Gagner posbíral gratulace. Teď je čas vrátit se do reality

Díky čtyřem brankám a čtyřem asistencím během pětatřiceti minut zápasu s Chicagem poskočil v letošních tabulkách NHL o devadesát míst, přesto se mu nepodařilo ani proklouznout do nejlepší stovky. Ve čtvrtek šlo v podání šestého muže draftu 2007 o něco vskutku výjimečného, protože ani tenhle ofenzivní gejzír nezaručí Gagnerovi, že na konci sezóny bude mít lepší bilanci než ve svém premiérovém ročníku hned po draftu, kdy získal 49 bodů. K nim mu momentálně ještě devatenáct příspěvků chybí.

V zámoří se právem ptají, zda bude 22letý útočník schopen ještě svůj výkon – ne snad přímo zopakovat, ale aspoň se mu přiblížit. Těm tazatelům, jejichž srdce buší pro Olejáře, by vlastně ke štěstí stačilo, kdyby Gagner alespoň pravidelně bodoval, jako se mu to dařilo na počátku prosince a ledna ve čtyřech utkáních v řadě. Zařazením mezi klubové legendy si na sebe ale někdejší kanadský juniorský reprezentant upletl hodně silný bič. Média a fanoušci ho teď budou sledovat při každém střídání a zvýšenou pozornost mu budou jistě věnovat i protivníci.

„Vím, že udržet stabilní výkonnost je jedním z mých velkých problémů. Byl to jen jeden zápas,“ říká mladík, jehož otec Dave je shodou okolností také jedním z mála hokejistů, který se alespoň v něčem vyrovnal slavnému Gretzkymu (a devíti dalším) – v roce 1991 jako člen Minnesota North Stars dokázal během jedné třetiny utkání play off proti Chicagu nasbírat čtyři body.

„Myslím, že oba rodiče jsou na mě velice hrdí. Mamka se na moje zápasy dívá, ale obvykle usíná ve třetí třetině. Teď zrovna vydržela vzhůru, takže si to užila. Stejně jako taťka. Moc jim dlužím za to, co pro moji hokejovou kariéru udělali,“ děkuje Gagner rodičům.

Poděkování posílá i oběma mužům, s nimiž nyní sdílí místo na piedestalu Oilers, za jejich gratulace. „Gretzky byl jedním z prvních, kdo mi psal. Dostat textovku od nejlepšího hráče všech dob, to už je něco. Pogratuloval mi a napsal, ať si to užiju,“ líčí Gagner. „Paul mi volal druhý den dopoledne. Trochu se s ním znám, občas se v létě potkáváme. Vezl zrovna kluka na zápas do Londonu, takže mi pogratuloval i on.“

Legendární Gretzky o den později v pořadu Hockey Central na stanici Sportsnet ocenil, že jeho následník dosáhl tak význačného úspěchu v době, kdy je hokej svázán taktikou o hodně více než v časech jeho největší slávy. Hokejisté jsou navíc větši a silnější a brankáři kvalitnější než dříve.

„Dokázal to proti velmi těžkému soupeři, jednomu z nejlepších v lize. To nebyl tým, který uhraje za sezónu deset vítězství,“ připomíná číslo 99 sílu Chicaga. „Na Samovi se mi líbí, že je vždycky pozitivní a dává do zápasů všechno, čímž táhne nahoru i celý tým.“

Gretzkyho slavný večer nese datum 4. ledna 1984, soupeřem Oilers tehdy byli North Stars. Nejproduktivnější muž všech dob stihl posbírat osm bodů během úvodních čtyřiceti minut a měl celou třetí třetinu na to, aby překonal absolutní maximum torontského Darryla Sittlera (10 bodů proti Bostonu ze 7. února 1976), ale víckrát už se do statistik zápasu nezapsal.

„Po dvou třetinách jsem měl osm bodů a říkal jsem si, že bych to mohl dokázat. Ve třetí jsem si ale k ničemu gólovému nečichnul a šance byla pryč. Hráli jsme den předtím těžký zápas v Calgary, kde se prodlužovalo, dostali jsme se do postele až v jednu hodinu. Druhý den jsme navíc nastupovali už v šest. Byli jsme unavení,“ vzpomíná Gretzky.

Rekordní Sittlerův zápis za pár dnů oslaví šestatřicáté „narozeniny“. Jeho autor dodnes ještě občas zakroutí hlavou, když o něm vypráví.

„Všechno se to pěkně sešlo, byl to jeden z těch magických večerů, kterých nebývá mnoho. Nikdy, ani v nejdivočejších snech, bych si nepomyslel, že budu tím, kdo v jednom utkání zaznamená deset bodů, ale stalo se. Jsem si jistý, že ani Gagnera nic podobného nenapadlo,“ blahopřeje na dálku bývalý hráč Toronta, Philadelphie a Detroitu.