Nejen nejoddanější, i sedmý nejužitečnější. Fenomén Jágr okouzlil zámořskou novinářskou obec

Když krátce po skončení základní části vyšel v New York Post článek o tom, že by si Jaromír Jágr zasloužil Hartovu trofej, kdekdo si možná klepal na čelo. Jenže Larry Brooks nebyl jediný z členů Asociace profesionálních hokejových žurnalistů, kdo zastával podobný názor. Jágra do pětice ligových MVP zařadilo hned 17 hlasujících a jedině tak podtrhlo letošní odkaz české legendy s osmašedesátkou na zádech.

PHWA nejprve Jágrovi dopřála Bill Masterton Trophy za oddanost lednímu hokeji, když mu dala přednost před "americkými" příběhy Pascala Dupuise a Matse Zuccarella. Na rozdíl od kanadského sympaťáka (krevní sraženiny) a norského "hobita" (fraktura lebky) nepřekonával kladenský patriot náročné zranění, přesto ukázal nekonečnou lásku a vášeň pro ledový sport.

Hokeji obětuje mnohé a ani na "stará kolena" nehodlá vyklidit scénu. Naopak, zařadil se ke strůjcům senzační jízdy floridských Panterů. Cats v jednu chvíli neprohráli 12krát za sebou, zaslouženě a bez nervů postoupili do play-off a navrch dobyli divizní titul. Jágr se o vše přičinil měrou vrchovatou, vedle Saši Barkova a Jonathana Huberdeaua válel v jedné z nejúdernějších formací NHL.

Ve čtyřiačtyřiceti letech a coby suverénně nejstarší hráč, který se v minulé sezóně poháněl po třiceti kluzištích slavné soutěže, vyhrál týmové bodování se ziskem 66 bodů (!) a překonal několik rekordů v dlouhověkosti. Nikomu před ním se, mimo jiné, nepodařilo v tak vysokém věku zdolat šedesátku bodů, od roku 1980 si nikdo starší než JJ nezahrál v Utkání hvězd.

Jágrův přínos pro Floridu byl ohromný. Na ledě i mimo něj, kde platil za příkladný vzor pro zbytek kádru, Kočkám pomohl i jako reklamní tvář a přitahoval diváky na stadión. Do Slunečného státu se za ním vydal také nejeden krajan. Popularitu "krále českého facebooku"  podtrhla zmíněná nominace do All-Star Game, kterou i přes původní rozpaky Jágr přeci jen přijal.

Ročník 2015-16 naplnil i pokořováním rozličných milníků, v historické tabulce produktivity vystoupal až na třetí místo, když předběhl Gordie Howea, bronzový je díky únorovému sesazení Bretta Hulla také mezi kanonýry. To, že dostal tolik hlasů v boji o Hart Trophy, tak vlastně nikoho nemůže vyloženě šokovat. Bodoval, dotáhl svůj tým do play-off, inspiroval spoluhráče, bavil diváky.

A tak se stal miláčkem (nejen) zámořských novinářů a sedmým nejužitečnějším hokejistou NHL. Skončil o příčku za Alexem Ovečkinem a nechal za sebou Erika Karlssona, Anže Kopitara či Vladimira Tarasenka. 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter