Nezastavitelný Tatar. Slovenské eso má třetí nejlepší formu v NHL

Jízda Tomáše Tatara nekončí. Po ospalém říjnu se slovenský útočník rozparádil k nevídaným výkonům a od listopadu platí za jednoho z nejobávanějších forvardů Národní hokejové ligy. Poslední vizitku předal carolinským Hurikánům, proti kterým zaznamenal dvě trefy a odsoudil je k porážce 3:1. Veškeré zásluhy "svádí" sympatický útočník na své spoluhráče - ruskou hvězdu Pavla Dacjuka a kanadského dříče Darrena Helma. Právě s nimi vytvořil nejúdernější lajnu Detroitu Red Wings.

"Snažím se pro Pavla vybojovat co nejvíce puků a pak si najíždím do správných pozic. O zbytek se postará. Prostě jen musíte vědět, kde stát a jak mu pomáhat. Helm je pro nás také ohromně důležitý, skvěle bruslí a bojuje jako blázen," vysekl 24letý reprezentant poklonu svým parťákům. Proti Carolině ukázal instinkt zabijáka, Hurricanes jej pustili pouze ke dvěma střelám. Obě ale skončily za zády Cama Warda, Tatar byl posléze vyhlášen druhou hvězdou napínavého večera.

Zcela po zásluze. Na ledě doslova létá, každá zteč v jeho podání je nesmírně nebezpečná. A nejde jen o prázdnou glorifikaci ilavského rodáka, Tatarovu výtečnou fazónu dokládají i čísla. Od 31. října nasázel 11 gólů, více branek dali pouze Tyler Seguin z Dallasu Stars a st.louiský Bluesman Vladimir Tarasenko. To není špatná společnost, že? Kanaďan Seguin vede tabulku kanadského bodování a vládne rovněž střelcům, Rus Tarasenko je spolu s Rickem Nashem druhý mezi kanonýry.

Řádění Dacjuka s Tatarem proti Carolině Hurricanes: 

Oba patří mezi nejzářivější hvězdy National Hockey League, hrají velké porce minut, platí za největší ofenzivní tahouny svých týmů. Tatarova role je oproti tomu přeci jen skromnější, náročný kouč Mike Babcock mu dávkuje čas na ledové ploše velmi úzkoprse. Naposledy slovenský expres odbruslil jen 13 minut a 28 sekund, průměrně hrává kolem čtvrthodinky. Pokud si dáme dvě a dvě dohromady, dojde nám, že momentálně je mimořádně efektní. Možná nejvíce v celé lize.

Do nové sezóny přitom Tatar vstoupil hodně vlažně. Za prvních devět mačů stihl jediný bod, když skóroval do sítě bostonských Medvědů. "Už jsem si trošku dělal starosti. Přemýšlel jsem, co dělám špatně. Ale otočilo se to," hlásil v nedávném rozhovoru pro MF Dnes. K znovuzrození mu stačil další přesný zásah, od chvíle, kdy na konci října pokořil Jonathana Quicka, válí. Začal si věřit, sebevědomí čiší z každého jeho pohybu. Prostě typický "streaky scorer".

Prosím? Tímto termínem se v zámořské soutěži označují střelci, kteří zažívají dlouhá období sucha a také podobně nekonečné série bodových žní. Jejich hra závisí více než u kohokoliv jiného na psychice, v momentě, kdy se jim daří, můžete o nich s klidným srdcem mluvit jako o opravdových superstars. V opačném případě byste je skoro posadili na tribunu. Dalším příkladem budiž třeba Alex Sjomin, který předvedl mistrovské výkony v lednu a probil se na olympiádu v Soči.

Tatar se jistě pokusí vyvarovat dalších výrazných výkonnostních výkyvů, v nabité sestavě Red Wings jej každé zaváhání vychází hodně draho. V tuto chvíli si ale musí užívat bezstarostnou jízdu, ze které profitují nejen jeho statistiky (už má 20 bodů, lépe na tom jsou jen Henrik Zetterberg a Pavel Dacjuk), ale hlavně celý Detroit, který se dělí o čelo Východní konference. "Je velmi šikovný a umí dávat góly," cení si na něm Babcock. Jen kvůli tomu na něj ovšem nebude měkký.

Tatarovi to nevadí, na tvrdou ruku si zvykl a vyletěl mezi nejzářivější komety NHL.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter