NHL si bitkaře stále cení, přiznává Boogaard

„No, co teďko na to říct, že jo?“ culil se Boogaard v nedávném interview pro list Pioneer Press.

Kdepak. Smysl pro humor Boogeyman rozhodně neztratil. A to ani v okamžiku, kdy si stále užívá léta v domovské Minnesotě, kde strávil posledních pět let života. Za tu dobu vstřelil jen dva góly a na dalších dvanáct přihrál. To zvládal Wayne Gretzky na vrcholu ve třech – čtyřech utkáních. Boogaard má v nohách 255 zápasů a hromady bodů se od něj nečekají ani v New Yorku. Jeho agendou bude znovu především tvrdá hra.

Osmadvacetiletý zlý muž patří stále mezi absolutní špičku mezi nejobávanějšími borci NHL, což byl zřejmě jeden z důvodů, proč mu v den otevření trhu s volnými hráči zvonil telefon jako o závod. Glen Sather byl jen jedním ze zhruba deseti manažerů, jež se snažili Boogaardovi dovolat s nabídkou.

„Bylo to možná víc týmů, než volalo Gabbymu loni v létě,“ chlubí se dvoumetrový ranař, jenž se nyní s někdejším spoluhráčem z Minnesoty znovu setká v jednom týmu. Měl by o tom vědět své, protože spolu s Mariánem Gáboríkem sdílí stejného agenta. Ron Salcer měl co dělat, aby svému chráněnci všechny vzkazy včas přetlumočil. „Rony byl překvapený,“ pokračuje nejlépe zaplacený bitkař současnosti, „sám čekal, že se ozvou tak nanejvýš čtyři týmy.“

Rangers investovali spoustu peněz  do šikovných hráčů typu Mariána Gáboríka, Chrise Druryho či Henrika Lundqvista a Glen Sather přiznal, že už se cítil otráven tím, jakému tlaku jsou jeho hvězdy neustále vystavovány. Nová akvizice by jim měla podle jeho názoru ulehčit. „Něco takového už se nebude stávat,“ věří prošedivělý manažer.

Boogaard strávil většinu své profesionální kariéry v Minnesotě pod Dougem Risebroughem, který nyní pracuje jako asistent právě v New Yorku. „Samozřejmě o něm vím dost,“ přiznává někdejší šéf Divochů, kdo má v příchodu ostrého hocha na Broadway prsty. „Konečné rozhodnutí ale bylo na lidech z Rangers. Mé informace se týkaly jen toho, jakým typem člověka i hráče je, co od něj lze očekávat.“

Risebrough přitom nemůže popřít, že měl Boogaarda vždycky rád. Podepsal s ním tříletou smlouvu, která oblíbenému hokejistovi vynesla už loni přes milión dolarů. Nedávno ho dokonce označil za patrně druhého nejpopulárnějšího hráče, jakého kdy Wild měli.

„Vždycky se cítím dobře, když vidím někoho, kdo si zasloužil svou příležitost,“ říká směrem k Boogaardovi. „Derek si vybojoval svou bitvu, na základě níž se prosadil v NHL. Tvrdě makal a neustále se zlepšoval. Lidé mu říkali, že jestli chce hrát NHL, musí se dostat do formy, lépe bruslit a přesně to on zvládnul.“

Ve své první sezóně 2005-06 odehrál 65 zápasů a vstřelil své jediné dva góly v lize. Trenér Jacques Lemaire pak ale hráčův čas na ledě omezoval, nebyl úplně spokojen s jeho hrou a na četnosti nasazování to začalo být znát. Loni to bylo lepší. Poté, co se zotavil ze zranění ramene, odehrál pod novým koučem Toddem Richardsem 57 utkání, nejvíc od své nováčkovské sezóny, a nasbíral čtyři asistence a 105 trestných minut.

„Hrál jsem tenhle rok víc než předešlé sezóny, což bylo dobré,“ vyjádřil bezmála stodvacetikilový pořízek svou spokojenost. „Pořád si myslím, že dokážu víc. Co jsem slyšel, trenér John Tortorella rád točí všechny čtyři útoky, což je dobré.“

Ze samotného odchodu z klubu, kde strávil celou svou dosavadní kariéru v NHL, nedělá vědu. Poté co Wild vykázali jen velmi pasivní snahu o prodloužení spolupráce, jím sentiment určitě necloumá. „Je vždycky zajímavé začínat někde úplně od nuly, kdy je na vás každý zvědavý. Život je změna, uvidíme, co se stane,“ vyhlíží své nové angažmá s nadějí.