Kritika, posměšky. Co na to Crawford? Ignoruje to a bere jako motivaci

Bučení, kritika všech okolo, posměšky, řeči, co ho mají rozhodit. Nic z toho by si žádný profesionální sportovec neměl pouštět moc k tělu. Jedním z takových, co to berou jako motivaci, je i chicagský hvězdný brankář Corey Crawford. Teď už třicetiletý borec ví, jak odbourat veškeré řeči a soustředit se na vítězství. Dva Stanley Cupy hovoří za sebe. Nebylo to ale jen tak. Přiznal, že dříve si byl vědom kritiků a toho, co na jeho adresu říkali.

„Když na mě média házela nějakou špínu nebo mě kritizovala, bral jsem si něco velice osobně,“ přiznal Crawford pro web nhl.com. „V mém nováčkovském ročníku jsem přišel a bylo to prostě skvělý. Začal jsem dost hrát a vyhrával jsem.  V druhém roce je to už jiný příběh, je to těžší, jste deklarovaná jednička. Nebylo to tak dobré,“ vzpomíná.

V sezoně 2011/12, což byla jeho druhá úplná, odchytal 57 zápasů s bilancí 30-17-7. Oproti jeho první sezoně se jeho statistiky zhoršily, ať už jde o gólový průměr na zápas (z 2,30 na 2,72) či procentuální úspěšnost zákroků (z 91,7 na 90,3). V play-off pak odchytal všech šest zápasů, Jestřábi se však přes první kolo nedostali. „V mém druhém roce jsem nebyl moc konzistentní. Ten rok jsem měl hodně dobrých zápasů, ale taky hodně špatných, velmi špatných. Kritiku jsem bral opravdu špatně. Ale myslím, že když si tím projdete, naučíte se toho o sobě tolik a naučíte se, jak se s těmi věcmi vypořádat a jak je umlčet,“ vysvětlovala jednička Blackhawks.

Sezonu poté Crawford ukazoval známky toho, že se stává jiným brankářem. Nic ho během výlukové sezony nerozhodilo, pokračovalo to i ve vyřazovací části. Tam hrál velkou roli v cestě za prvním titulem od roku 2010, kdy v brankovišti stál Antti Niemi. Jeho schopnost odolat kritice byla klíčem a stala se jeho jakousi životní zkušeností. Kritici ale existují pořád a pochybnosti o něm byly všudypřítomné. Co se však změnilo, byl pohled Crawforda na věc. „Měli byste ho za to pochválit,“ vybídl všechny trenér Chicaga Joel Quenneville. „Gólmani jsou pod tlakem pořád, jsou velice důležitou částí týmu. Loni byl skvělý, navíc brankáři dozrávají postupem věku,“ řekl úspěšný trenér.

V minulé sezoně se mu opravdu dařilo, z 57 odchytaných zápasů vyhrál rovnou 32, 92,4% úspěšnost zákroků a 2,27 gólu na utkání. Podruhé v kariéře vyhrál (sdílel ji s dalšími) William M. Jennings Trophy, která je udělována brankáři, jenž odchytá nejméně 25 zápasů a dostane v nich nejméně branek. Během play-off se mu v prvním kole nedařilo, ve čtyřech zápasech dokonce seděl na lavičce. Pak se ale odrazil až k dalšímu poháru.

Přidá letos další?

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter