Dougie Hamilton se po těžkém startu dostává do formy

Dougie Hamilton přišel mezi calgarské Plameny s velkou pompou. Ještě před loňským draftem byl vyměněn. A cena za něj nebyla malá. Calgary se vzdalo svého patnáctého, pětačtyřicátého a dvaapadesátého výběru. Měl se stát velkou hvězdou, jedním z nejlepších ofenzivních obránců ligy, oporou zadních řad Flames. Dalo by se pokračovat dále, svou roli ale nenaplňoval. Teď se zdá, že se dostává do velké formy.

Ano, očekávalo se, že bude zase stejným hráčem, který řídí hru a skvěle se pohybuje s pukem. Jenže se tak nestalo. Více než body sbíral mínusy do tabulky pravdy, a tak si ho vzali do parády kritici, kteří jeho smlouvu, která má hodnotu třiceti čtyř a půl milionů dolarů na šest let, označovali za velkou chybu.

V dvaasedmdesáti zápasech za Boston v loňské sezoně nasbíral 42 bodů. Avšak start se mu v Cowtownu, jak se Calgary přezdívá, vůbec nepovedl. Lépe než čísly to vyjádřit nejde. V prvních 24 utkáních se do statistik zapsal jen pětkrát (myslíme tím góly a asistence), v úvodních devíti zápasech byl ve statistice +/- -11.

Ale trenér Plamenů Bob Hartley se v prvních dvou měsících nehodlal pouštět do nějakého většího hodnocení či souzení.

„Je mu 22, celé léto bylo o něm – velký příběh, velká letní výměna. Nikdy nevíte, jak na to hráči budou reagovat, ještě k tomu, když se jedná o mladého kluka,“ citoval Hartleyho, kterému možná bude chvilku trvat, než u Hamiltona zaujme nějaký jistý postoj, Edmonton Sun. „Dali jsme mu trochu času. Je to skvělý mladý muž, má skvělý přístup, chce se učit a myslím, že se tady nakonec velmi dobře přizpůsobil,“ pokračoval.

Ale vysoký obránce začíná hrát jako borec, za kterého Flames obětovali tři výběry v prvních dvou kolech draftu. V posledních osmnácti zápasech má dvanáct bodů a v tabulce +/- mu chybí bodík k tomu, aby byl na nule. Ptáte se, co se stalo? Prostě si zvykl. „Všechno bylo nové,“ řekl on samotný o vlažném startu. A pokračoval: „Byl to začátek sezony, nehrálo se pět měsíců, nový tým, noví spoluhráči, nový systém, žádná souhra, nové město…“ vyjmenovával. „Nevymlouvám se, chtěl jsem hned po příchodu hrát svůj nejlepší hokej, ale pro mě i tým to byl těžký začátek. Je dobře, že je to za námi,“ oddechl si.

Následně se hodně rozpovídal: „Jdete do jiného města a všechno je jiné. Jinde jste žili pohodlně, s přáteli, znali jste různá místa, pak se ale všechno změní. Je to něco, co se musí zažít. Snažil jsem se nevěnovat mnoho pozornosti očekáváním veřejnosti. Měl jsem očekávání, které jsem si určil sám. Je těžké, když to nejde, prostě se s tím musíte srovnat. Jakmile jsem se ale usazoval, všechno bylo lehčí a lehčí. Teď si život v Calgary užívám. Vážně se mi líbí město, spoluhráči, všechno okolo. Jsem rád, že jsme se z té krize vyhrabali,“ zakončil. 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter