Cam Ward opustil Carolinu se smíšenými pocity. A se smíšenými pocity se také vrátil

Cam Ward v pondělí večer prožil zvláštní návrat na místo, kde strávil drtivou většinu své profesionální kariéry. Čtyřiatřicetiletý veterán podal solidní výkon, jeho Chicago Blackhawks ale nakonec Carolině podlehli 2:3 po prodloužení. A Wardovi nezbylo než zamyslet se nad tím, jestli to nebyl jeho vůbec poslední zápas v PNC Areně.

„Kdo ví, jestli si tady ještě někdy zachytám?“ přemítal rodák ze Saskatoonu poté, co trápícím se Blackhawks vychytal na ledě svého bývalého zaměstnavatele bod. Smíšené pocity jsou na místě, Ward je ostatně prožíval po celou dobu svého třináctiletého působení u Hurricanes.

Ward = Hurricanes. Se vším všudy

Ve své nováčkovské sezóně 2005/2006 Cam Ward dovedl Carolinu až k zisku Stanleyova poháru a sám byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem vyřazovacích bojů. Poté ale celek z Raleighu začal postupně uvadat a Ward na své zázračné výkony z památného vítězného play-off už nenavázal.

Ward se stejně jako Eric Staal stal symbolem klubu – toho dobrého i toho špatného. Měl tu smůlu, že musel snášet bučení a nadávky vlastních fanoušků dávno poté, co se měl objektivně přesunout do role bránkářské dvojky. Neschopnost Eddieho Läcka a loni Scotta Darlinga mu to ale neumožnily. Staal ze záře reflektorů utekl dříve a dnes v Minnesotě prožívá návrat na výsluní, naopak Cam Ward se musí spokojit s rolí náhradníka ve slabém Chicagu. 

Hurricanes během jedné z komerčních přestávek v první třetině na kostce nad ledem přehráli Camu Wardovi děkovné video, ze kterého měl kanadský sympaťák upřímnou radost. Zajímavější ale bylo sledovat reakci publika v PNC Areně – a ta s neuvěřitelnou přeností odpovídala Wardově raleighské třináctiletce: většina diváků aplaudovala vestoje, část z nich ale ani nepohla brvou.

Jen těžko byste v NHL hledali hráče, který je takovým ztělesněním klubové věrnosti, a přesto vyvolává tak smíšené pocity jako Ward. Zkušený brankář se v Carolině oženil, založil rodinu, otevřel si vinařství a přepsal veškeré klubové brankářské rekordy. Část klubových příznivců si ale navždy bude pamatovat léta, kdy Hurricanes s Wardem v čele třeli bídu s nouzí.

Na gólmanovi Chicaga bylo po pondělním utkání znát, že mu spadl přetěžký kámen ze srdce. Smíšené pocity může hodit za hlavu, zase se soustředit na rodinu a na své působení u Blackhawks.

Prozatím.

Bilancování jeho rozporuplné (byť bezpochyby úspěšné) kariéry opět přijde na přetřes, až klubové vedení začne přemýšlet nad tím, zdali by měli pověsit Wardovu třicítku pod strop arény.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter