníci, obránci, ale co brankáři a ruská hokejová škola? Pozice strážce svatyně se zdála být po určitou dobu Achillovou patou sborné, jak se ruské (a dříve sovětské) reprezentaci přezdívá. Po odchodu legendárního Treťjaka nastalo období hledání nástupce. Myškin, Bělošejkin, Mylnikov, Štalenkov nebo Trefilov měli určitou kvalitu, ale nebylo to ono.

Mnohé asi jako první napadne Arturs Irbe. Narodil se sice v bývalém Sovětském svazu, konkrétně v Rize, pozdějším hlavním městě Lotyšska, reprezentoval Sovětský svaz na mistrovství světa 1989 a 1990, kde byl dokonce zvolen nejlepším gólmanem turnaje, ale rok poté odmítl reprezentovat a aktivně se zúčastnil bojů za samostatnost lotyšského státu. V samostatné ruské reprezentaci se nikdy neobjevil. V NHL prožil úspěšnou kariéru především v San José, kde je dodnes živoucí legendou.

Jeho nástupcem v dresu Žraloků se stal Jevgenij Nabokov, rodák z kazašského Usť-Kamenogorsku. V roce 1994 jako devatenáctiletý pomáhal kazašskému národnímu týmu v boji o postup ze skupiny C mistrovství světa. Poté už reprezentoval Rusko. Ve své první zámořské sezóně získal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka sezóny. V následující sezóně se mu dokonce podařilo vstřelil gól a stal se tak prvním evropským gólmanem, kterému se to podařilo.

V současné době je situace v ruském brankovišti mnohem optimističtější. Sergej Bobrovskij, současná opora floridských Panterů, získal dvakrát Vezinovu trofej pro nejlepšího brankáře a jeho krajan z Tampy Bay Andrej Vasilevskij je posledním vítězem této trofeje.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.