Druhý stobodový Čech po Jágrovi? Pastrňákova naděje žije

Ať se nám to líbí nebo ne, český hokej vyklízí pozice. Platí to pro NHL i mezinárodní fórum. Jednu hvězdu světového formátu však máme. Už ve 22 letech v ní dorostl David Pastrňák. Střelec Bostonu se drží v první desítce ligového bodování a po polovině sezóny stále živí naději na to, že by mohl jako druhý Čech v historii NHL nasbírat sto bodů za sezónu.

Nesmrtelné číslo 68

Toho prvního, který dokázal stobodovou hranici pokořit hned několikrát, určitě uhodne každý. Třikrát se Jaromír Jágr dostal přes 50 gólů za sezónu (62, 52 a 54), pětkrát překonal kulatou stovku bodů. Už po skončení třetí sezóny v NHL si na ní dělal zálusk. Jak přiznává ve své první, nejstarší biografii, po 57, 69 a 94 bodech šel do ročníku 1993-94 s tím, že by rád udělal 100 bodů.

Sezóna to byla slušná, štěstí mu ale nakonec nepřálo. Jednadvacetiletý Jágr si v ní udělal nový osobák. 16. listopadu proti Philadelphii nasbíral za jediný večer 6 bodů za 1 gól a 5 nahrávek. V dubnu slušně finišoval, ve třech závěrečných utkáních zapsal 6 bodů (1+1, 1+0 a 0+3), nakonec to ale o bodík nestačilo. Jelikož Mario Lemieux většinu tohoto ročníku kvůli zdravotním potížím vynechal, stal se Jágr s 99 body poprvé nejproduktivnějším hráčem Penguins, v ligovém bodování skončil desátý.

Do další sezóny 1994-95 vlétl jako pořádně rozžhavená kometa. Wayne Gretzky bral předtím za 130 bodů (38+92) svou poslední Art Ross Trophy a ve 33 letech se zdál být za zenitem. Mario Lemieux ohlásil, že nadcházející rok úplně vynechá. Bohužel to málem hrozilo celé lize, která se v jednáních s hráčskou asociací o nové kolektivní smlouvě zasekla a ohlásila výluku.

Když se ročník konečně rozjel, stihlo se jen 48 zápasů. Jágr v nich nastřádal 70 bodů (32+38) a poprvé vyhrál bodové dostihy NHL. V plné sezóně by to odpovídalo nějakým 120 bodům. Na první opravdový stobodový zápis si tak musel počkat další rok, ovšem ten stál za to. V sezóně 1995-96 nasbíral 149 bodů (62+87), což byl a dodnes je rekord mezi pravými křídly National Hockey League.

Malá česká retrospektiva

Sto bodů znovu překonal ještě v sezóně 1997-98 (102), 1998-99 (127), při Lemieuxově comebacku 2000-01 (121) a naposledy v New Yorku coby hráč Rangers v letech 2005-06 (123). Z Čechů se této hranici nejvíc přiblížil Petr Nedvěd, který v sezóně 1995-96 nakupil 99 bodů (45+54). Tabulka nejlepších individuálních českých výkonů (mimo již zmiňovaného Jaromíra Jágra) následuje.

Petr Nedvěd 1995-96 – 99 (45+54)
Milan Hejduk 2002-03 – 98 (50+48)
Patrik Eliáš 2000-01 – 96 (42+54)
Martin Straka 2000-01 – 95 (27+68)
Robert Reichel 1993-94 – 93 (40+53)
Robert Reichel 1992-93 – 88 (40+48)
Jakub Voráček 2017-18 – 85 (20+65)

Nedvěd vytěžil z ročníku 1995-96, co se dalo. Pittsburgh byl tehdy mimořádně útočně laděný, Mario Lemieux na vrcholu by ani nic jiného nedovolil. Milan Hejduk měl v sezóně 2002-03 po svém boku Petera Forsberga, s nímž si rozdělil nejprestižnější ceny. Čech získal Maurice Richard Trophy, Švéd Art Ross Trophy. Forsbergův spoluhráč z mládí Markus Näslund, toho času ve Vancouveru, dlouho obě statistiky vedl. O všechno smolně přišel až v úplném závěru základní části.

Patrik Eliáš byl letitým tahounem New Jersey Devils, sezóna 2000-01 byla z individuálního hlediska jeho nejlepší. Jestli někomu přijde, že to s nároky na současné české borce v NHL přeháníme, připomeňme, že v tomto ročníku jsme měli v první šestce tři hráče: 1. Jágr (121), 3. Eliáš (96), 6. Straka (95). K tomu najdete na 9. místě Slováka Žigmunda Pálffyho (89), 18. Petera Bondru (81), 19. Petra Sýkoru (81), 20. Roberta Langa (80), 21. Milana Hejduka (79), 26. Petra Nedvěda (78). 

Pokud jde o Roberta Reichela, zažil vynikající vstup do NHL. Ve své třetí a čtvrté sezóně dokázal nastřílet po 40 brankách, tolik tehdy nedával ani Jágr v Pittsburghu! Jen v Calgary asi ví, proč nedali českému útočníkovi víc prostoru a situace musela zajít tak daleko, že se v roce 1995 nedokázali shodnout ani na nové smlouvě. Reichel strávil ročník 1995-96 v Německu, kde ve Frankfurtu po boku šestatřicetiletého Jiřího Lály dělal v průměru víc než dva body na zápas. Na jaře dovedl jako kapitán český nároďák k prvnímu titulu mistrů světa od roku 1985.

Prvním hráčem pozdější éry, který se dokázal Čechům narozeným v sedmdesátých letech přiblížit, se stal Jakub Voráček, jenž loni nasbíral 85 bodů. Dalším je borec v titulku.

Nový Jágr?

Hvězda Davida Pastrňáka strmě stoupá. 70 bodů ze své třetí sezóny posunul loni na 80, letos může jít ještě výš. Útočník Bostonu měl přesně v polovině sezóny, po 41 odehraných duelech, na kontě 52 bodů (25+27). Vynásobit to číslo dvěma zvládne jistě každý. Po čtyřech letech, kdy vévodili produktivitě Bruins Patrice Bergeron nebo Brad Marchand, je vystřídal jejich český spoluhráč z útoku.

Má fantastickou střelu, vedení puku, přihrávku. Je správně drzý. Sám sebe přehnaně nesvazuje. Když mu letos připomněli, jak ho trenér Bruce Cassidy loni plísnil za chyby v defenzivě, jen mávl rukou: „Běžný rozhovor. To jste nafoukli vy, novináři.“ Už v říjnu se na oficiálním serveru nhl.com objevil obsáhlý článek, kde jej zámořští žurnalisté srovnávali s Jágrem. Vstřelil zrovna svůj 100. gól v NHL, potřeboval k tomu 259 zápasů. Rychlejší byli jen dva Češi - Petr Klíma (231) a Jaromír Jágr (245).

„Myslím, že dnes je mnohem těžší nastřílet sto gólů,“ řekl na adresu následovníka Klíma, klasický střelec, jenž vstoupil do NHL po emigraci v ofenzivních osmdesátých letech. Při debutu mu navíc nebylo 18, jako dalším dvěma zmiňovaným, ale o dva roky víc. „Jágr byl samozřejmě jen jeden, ale Pastrňák hraje dobře, je velmi mladý a celou kariéru má před sebou,“ dodal bývalý litvínovský odchovanec.

Legendární Kladeňák vydržel v NHL skoro do 46 let, posbíral hromadu trofejí, je druhý v historické produktivitě více než stoleté ligy. Sotva kdo asi napodobí tak fenomenální kariéru. O jedno se ale David Pastrňák pokusit může. Pokud se vážně nezraní a udrží tempo, je stobodová hranice na konci základní části reálná. Letos nebo později. Může to dokázat jako teprve druhý Čech.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter