Den, kdy Lindros vystoupal na pódium. Barvy Québeku oblékl až po 26 letech

Ta scénka je stará tři léta. Eric Lindros se usmíval, koutky měl široko od sebe. Kanadský hromotluk právě v televizním studiu pózoval navlečený v dresu Quebec Nordiques. Do toho blankytně modrého trička, v němž měl válet v NHL a pozvednout skomírající klub z frankofonní oblasti Kanady. Jenže neválel. V roce 1991 totiž Lindros zvolil cestu vzdoru a zařekl se, že nikdy s bílými liliemi nenastoupí.

Psal se 20. červen 1991, přišel den D.

Quebec měl výsadní postavení. Nordiques připadlo potřetí za sebou právo volit jedničku draftu. Po Matsu Sundinovi a Owenu Nolanovi chtěli přivést dalšího mimořádně talentovaného borce.

Zalíbil se jim Lindros, král juniorské OHL, jemuž se přezdívalo "The Next One".

Předem sice slyšeli, že silák s náramně šikovnýma rukama do Québeku nechce, přesto nakonec vyslovili právě jeho jméno. Nordiques věřili, že se Lindros umoudří, případně, že zvítězí síla peněz. Jenže už jeho příchod na pódium ukázal, že se tak nejspíše nestane.

Rodák z ontarijského Londonu si sice podal ruku s klubovým vlastníkem Marcelem Aubutem, ale podávaný dres se svým jménem a číslem si jen ledabyle přehodil přes ruku. Neoblékl ho. Skandál! A jasný vzkaz: Ne, pánové, za vás prostě hrát nebudu.

Mimochodem, Lindros už takhle trucoval po draftu do OHL.

Když se řešilo, proč nechce působit v Québeku, mluvilo se o tom, že se mu nezamlouval frankofonní trh. Jinde by více vydělal na sponzorských smlouvách. Peníze až na prvním místě.

Když se ale Lindros vracel k draftu 1991 v pozdějších rozhovorech, tvrdil něco jiného. Vše svedl na majitele Nordiques Aubuta. Neseděl mu lidsky. "Nešlo o tým ani o lokaci klubu. Jediný důvod, proč jsem nechtěl za Nordiques hrát, byl Aubut."

Na Aubuta později vyšly najevo různé průšvihy, například odstoupil z kanadského olympijského výboru kvůli sexuálnímu obtěžování. Tehdy Lindros na sociální sítě napsal: "Konečně je vidět, co to je za člověka."

Zpět do roku 1991.

Lindros skutečně za Quebec nezačal hrát, raději se vrátil do juniorské soutěže a poté se s kanadskou repre vydal na olympijské hry. Jeho krátké pouto s Nordiques se roztrhlo během draftu 1992.

Mnoho klubů NHL se předhánělo, kdo nabídne za Lindrose lepší odstupné. Nakonec se souboj zúžil na dva adepty - Philadelphia Flyers a New York Rangers. A nastala vskutku bizarní situace.

O co šlo?

Zatímco Aubut odkýval výměnu Letcům, generální manažer Pierre Page zase Jezdcům.

Vznikla z toho až trapná tahanice, jejíž výsledkem ovšem jistě znáte. Na Manhattanu ostrouhali, Lindros zamířil do "města bratrské lásky".

Jen pro připomenutí, druhým směrem putovalo nejen 15 milionů dolarů a dvě první draftové volby, ale také Ron Hextall, Steve Duchesne, Kerry Huffman, Mike Ricci a hráčská práva na Petera Forsberga. Quebec toho trejdu nikdy nemusel litovat, položil jím základy zlaté generace.

A Lindros? Kdo ví, jak by to skončilo, kdyby 20. června 1991 blankytně modrý dres s bílými liliemi oblékl a hrál za Nordiques. Takhle sám přiznává, že mu ve sbírce jedna zásadní věc chybí. Prsten pro vítěze Stanley Cupu.

Nejblíže mu byl v roce 1997, kdy došel s Philly až do finále. Flyers v něm schytali debakl 0:4 od detroitských Red Wings.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter