bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Budu mít roli jako dřív, to mě potěšilo, pochvaluje si Vrbata stěhování „domů“

17. srpna 2016, 8:00

František Suchan

Hattrick dokončen, Radim Vrbata opět patří Arizoně. Potřetí v kariéře startuje štaci na místě, kde mu to v NHL dlouhodobě nejvíc svědčí. Minulá sezona ve Vancouveru, navazující na jeho bodově nejlepší, se nepovedla, i proto zvažoval pětatřicetiletý mistr světa úplné finito s hokejem. Nakonec mu však podpis ročního úvazku ve známém prostředí, kde už celkem šest let odváděl hodnotné služby, dodal nový elán. „Nakoplo mě to, jsem zase natěšený,“ tvrdí v rozhovoru pro nhl.cz.

Když vám teď někdo poví, že Coyotes jsou pro vás ideálním klubem, asi mu to po druhém návratu do jejich dresu nebudete vyvracet, že?
„Rozhodně nebudu. Nám se odsud ani nikdy nechtělo, kdyby bylo na mě, ani jednou bych neodcházel. Vždycky jsme se jen v danou dobu s vedením nedohodli na podmínkách. S rodinou ale to místo máme rádi a hokejová stránka mi tam taky vyhovuje. Proto jsem rád, že jsme se s Coytoes opět domluvili a vracíme se do známého prostředí. O to víc, že dohoda nepřišla hned na začátku července, ale až v polovině srpna, kdy je na všechno zařizování třeba ohledně bydlení a víz daleko méně času. Takhle to aspoň máme jednodušší. A z hokejového hlediska to má taky hodně plusů. Jdu někam, kde vím, co čekat, a stejně tak moji nadřízení vědí, co mohou očekávat ode mě. Jo, Arizona je skutečně ideální řešení.“

 Počítá se s vámi opět po bok Martina Hanzala do jedné z elitních formací?
„Mělo by to tak být. Když jsme s agentem a manažerem domluvili smlouvu, ještě jsem si chtěl před podpisem zavolat s trenérem Davem Tippettem. Abych věděl, co se mnou zamýšlí a jak se na můj návrat tváří. Podle toho, co mi říkal, bych skutečně měl dostat tu samou úlohu, co roky předtím. Hrát s Martinem a mít roli, jako dřív. To mě potěšilo a v tu chvíli jsem byl definitivně rozhodnutý.“

Kouč Tippett je zároveň jedním z nejvyšších lidí v organizaci Coyotes. Jak velkou roli podle vás hrál ve vašem návratu?
„Myslím, že v tom měl velké slovo. Poté, co skončil předchozí šéf Don Maloney, jeho pozice v klubu stoupla a má větší pravomoce. K ruce má teď sedmadvacetiletého generálního manažera, takže sportovní stránku podle mě řeší hlavně Dave. Právě proto jsem s ním chtěl mluvit, protože problém nastává, když hráče chce manažer, ale ne trenér. My spolu navíc vždycky měli dobrý vztah, on jedná na rovinu. Když jsem hrál dobře, dal mi to znát, když jsem hrál špatně, tak mi to taky byl schopný jasně říct. Vždycky ale férově. Když jsem teď od něj slyšel, že o mě stál a počítá se mnou, vím, že to tak opravdu je.“

Kdyby to bylo jen na zmíněném novém generálním manažerovi Johnu Chaykovi, který se vypracoval pomocí špičkově zvládnutých statistik, myslíte, že byste mu podle analytických výstupů do týmu seděl?
„Ono je zajímavé, že analytické statistiky mojí hry si dělaly i další týmy, s nimiž jsme jednali, a paradoxně i přesto, že jsem měl špatnou sezonu, ta čísla pro mě nedopadla špatně. Nejde jen o góly a body, ale o různé další detaily hry, které se už dnes měří. Takže snad by mě bral, i kdyby mě znal jen z pohledu statistik, což možná může překvapit někoho, kdo si jen přečte výsledek zápasu a podívá se na góly a body. A mně to potvrdilo můj dojem, že ta sezona z osobního pohledu zase nebyla tak špatná, jak se na první dojem zdá.“

Znamená to, že jste fanoušek detailních statistik?
„Spíš bych řekl, že je potřeba je zasadit do nějakého kontextu. Je nesmysl koukat jen na samotná čísla. Beru je jako pomůcku, střípek mozaiky, který se někdy až zveličuje. Ono se o tom teď hodně mluví, přichází to do Česka, ale v NHL týmy pracují s vlastními interními statistikami už několik let. Pro nás to není nic neznámého.“

Jedna věc jsou body, ale co třeba plus minus? Přišel jste na důvod, jak jste se v minulém ročníku ocitnul na samém dně NHL, když jste nikdy v kariéře neměl podobně nelichotivou bilanci?
„Za to může víc věcí. Zaprvé jako tým jsme obecně nedávali moc gólů, pak třeba v přechozí sezoně jsme v zápasech často vedli a hráli jsme ke konci na prázdnou branku, takže jsem dal pár gólů i tak a plusy příjemně naskákaly. Tentokrát jsme ale spíš prohrávali, takže jsme dotahovali, hráli jsme do plných a na konci zápasu i často bez brankaře. A to pak nebyl problém být třeba minus dva, minus tři, během poslední minuty… Ale to se nevymlouvám, i tohle byl zkrátka obrázek té poslední sezony a samozřejmě to není statistika ke chlubení. Na druhou stranu, je i dost zavádějící, i když každý včetně mě na to kouká.“

 

Smlouvu jste dostal na jeden milion dolarů základního platu. Na značně nižší částku, než jste dosud bral, jste kývl i kvůli tomu, že ji nabídli právě Coyotes?
„Taky. K tomu si uvědomuju, kolik mi je let, kam NHL plná mladých kluků spěje a jakou jsem měl druhou sezonu předchozího kontraktu. Navíc má každý tým vedle platového stropu i svůj interní rozpočet s nějakou horní hranicí, což je zrovna příklad Arizony. Od začátku jsme byli ke všem vstřícní a byli jsme otevření v tom, že klidně půjdu dolů se základním platem a budu mít další peníze formou bonusů za odehrané zápasy, za výkony a za play off. Tahle struktura pro mě nebyla problém, navíc jak jsme se už bavili, v případě Arizony skutečně hrály roli i další věci včetně rodinného pohledu.“

Je vám teprve pětatřicet, to jste byl skutečně ochotný ukončit kariéru, kdyby to v NHL nedopadlo?
„Ve hře byly naprosto vážně tři varianty. První návrat do NHL aspoň ještě na jednu sezonu, což nakonec klaplo, nebo pokračování v Česku, pravděpodobně doma v Boleslavi, případně úplný konec. Všechno z toho bylo reálné, aniž bych tomu dával nějaká procenta, na kolik přesně. Přemýšlel jsem o všem a střídavě se přikláněl na tu nebo jinou stranu.“

Pořádně trénovat jste během toho zvládal, nebo jste se do přípravy pořádně opřel až teď?
„Natrénováno mám. Připravoval jsem se přece jen s tím, že se někde dohodneme. Kdyby to nedopadlo a já skončil, asi bych si říkal, že jsem se honil tolik týdnů zbytečně, ale horší varianta by byla, kdybych celé léto nic nedělal, a teď jsem to teprve začal dohánět. Do toho jsem věděl o zájmu klubů z NHL, takže přece jen se mi trénovalo snáz, přestože jsem byl skutečně připravený na všechny varianty.“

Je tohle vaše poslední smlouva v NHL?
„To teď nechci říkat, abych to na jaře nemusel odvolávat. Nechávám vše otevřené. Roční kontrakt je pro obě strany ideální řešení, uvidíme, jak se bude sezona vyvíjet, jak nám to půjde a jak se bude cítit rodina. Potom se rozhodneme, co dál. Každý rok teď už ale může být v mé kariéře poslední.“

Tak mě napadá, stěhujete se ve Phoenixu do stejného domu, jako jste bydlel roky předtím?
„Ne. My si tam dům pronajímali, a když jsme odešli, koupili ho naši známí. Teď nám ho asi nenechají. (směje se) Ale smlouvu mám na rok, takže bydlení zkrátka seženeme. Už jsme dostali i nějaké nabídky volných baráků, nebude to problém.“

A v kabině už vám kustodi chystají vaše staré místo?
„Tohle jsem zatím neřešil, ale je pravda, že v týmu je hodně mladých kluků, takže nějaký respekt ke mně snad mít budou a pustí mě sednout tam, co vždycky…“ (směje se)

Vrbatova poslední sezona: 63 zápasů, 27 bodů (13+14), -30 
Vrbata v Coyotes: celkem 6 sezon, 428 zápasů, 288 bodů (137+151), +41

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.