Kovalčuk není první, jen nejkřiklavější příklad

Neuběhlo ani pět let a praxe odhaluje v koncepci platového stropu zásadní trhliny. Mazaní generální manažeři našli kličku, jak se nastraženým omezením vyhnout. Do limitu se totiž nepočítá hráčův aktuální plat, nýbrž roční průměr z celkově uzavřené smlouvy. Světlo světa tak spatřují stále častěji kontrakty daleko za čtyřicátý rok věku s přinejmenším podivným platovým rozložením.
 
Ilja Kovalčuk podepsal před několika dny smlouvu na 102 miliónů dolarů. Zní na 17 let! Co je moc, to je príliš... Nejdelší kontrakt v historii ligy už skutečně bije do očí. Ruský forvard není žádný nedorostlý klučina, je mu 27 let a na konci smlouvy, pakliže by ji v New Jersey opravdu dodržel, by mu bylo 44.
 
Kdo z vás nemá problém s Kovalčukovo vírou ve vlastní dlouhověkost, v pořádku. Třeba ho bude hokej stále bavit a zdraví vydrží. Ačkoli útočníky, kteří vydrželi v NHL do tak vysokého věku, byste spočítali na prstech. Každopádně je tu i druhá pikantnost. Hrát tak dlouho a ještě za pouhého půl miliónu dolarů ročně?

95 miliónů kontroverzní smlouvy je totiž adresováno na prvních 10 let, na zbylých 7 let zbývá mizerných 7 miliónů. Mezi 39. a 44. rokem věku by měl Kovalčuk pobírat jen 550 tisíc dolarů za rok. Při vší úctě, Iljo, to bys ten hokej musel ohromně milovat...
 
Nicméně i kdyby to tak dopadlo, nelze Lamoriellův postup schválit. Pouze totiž přehodil horký brambor na někoho jiného. Aby si mohl dopřát luxusu elitního útočníka, na něhož momentálně nemá povolené prostředky, vymyslel fintu, za níž by – v ideálním případě naplnění smlouvy – v budoucnu zaplatil někdo jiný.
 
Místo 11,5 miliónů dolarů bude šéf Devils v nadcházejících letech odečítat ze stropu průměr, tj.jen 6 miliónů. Výhra. Jeho následovník v letech 2022-27 by měl platit ruskému hokejistovi jen 0,55 miliónu, ale ze stropu bude nadále srážet 6 miliónů. Prohra. Lamoriello už v tu chvíli asi v klubu nebude. V roce 2022 mu bude 80 let, na konci Kovalčukova kontraktu dokonce 85. I kdyby tedy v naplnění předlouhé smlouvy věřil, čisté svědomí mít nemůže. Svému následovníkovi by odkázal nehezké dědictví.
 
Pravděpodobnější je, že nastavovaná smlouva daleko za čtyřicítku je jen snahou jak vyzrát na platové omezení. Na to, které bylo před pěti lety s takovou pompou oslavováno jako lék na zhoubnou nemoc. Nádor se ale naučil s protilátkou žít a zvolna začíná bujet dál. Jednou bychom se mohli dočkat třeba smlouvy na 50 let, kde posledních 35 sezón bude garantovat plat 100 tisíc. Chyba je v možnosti, podle níž v případě ukončení kariéry klub nadále za hráče z platového stropu nic neodečítá.
 
Manažeři si tuto úlitbu uvědomili a začali ji využívat. Zámořský tisk už se otevřeně ptá: Viděl jsi dost Gary Bettmane? Stačilo ti to? Kovalčukova smlouva je možná nejkřiklavější, ale nikoli první podezřelý případ. Následuje výčet kontraktů z posledních let, které přinejmenším budí rozpaky a na jejichž naplnění bude zajímavé si počkat. 
  
Roberto Luongo – září 2009, 12letá smlouva s Vancouverem na 64 miliónů dolarů

věk hráče na konci kontraktu: 43 let
platové rozložení:
prvních 8 let - 57 mil.
poslední 4 roky – 7 mil.  (z toho poslední 2 sezony jen 1 milión ročně)

Henrik Zetterberg – leden 2009, 12letá smlouva s Detroitem na 72 miliónů dolarů

věk hráče na konci kontraktu: 40 let
platové rozložení:
prvních 10 let - 62 mil.
poslední 2 roky - 2 mil.
 
Marián Hossa – leden 2009, 12letá smlouva s Chicagem na 62,8 miliónů dolarů

věk hráče na konci kontraktu: 42 let
platové rozložení:
prvních 8 let – 59,3 mil.
poslední 4 roky – 3,5 mil.
 
Johan Franzén – duben 2008, 11letá smlouva s Detroitem na 43,5 miliónů dolarů

věk hráče na konci kontraktu: 40 let
platové rozložení:
prvních 8 let – 39,5 mil.
poslední 3 roky – 4 mil.

Chris Pronger - červenec 2009, 7letá smlouva s Philadelphií na 34,9 miliónů dolarů

věk hráče na konci kontraktu: 42 let

platové rozložení:
prvních 5 let - 33,85 mil.
poslední 2 roky - 1,05 mil.

Příklad šílené, ale z hlediska platového stropu férové smlouvy je Rick DiPietro, který v září 2006 podepsal s NY Islanders 15letý kontrakt na 67,5 miliónu dolarů, ovšem s platem rovných 4,5 mil. pro každou z 15 sezón smlouvy. Totéž platí pro Alexandra Ovečkina, jenž v lednu 2008 stvrdil svým podpisem 13letou dohodu s Washingtonem na 124 miliónů dolarů. Plat je rovnoměrně rozložen, prvních šest let po 9 mil., dalších sedm let po 10 mil.