Fenomén Jágr si hokej užívá i na prahu čtyřicítky

„Dokud je šance hrát, tak chci hrát, protože hokej pořád miluju,“ říká jedna z nejvýraznějších osobností v historii českého sportu. 

Kladenský odchovanec a patriot si v barvách Philadelphie Flyers užívá návrat do zámořské NHL, kam přišel před začátkem letošní sezony po třech letech strávených v Omsku. Úspěšný comeback nejproduktivnějšího Evropana a nejlepšího evropského střelce v historii NHL brzdí pouze Jágrovy chronické problémy s třísly. 

„Od začátku ukazuje, jak skvělý je to hráč. Na ledě z něj čiší pohoda, pořád se usmívá a optimismus se odráží v jeho lehkosti na ledě. Nejvíc mě ale překvapila jeho pracovní morálka na tréninku. Je to opravdový profesionál, jenž podřídí vše týmovému úspěchu. Kromě toho má úžasný vliv na naše mladé hráče,“ ocenil přínos ikony s číslem 68 kouč Peter Laviolette. 

Jágr by na sklonku kariéry ještě rád rozšířil svou sbírku prstenů za dvě vítězství ve Stanley Cupu, které získal na počátku 90. let s Pittsburghem Penguins ve svém prvním a dosud nejvydařenějším zámořském angažmá. V barvách Washingtonu Capitals a New Yorku Rangers později sbíral jen individuální trofeje. 

Sám Jágr mezitím prošel velkou proměnou, když se z bezstarostného zázračného dítěte s dlouhými loknami a později superhvězdy a nejlépe placeného hokejisty světa stal přemýšlivý, zodpovědný a pracovitý vůdce týmu. S přibývajícími léty sice ztratil na rychlosti, zato získal na síle a jeho překvapivá střela zápěstím stále straší všechny brankáře. 

Zatímco v NHL se i přes počáteční adaptační potíže prosadil po boku hvězdného Maria Lemieuxe velmi rychle, na velké úspěchy v reprezentaci, v níž debutoval v listopadu 1989, si musel počkat. Po několika fiascích v čele se Světovým pohárem 1996 byl o dva roky později na olympiádě v Naganu jednou z klíčových postav při senzačním českém triumfu na „Turnaji století“. 

V roce 2005 se i se zlomeným malíčkem dočkal zlata z mistrovství světa, čímž vstoupil do vybrané společnosti hráčů s vítězstvím na MS, OH i ve Stanley Cupu. Pohár pro mistra světa zvedl Jágr nad hlavu i předloni, loni byl zase poprvé v kariéře vyhlášen nejlepším útočníkem šampionátu. 

Svou fenomenální kariéru chce desetinásobný vítěz ankety Zlatá hokejka zakončit v rodném Kladně, kde v dresu tamní Poldi naskočil na podzim 1988 do nejvyšší soutěže. Loni se navíc stal majitelem klubu, jenž mezitím několikrát změnil název až na současné Rytíře. „Někdy člověk ani neví, jak se věci stanou. Následuj srdce,“ řekl k tomu s málokdy chybějícím úsměvem na tváři pravoslavný křesťan Jágr.

Jágrova sbírka trofejí připomíná hokejové muzeum

Kariéra: Poldi Kladno (1988-90), Pittsburgh Penguins (1990-01; v době výluky NHL HC Bolzano, Poldi Kladno a Schalker Haie), Washington Capitals (2001-04), New York Rangers (2004-08; v době výluky NHL Rabat Kladno a Avangard Omsk), Avangard Omsk (2008-11), Philadelphia Flyers (od 2011) 

Největší úspěchy: OH 1998 (Nagano), MS 2005 (Rakousko) a 2010 (Německo) - zlato, OH 2006 (Turín), MS 1990 (Švýcarsko) a MS 2011 (Slovensko) - bronz; 2x vítěz Stanleyova poháru (1991 a 1992); vítěz turnaje evropských mistrů Super Six 2005 

Reprezentační bilance: 123 zápasů/43 gólů (z toho 23/6 za Československo) 

Bilance v extralize: 99 utkání, 44 gólů, 62 asistencí, 106 bodů (v play off 19 utkání, 13 gólů, 9 asistencí, 22 bodů) 

Bilance v NHL: 1318 utkání, 659 gólů, 978 asistencí, 1637 bodů (v play off 169 utkání, 77 gólů, 104 asistencí, 181 bodů) 

Bilance v KHL/ruské lize: 187 utkání, 82 gólů, 102 asistencí, 184 bodů (v play off 35 utkání, 10 gólů, 24 asistencí, 34 bodů) 

Ocenění: Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL 1999, 3x Lester B. Pearson Award (nyní Ted Lindsay Award) pro nejužitečnějšího hráče podle hokejistů (1999, 2000 a 2006), 5x Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče základní části (1995, 1998, 1999, 2000 a 2001), 7x člen prvního All Star týmu NHL (1995, 1996, 1998, 1999, 2000, 2001 a 2006); nejlepší útočník MS 2011; 3x člen All Star týmu MS (2004, 2005 a 2011); Sportovec roku ČR 2005; 10x vítěz ankety Zlatá hokejka (1995, 1996, 1999, 2000, 2002, 2005, 2006, 2007, 2008 a 2011); držitel Medaile Za zásluhy (2010).