Geoff Ward sejmul nálepku. Už není jen dočasným koučem Calgary

Kolik okousaných nehtů asi tak Geoff Ward v pondělí sesbíral z podlahy svého obydlí? Dne 20. srpna ukončili cestu Flames v letošním play off hráči Dallasu. Osmapadesátiletý Kanaďan od té chvíle začal řešit existenční otázku - zůstane hlavním trenérem svého mužstva? Měl být přece jen dočasnou variantou a bez práce se v průběhu sezony ocitli takoví velikáni jako Mike Babcock, Peter Laviolette, Bruce Boudreau nebo Gerard Gallant. Vedení Flames ovšem během včerejšího dne oznámilo, že Ward bude jako lodivod střídačky pokračovat i v příštím ročníku. Pocit zdánlivě nekončící nervozity tak může na nějakou dobu odložit.

Pozice hlavního trenéra právě v tomto kanadském klubu nezavání rozkvetlými třešněmi. Calgary je od roku 1980, kdy se tu hokej přistěhoval z Atlanty, spíše pohřebištěm ambiciózních velitelů. Také Ward by měl počítat s tím, že za střídačkou Flames nestráví zbytek své profesní dráhy. 

Vojevůdce Lotyšů i rasista Peters

Nejdéle se v největším městě provincie Alberta udržel mezi lety 1982 až 1987 Bob Johnson. Ani Terry Crisp, který organizaci zařídil jediný Stanley Cup v její třicetileté historii, tu nevydržel více než tři roky, přestože v základní části vítězil v 66,9 % případů. K takové úspěšnosti se už nikdo z jeho nástupců ani nepřiblížil. Nad 60 % vyšplhal ještě Bill Peters, kterému ovšem zlomila vaz aféra spojená s rasismem. A pak také jistý Geoff Ward. Ve 42 zápasech po vyhazovu svého předchůdce dovedl tým k 24 skalpům. 

„Vnímám ho jako dobrého trenéra, který se ale může stát trenérem skvělým,” hodnotí generální manažer Brad Treliving pro web The Athletic. „Musím přiznat, že disponuje úžasnými komunikačními dovednostmi. Když se pod ním prohrálo, hráči to nesli opravdu těžce. Chtěli pro Geoffa vítězit a vkládali do toho veškeré úsilí. Umí být na své svěřence tvrdý, ale vždy se k nim chová férově.”

Treliving rozhodně neplácá od cesty. Má totiž s kým srovnávat. Do kabiny už v minulosti angažoval bývalého trenéra lotyšského národního týmu Boba Hartleyho, momentálního asistenta Davea Tippetta v Edmontonu Glena Gulutzana i již zmíněného Billa Peterse. Právě jeho konec poté, co ho bývalý obránce Akim Aliu a český bek Michal Jordán naprášili za rasistické výroky a fyzickou šikanu, umožnil Wardovi šéfovat mančaftu v nejlepší lize světa.

Zopakuje prvenství s Bostonem?

A jeho plány do příští sezony? Prakticky nezměněné. Znovu by rád zaútočil na blyštivou trofej zvanou Stanley Cup. Už letos mohli být Flames blízko, jenže v prvním kole podlehli pozdějšímu finalistovi z Dallasu. S výjimkou šestého utkání však v sérii ani jednou neprohráli vyšším než jednobrankovým rozdílem a dvakrát si nechali dobře se rozvíjející zápas ukrást v poslední minutě.

„Líbí se mi tady ta parta,” přiznává Ward. „Je to extrémně soudržné mužstvo, což je nesmírně důležité pro to, abyste dokázali vyšplhat výš a stali se šampiony. Poslední dva roky jsme skládali cihlu k cihle a usilovně budovali tento tým. Nyní to chceme dotáhnout do konce.” 

Ward má pro plnění nejvyšších cílů dobré předpoklady. V sezoně 2014/15 si odskočil do německé DEL a s Mannheimem ji hned ve svém premiérovém roce ovládl. O čtyři léta dříve byl zase jako asistent u toho, když Stanley Cup zvedal nad hlavu kapitán Bruins Zdeno Chára. Právě v Bostonu bude kanadský trenér zhruba do poloviny října dobíjet baterie, aby se pro příští sezonu mohl i se svým týmem vrátit silnější než kdy dřív.

VIDEO - Ward v Bostonu překvapoval fanoušky nejen svým trenérským uměním: 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter