Když je hokej víc než sport. Ottawa zažila nezapomenutelný ročník

Ačkoliv následující řádky budou o již vyřazeném mužstvu z play-off, slova kritiky v nich nehledejte. Zůstat stát těsně pod branami finále je vždy skličující, celá organizace Ottawy se však rozutekla do svých domovů s hlavami vztyčenými. Všichni totiž cítí, že po sobě letos zanechali silný odkaz. Něco více, než je schopen samotný hokej na ledě nabídnout.

Ottawa nevstupovala do žádné série play-off v roli favorita. Hokejoví experti se na Senators vždy dívali spíše skrze prsty a velké šance jim nepřisuzovali. Realitu však každý zná. Podceňovaný tým nakonec skončil pouhý krůček od postupu do finále. V sérii s Pittsburghem asi každý tušil, na které straně převažovala herní kvalita a zkušenosti.

O to více bylo šokující, že se Ottawě podařilo probojovat až do sedmého zápasu. Když už jsme mluvili o tom krůčku, který Senators k postupu chyběl, ve skutečnosti je od finále dělila jediná branka vstřelená ve druhém prodloužení rozhodujícího zápasu. Mnozí se domnívali, že v takovém okamžiku rozhodlo větší štěstí Tučňáků, ačkoliv na místě je si přiznat, že štěstí přeje připraveným, a že to jsou právě tyto momenty, jenž dělí dobré týmy od těch špičkových.

Nehledě na kvalitu soupeřů a výsledky, Ottawa po sobě letos zanechala silný odkaz. Už od základní části museli její hráči tvrdě bojovat a v tomto duchu pokračovali až do onoho posledního utkání. Brankář Craig Anderson těžce vstřebával zprávy o rakovině své ženy, přesto jej okolnosti nesložily a v brance předváděl více než spolehlivé výkony. Clarke MacArthur se dokázal vrátit na led, přestože utrpěl již čtvrtý otřes mozku za posledních 18 měsíců. Erik Karlsson pro změnu odehrál nemalou porci zápasů se zraněním, které jej limitovalo. Přesto předváděl výkony hodné Norrisovy trofeje. 

Roztál i přísný Boucher

Tyto všechny okolnosti donutily hráče uvažovat jinačím způsobem. Hokej byl pro ně vším, avšak zároveň si uvědomili, jak vrtkavý dokáže být osud života. Jejich inspirující příběhy nenechaly klidným ani trenéra Guye Bouchera. Ačkoliv on sám během play-off několikrát poměrně tvrdě kritizoval své svěřence, nikdy se nesnažil o nic jiného, než o způsob, jak ze svého týmu vymáčknout co nejvíce. Po sezóně složil všem ohromnou poklonu.

„Odevzdali na ledě úplně všechno, dali do toho duši. Zaslouží si uznání za to, jak byla tahle parta odolná a držela pohromadě. Byl to speciální kolektiv. Letos šlo o více, než hokej,” dodal Boucher a jedním dechem pokračoval. „Důvodem, proč jsme se dostali tak daleko, byl, že jsme byli tým. Každý hráč v určitém okamžiku našel způsob, jak týmu pomoct, ať už to bylo přímo na ledě, v šatně nebo mimo stadion.”

Lodivod Ottawy je na své hráče pyšný a má proč. Senators předvedli inspirující příběh týmu, který byl schopen přeskočit každou překážku, ať už na ledě, tak v životě. Semknutá parta kanadského celku ukázala, v čem spočívá pravá krása sportu. Výsledky, předpoklady, moderní statistiky, zkrátka všechny měřitelné hodnoty dokázala během jediné sezóny zcela popřít. Zvítězilo hokejové srdce, které se silným písmem zapsalo do momentů letošní sezóny.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter