Gretzkyho nejlepší večer. Setřel bodyguarda, sundal piano a zlomil Javorové listy

26. leden naděluje hokeji velikány. Před 71 lety se narodil v mostecké porodnici Ivan Hlinka, v roce 1961 asi hodinu jízdy od torontské areny Maple Leafs Gardens přišel na svět Wayne Gretzky. Ano, právě dnes slaví legendární "The Great One" šedesátiny. Jeho mistrovství s pukem na holi připomeneme sérií textů. Začínáme exkurzí do dějin NHL, stroj času nastavujeme na 29. květen 1993. Tehdy totiž vystřihl kanadský centr, alespoň podle vlastního mínění, svůj nejlepší zápas.

Krok od postupu do finále Stanley Cupu, krok od konce sezony.

Hokejisty Los Angeles Kings čekal onoho květnového večera mač o všechno. Sedmá partie, kde už není prostoru pro úhybné manévry. Rozhodující bitva.

Do Toronta přiletěli pro čtvrté vítězství nad Javorovými listy. Měli i další motivaci - překazit klasické finále, které vyhlížela celá Kanada. Na svého soupeře totiž tou dobou už čekali montrealští Canadiens.

"Proti Maple Leafs to bude velký boj. Už se nemůžu dočkat," prohodil dokonce Gilbert Dionne, jeden z forvardů Habs.

Jenže vysněného protivníka se nedočkal. A postaral se o to mistrovským dílem právě Gretzky. Tou dobou dvaatřicetiletý chlap, jemuž sezonu zkomplikovalo zranění zad a nad nímž už mnozí lámali hůl.

Když v pátém zápase proti Javorovým listům nebodoval a Králové prohráli, mohl si o sobě přečíst, že je pomalý a na ledě vypadá, jako by vezl na zádech piano.

Poslouchal, jak ho přehrává Doug Gilmour, jedna z největších hvězd ročníku 1992/1993 (ostatně v hlasování o Hart Trophy později Gilmour skončil druhý hned za Mariem Lemieuxem).

Gretzky ale neztrácel víru ve své kvality. Klíčové sedmé utkání vystřelil pro LA pumelicí v prodloužení, dokonale zužitkoval přihrávku od produktivního Švéda Tomase Sandströma.

A najednou tu ten duel byl. Game 7.

Do úvodního buly chybělo pár hodin, když Gretzky vstoupil do hotelového výtahu za doprovodu bodyguarda. Chvíli spolu konverzovali, přičemž hokejový fenomén rychle pochopil, komu jeho doprovod fandí.

"On očekává, že bude mít v půl jedenácté hodně práce, protože bude všude velký humbuk? Myslí si, že Javorové listy vyhrají," proběhlo mu hlavou, když osobního strážce poslouchal.

Gretzky zastavil výtah a povídá mu: "Neboj se, že budeš mít v půl jedenácté příliš napilno." Bodyguard se udiveně zeptal, proč. "Protože moje práce začíná už v půl osmé,"zažertoval "The Great One."

Alespoň takhle scénku později popsal v dokumentu ESPN.

Ať už si vše přibarvil, nebo byl jednoduše vtipný, jak to umívá, za pár hodin na ledě Maple Leafs Gardens zářil.

Blýskl se hatrrickem a jednou asistencí, což je samo o sobě ohromující, ale v žádném případě v rámci Gretzkyho kariéry výjimečné. V základní části zažil více než dvě stovky čtyřbodových zápasů.

V play-off jich pak předvedl podle Statshead dalších 26. Hned sedmkrát navíc v bitvách o Stanley Cup nasázel tři a více gólů!

Proč tedy právě představení z května 1993 utkvělo v paměti samotného velikána jako to nejlepší?

Považuje si, že takhle zaválel na ledě soupeře. V krajně nehostinném prostředí, kde by se i lvi báli. Navíc se zaskvěl v zatraceně důležitý okamžik, co je víc než mač číslo 7?

Vstřelil vítězný gól. Trefil se i v oslabení. Mezi mantinely dominoval, na bruslích létal. Po pianu ani stopy.

Také ví, že hrál za outsidera. V NHL byly lepší mančafty než Kings. Včetně Toronta. Gretzky tehdy stál proti ohromné síle.

"Bylo to těžké utkání. Gilmour si počínal skvěle, v bráně úřadoval Felix Potvin," smekl před poraženými. "Vždycky budu tvrdit, že to byl můj nejlepší zápas," dodal pro Los Angeles Times.

Ve stejném listu během finále s Montrealem vyšel sloupek Jima Murrayho, který jen dokládal, v jaké fazóně Gretzky toho času byl. "Sám o sobě je polovinou hokejového týmu."

Víc dodávat netřeba. Snad jen gratulaci k dnešním šedesátinám.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter