Dubasova modlitba za Toronto. Teď už je to jen jeho tým, jeho odpovědnost

Toronto se vzpamatovává z šoku. Přestože to média věštila, tu informaci jsme vám přinesli rovněž, málokdo asi čekal tak rychlý konec. Mike Babcock je trenérská persona, jakých v hokejovém světě moc není, Kyle Dubas ho nemilosrdně odstřihl po čtvrtině sezóny.

Ocitá se tím v situaci, kdy už se nemá a nemůže na nic vymlouvat.

Torontský tisk popisuje Dubase s neskrývanou škodolibostí jako „daty posedlého mileniána s módními brýlemi a chlapeckým úsměvem“. Ten despekt je zřejmý a snad i pochopitelný. Dubas provedl za poslední rok a půl řadu kroků, které nikam nevedou. Pokud se dosud měl za koho schovávat, teď už je to jen na něm. Mark Hunter, Lou Lamoriello i Mike Babcock jsou pryč. Už je to jen jeho tým a jeho odpovědnost.

Přitom Dubasův otisk je zřetelný už nyní. Od května 2018 toho stihl dost.

Především mužstvo obrovsky platově zatížil. Byl to Dubas, kdo přivábil do Kanady Johna Tavarese, jehož pak nechal jmenovat kapitánem. Byl to on, kdo podepsal Austona Matthewse, Mitche Marnera a Williama Nylandera za astronomické peníze. Upřímně, podepsat někoho za 11 miliónů ročně není žádný kumšt. Kumšt je zvládnout to levněji! Byl to Dubas, kdo poslal pryč Leo Komarova a Nazema Kadriho a přivedl Tysona Barrieho a Codyho Ceciho.

A je to zase on, kdo vyhodil nejlépe placeného trenéra NHL, který má smlouvu ještě na tři roky a 18,75 mil. dolarů. Člena Triple Gold Clubu, vítěze Stanley Cupu, olympiády i mistrovství světa. Čímž bohatý seznam jeho úspěchů nekončí. Jen pro připomenutí, Babcock vyhrál i Světový pohár a už v devadesátých letech s Lethbridge Univerzitní pohár a s Kanadou mistrovství světa juniorů.

Na Babcockovo místo přichází Dubasův starý kamarád, jehož angažoval už do Sault Ste. Marie Greyhounds v juniorské OHL, s nímž vyhrál Calder Cup v AHL a jemuž den po jmenování do hlavní funkce u Maple Leafs naservíroval tříletou smlouvu. Babcock to „Mene tekel“ (biblická metafora pro varování) musel vnímat. Musel vědět, že není Dubasovým koněm a jeho místo se chystá pro někoho jiného.

Nepořádek v kabině má dát dohromady nepříliš zkušený devětatřicetiletý Sheldon Keefe. Pravdou je, že hráči Marlies ho měli rádi. Napoprvé efekt nového koštěte zafungoval. Vydřenou výhru nad Arizonou jistil hlavně vynikající Frederik Andersen, vyhlášený první hvězdou čtvrtečního večera. Bude fungovat i dál?

Za pár týdnů, možná měsíců, by mělo být jasné, zda bída Maple Leafs spočívala ve vyčpělosti trenérského veterána nebo v tom, že mu Dubas tým špatně postavil. Už teď budí sestava Leafs mezi fanoušky značné rozpaky. Dubas vsadil na rychlost, šikovnost a tvořivost, málokomu z téhle skvadry se ale chce zabojovat v rozích nebo okolo mantinelů. Málokomu se chce ušpinit černou prací, bez které to nejde.

Tavares, Matthews, Marner a Nylander požírají 40 procent platového stropu Toronta. To je důvod, proč si Leafs nemohou dovolit pořádného záložního brankáře. A je to taky důvod, proč žádný z hráčů třetí a čtvrté lajny nebere víc než milión ročně.

Takovou nerovnováhu nenajdete nikde jinde v NHL. O Bostonu, kde největší hvězdy stojí mezi 6-7 mil., už byla na našich stránkách řeč několikrát. Ani v Tampě neberou Kučerov, Point, Stamkos nebo Hedman přes 10 mil. V Torontu má Marner 10,893, Tavares 11 a Matthews 11,634 mil. ročně.

O reputaci mladého generálního manažera leccos vypovídají také zámořská diskusní fóra, kde jeden z fanoušků na úvod obsáhlého komentáře píše: „Rád bych ukázal aspoň na něco, co udělal Dubas dobře, ale nejde to.“

Problémy Toronta jsou v mnoha oblastech - v brankovišti, nevyváženém útoku i v nasazení. Keefe musí mužstvo především vyburcovat k větší bojovnosti, což bude u hráčů s obřími kontrakty a mnohaletou jistotou nesnadný úkol.

Dubas se za něj musí modlit. Pokud jeho nový kouč těžkou práci nezvládne, poletí analytik s fešáckými brýlemi s největší pravděpodobností za Babcockem. Na rozdíl od něj ale v NHL sotva zavadí o jinou práci.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter