Chytil o Nashovi se Zuccarellem: Cítil jsem se, jako bych měl náhradní mámu

(BUFFALO, od našeho zpravodaje) Má za sebou obrovský skok, poslední měsíce byly jako z pohádky. Filip Chytil nejprve uspěl v prvním kole draftu, na kempu New York Rangers poznal osobně Nashe, Zuccarella a další esa, posléze si vybojoval místo v prvním týmu a naskočil do NHL. "Původně jsem na to nemyslel. Naučil jsem se nekoukat nikterak daleko, proto žiju ze dne na den," říká upřímně zlínský odchovanec, který je aktuálně oporou dvacítky na mistrovství světa.

Hned v prvním duelu na turnaji se Chytil trefil a pomohl k důležité výhře nad Ruskem. "Může nám to jedině pomoci," pochvaluje si konstruktivní útočník s ohromnou perspektivou. Na mistrovství světa dorazil z farmářské AHL. U Jezdců je jasnou nadějí do budoucna, patrně není daleko doba, kdy se zase objeví v prvním týmu. "Ale o tom teď vůbec nepřemýšlím. Soustředím se na povinnosti ve dvacítce, konkrétně na nejbližší zápas se Švédy," dodává.

Proti Tre Kronor to bude pořádná šichta, co říkáte?
Myslím, že to jsou adepti na zlato. Určitě jeden z nejlepších týmů, které tady jsou. Mají spoustu šikovných hráčů. Ale my se na ně co nejlépe připravíme. Budeme chtít hrát naši hru. Proti Rusku jsme uspěli, věřím, že to je v našich silách i se Švédy.

Úvodní vítězství nad sbornou bezpochyby povzbudilo. Máte teď vyšší sebevědomí?
Určitě. S Rusy hrajeme od kategorie šestnáctek a ne každý zápas proti nim jsme zvládli. Vyhrát nad nimi teď v Buffalo, to bylo něco neuvěřitelného. Máme spoustu sebevědomí a těšíme se na Švédy.

Berete to tak, že další výhra by vám dávala velkou šanci na prvenství ve skupině?
To ne. Soustředíme se den od dne, zápas od zápasu. Po Rusech jsme se snažili co nejlépe zregenerovat, odpoledne byl volný program. Do zápasu pak půjdeme s čistou hlavou. Myslím, že proti Švédům nemáme co ztratit. Porazit se dá každý.

Jednou si tady chci za Buffalo zahrát, hlásí Budík

Jak vy osobně na turnaji dobíjíte baterky?
Venku je velká zima, takže jsme v hotelu. S klukama hrajeme hry, většinou playstation. Střídáme fotbal a hokej, je u toho velká legrace. K tomu dobré jídlo a regenerace, to je nejdůležitější.

Ve švédském týmu asi nejlépe znáte Liase Anderssona, kterého stejně jako vás draftovali New York Rangers.
To je pravda. Byli jsme i spolu na kempu nováčků, pak i na tom hlavním. Je to výborný kluk. Už jsme se tady potkali v hotelu. Bylo tam nějaké hecování, něco určitě ještě proběhne (usměje se). Moc se těším, bude to úžasný souboj.

Vy jste si v Rangers vyzkoušel NHL, z hlediska mistrovství světa pak záleželo, jestli vás klub uvolní. Byl jste optimistou?
Mám radost, že tu mohu mít. Reprezentovat Českou republiku, to je sen pro každého mladého kluka, který dělá nějaký sport. Je fajn hrát na šampionátu. Mohu být s prohromadě s klukama, je to určitě něco jiného než působení na farmě.

Před turnajem jste v AHL utrpěl zranění. Neměl jste obavy, zda šampionát stihnete?
Pár zápasů jsem nehrál, ale věřil jsem našim doktorům. V Hartfordu máme parádní realizační tým, lékaři říkali, že by to mělo být v pohodě. Věřil jsem jim a ani se nějak nezabýval myšlenkami, že bych turnaj nemusel stihnout.

Po výhře nad Ruskem se cítíme lépe, líčí Kurovský

Jak se změnil vás osobní a hokejový život za poslední měsíce po odchodu ze Zlína?
Jasně, je to jiné. V Rangers působí spousta Evropanů, ti mi to hodně ulehčili. Staral se o mě vlastně celý tím, takže jsem to měl lehčí. Na farmě jsem byl s ruským gólmanem Georgijevem, jinak tam další Evropané nehráli. Až teď nedávno přišel Mára Mazanec, což je fajn, protože si můžeme popovídat česky a také se společně zasmát našemu typickému humoru. Ale v Hartfordu máme skvělou partu, většina týmu se znala už z kempu.

Během hlavního kempu jste si vybojoval příležitost v prvním týmu Rangers. Přiznejte, čekal jste to tak brzy?
Abych řekl pravdu, nemyslel jsem na to. Přede mnou draftovali ještě Liase Anderssona, klub vyměnil Dereka Stepana a já věděl, že bude volné jedno místo pro centra. Celé léto jsem se připravoval, pak přišlo zranění, vypadl jsem na tři týdny. Nečekal jsem, že budu na hlavní kemp, ale nakonec se všechno urychlilo. Na hokej jsem se pak víc těšil, to asi rozhodlo. Po prvním utkání, kdy jsem dal gól v prodloužení, jsem měl víc sebevědomí. Hodně jsem si věřil. Hrál jsem s kluky, jako jsou Rick Nash, Mats Zuccarello nebo Pavel Bučněvič. To mi strašně přidalo.

Nashe jste poznal i osobně, prý jste spolu bydleli v hotelu
Jo jo. Před sezonou jsme byli na team buildingu v Lake Placid, bydleli jsme spolu a ještě s obránce Skjeiem. To bylo zajímavé. Skvělá zkušenost. Obecně musím říci, že hvězdy týmu se mi snažily pomoci, když jsem něco nevěděl. V kabině jsem seděl vedle Ricka Nashe a Mats Zuccarella. Pokaždé mi poradili, také jsem neustále slyšel různé vtípky. Hlavně Mats je hodně vtipný člověk. Cítil jsem se tam jako doma. Jako bych měl u sebe náhradní mámu (směje se).

Vaši účast na šampionátu berou v klubu tak, že budou hodně sledovat, jak zvládnete ofenzivní roli v české reprezentaci. Mluvili s vámi lidé z Rangers ve smyslu, že by vám MS pomohlo pomoci k návratu do prvního týmu?
O tom jsme se vůbec nebavili. Jdu den ode dne, stejně to mám v Hartfordu nebo kdekoli jinde. Nikde není nic jasného. Už jsem se naučil nekoukat nijak daleko.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter