Chtěl bych odchytat kolem šedesáti zápasů, slibuje Chicagu Turco

Na tiskové konferenci, kde byl v úterý oficiálně představen jako brankářská jednička Blackhawks pro nadcházející sezónu, měl ústa od ucha k uchu. Hlavně když seděl vedle svého nového šéfa a na televizní obrazovce pozoroval sestřih svých nejhezčích zákroků. Seriál otázek čítal všechno podstatné: od pohnutek hrát zrovna za Chicago, přes touhu vyhrát Stanley Cup až k nadpřirozenému kumštu v zacházení s holí.

„Příležitost přijít do Chicaga a hrát za vítěze byla asi ta nejdůležitější věc,“ cituje gólmana server nhl.com. „Tihle kluci vypadají, že se loni skutečně bavili a já k nim chci patřit. Už se těším na možnost, kdy budu stát v brankovišti, dostanu šanci předvést nějaké zákroky a zvednout diváky ze sedadel. Doufejme, že jako třeba v těchto sestřizích.“

Pětatřicetiletý veterán, který už delší dobu budí dojem, že má své nejlepší roky za sebou, to nebude mít v Chicagu snadné. Obhájce titulu přišel v létě o řadu hokejistů, přičemž za jednu z největších ztrát je považován právě odchod Anttiho Niemiho. Finský brankář názorně předvedl, kam to může dojít, když má zaměstnanec přehnané představy o své ceně. Klub jeho požadavky ani výrok arbitrážního soudce neakceptoval a Niemi je dodnes bez práce.

Tu mu sebral levnější kolega z Dallasu, který přišel ke Hvězdám akorát po zisku Stanley Cupu v roce 1999. Svůj první prsten pro vítěze by tak rád vybojoval v novém klubu. „Neexistuje větší tlak, než který si na sebe sám nakládám, protože vím, co v brance dokážu,“ kasá se maskovaný veterán. „Vždycky jsem se uměl radovat a s výhrami to jde snáz. Mít tenhle cíl na zádech potom, co loni dokázali, je skvělý pocit. Ale je to taky stresující.“

Přinejmenším úterní tiskovka probíhala zcela bez stresu. Turco se usmíval fotografům a pózoval s dresem číslo 30 namísto obvyklé 35tky. Smál se ještě víc, když se důvod jeho změny čísla – někdejší vynikající gólman Tony Esposito – objevil těsně vedle něj, aby si ho vyfotil. Esposito je rodákem ze stejného města jako jeho nynější následovník - Sault St. Marie v Ontariu - a jeho číslo 35 visí už nějaký čas vyřazené pod střechou United Centera.

„Možnost hrát za tým Originál Six tady v Chicagu, být Černým jestřábem a oblékat stejný dres jako Tony, je něco neopakovatelného,“ zdůrazňuje nová akvizice Hawks. „Je to příležitost, kterou vnímám opravdu velmi silně.“

Také další účastník tiskové konference neskrýval radost. Stan Bowman, generální manažer Blackhawks, potvrdil, že Turco byl jeho „plán A“, pokud by věci s Niemim nevyšly. Na druhé straně to znamenalo, že bývalý gólman Dallasu neměl nic jistého až do ukončení kauzy s loňskou jedničkou Chicaga.

„Řekl jsem Martymu: Když budeš mít něco jiného, využij to,“ naznačil Bowman, že nic dopředu nesliboval. „Nechtěl jsem ho mystifikovat, že máme něco zázračného v kapse. On ale měl zájem. Z toho, co říkal, je tohle přesně to, kde chtěl být. Rozhodně doufal, že by to mohlo vyjít.“

Proč ne. Stačí trochu znát agenty. Dalo se očekávat, že Niemi bude vybízen k vytrvalosti. Železo se má kout, dokud je žhavé. Jenomže doba platových stropů je nemilosrdná. Huet je rád za angažmá ve Švýcarsku, kde se ujme Niemi, zatím není známo. Raduje se třetí vzadu. Fanoušci jsou nyní zvědaví, jak nová posila nahradí úspěšného předchůdce. Na co se mohou těšit už teď, je Turcova vynikající hra holí.

„Ovládání kotouče bude rozhodně něco jiného,“ přikyvuje trenér Joel Quenneville. „Ve vlastní třetině by měl učinit náš život pohodlnějším. Obránci se nebudou muset tolik vracet pro nebezpečné puky.“

Kouč je na jednu stranu rád, že má situaci v brance vyřešenou. Loni se jako s jedničkou počítalo s Cristobalem Huetem a o místo dvojky bojovali Niemi a talent Corey Crawford. S odchodem Fina bude jasnou dvojkou pětadvacetiletý Crawford. Kolik prostoru dostane, se teprve uvidí, Turco už ale stihnul zpravit kouče, že by rád nastoupil k nějakým 60 utkáním. V Dallasu jich loni stihl 53, vítězství slavil pouze 22krát.

„Dá se říct, že 55 až 60 zápasů je asi dobrá výchozí pozice a všechno další se ukáže,“ říká Quenneville. „Letos bude každopádně jedničkou Marty a je hezké vědět, že bude hrát. Chceme, aby chytal, a já myslím, že je dost důvodů, proč se těšit ze stability, kterou může svým spoluhráčům poskytnout. Taková jistota od samého začátku pro nás bude zdravá.“