Je to potřeba, říká Kempného mstitel. Jak se vzpamatoval z přestupu?

Český obránce Radko Gudas se po výhře jeho Capitals nad New York Rangers rozpovídal pro náš web nejen o samotném utkání, ale také o československé kolonii ve Washingtonu či o přestupu z Philadelphie.

Radko, porazili jste Rangers 5:2. Jak se to vítězství rodilo?

Potřebovali jsme to. Začátek jsme doma neměli úplně ideální – dvě porážky v prodloužení, pak prohra. Pár věcí jsme si tady v kabině řekli. Myslím, že jsme se možná až moc snažili, aby ten hokej vypadal hezky. Poslední dva zápasy to bylo vyloženě vydřené. Nějaké hezké góly jsme dali, ale byly to spíše nahozené puky a zbytek jsme v podstatě umlátili.

Vaší bojovnou hru jste ukazoval od začátku, v páté minutě jste dokonce mstil Michala Kempného...

Je to potřeba. Kempas se vrátil po šesti měsících a hned ho tam jel dohrát. Nemyslím si, že to bylo úplně na místě. Doufal jsem, že mi dá aspoň trošku prostor sundat rukavice, ale když už jsem k němu přijel a měl je shozené. Dopadlo to, jak to dopadlo. Tým to prostě musí dělat, když se někomu něco nelíbí. Celému mužstvu to určitě dodá sebevědomí.

Jak se spolupracovalo v obranné dvojici s Michalem Kempným?

Super. Michal je skvělý hráč, má za jeden zápas jeden gól, jde na 74 branek za sezonu (smích). Hraje skvěle, je vidět, že trochu potřebuje do sebe dostat ten herní rytmus, ale předvedl skvělý výkon a byl více než platným hráčem.

Ve Washingtonu jste nyní tři Češi. Jaké to je?

Tohle je určitě super. K tomu je tu Ríša Pánik a teď povolali ještě Martina Fehérváryho. Ta československá komunita tady je a je fajn, že můžeme být spolu. Na tripech chodíme na večeře, takže si pokecáme česky. Já měl kliku, že ve všech svých štacích jsem měl Čechy, takže musím zaklepat. Děti mají někoho při sobě, protože okolo jsou holky, které mluví česky.

Už máte za sebou tradici s pečenou kachnou?

Ještě jsme ji neměli, zatím nebyl čas. Všechny dny volna máme na tripu, ačkoliv nedávno jsme měli jeden doma, ale ten byl mezi zápasy, kde se nedá nic udělat. Čekám na příležitost a doufám, že přijde co nejdřív. Když ne, tak počkáme po Vánocích.

Celkově jste ve Washingtonu spokojen po tom překvapivém přesunu?

Trošku jsem to musel vstřebat, ale od té doby si to užívám. Je tu vítězná nálada, všichni vědí, jak se vyhrává a co je zapotřebí. Prohráváme o dva góly, nikdo tu nepanikaří a ví, že když budou hrát to, co mají, tak to dotáhnou do úspěšného konce. To si užívám, naladil jsem se na stejnou vlnu a chci pomoct týmu.

Jak vzpomínáte na tu “černou“ svatbu Jiřího Sekáče, kde jste se o tom dozvěděl?

Byla tam spoustu hokejistů, kteří si tímto prošli. Nejvíc trpěl Voras, nebo spíš jeho přítelkyně, když zjistila, že už tam nebude s mojí manželkou. Vstřebali jsme to a hned se na to napili. Nějak černá svatba to nebyla, spíš naopak, užil jsem si to a snažil se dát hokej na stranu. Stává se, takové zprávy někdy chodí.

Utkání v Praze trochu mrzelo, že?

Mrzelo, ale je to prostě byznys. Nebudu to nějak řešit, ačkoliv to bylo něco, co jsem chtěl zažít a udělalo mi velkou radost, když jsem se dozvěděl, že bych tam mohl hrát. Jsem ale rád, že si to aspoň užili ostatní kluci a že tam měli skvělý týden.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter