Na Detroit dýchly staré dobré časy

„Od začátku jsme hráli dobře, byli jsme dostatečně fyzičtí, klíčoví hráči hráli výborně,“ těšil se ze třicátého vítězství v sezóně Mike Babcock. „Byla to důležitý výhra.“

Zejména první herní dějství bylo v podání domácích vynikající. Detroit v něm soupeře přestřílel jedenáct ku pěti, hrál agresivně, výborně bránil a svou převahu po zásluze vtělil do dvoubrankového náskoku. Postarali se o něj Pavel Dacjuk a v přesilovce Tomas Holmström, jemuž svou 800. nahrávkou v NHL asistoval Nicklas Lidström. Především u první gólu se ale stojí za to pozastavit.

Dacjuk v něm znovu prokázal svou šikovnost při odebírání kotoučů, kterou s uznáním komentují novináři celého světa. V 8. minutě obral při objíždění Ellisovy branky nenápadně zezadu o puk obránce Kevina Kleina, rychle jím zamíchal, načež bekhendem s přehledem zavěsil.

Dacjuk je s 96 odebranými puky suverénně nejlepším hráčem NHL, druhý Ryan Kesler z Vancouveru jich má jen 66! Rusova schopnost vypichovat přihrávky soupeře, sáhnout protihráči jemně mezi brusle, aniž by došlo k faulu, stahovat vysoko letící kotouče na led je zkrátka neuvěřitelná. Další srovnání nabízí loňský lídr této statistiky Jevgenij Malkin, který skončil za celý ročník 2008-09 na čísle 94, tedy horším výsledku, než má už nyní na svém kontě krajan z Detroitu.

Druhá třetina přinesla dva góly Darrena Helma, který byl vyhlášen první hvězdou zápasu. Rychlý štírek nadchnul zejména druhou brankou v oslabení, kdy ujel v úniku a následně dokázal dorazit vlastní střelu. Na to se konečně probral i Nashville, který už ale nedokázal víc než snížit. Čtyři vteřiny před koncem uzavřel skóre při hře soupeře bez brankáře Henrik Zetterberg.

„Myslím, že jsme na ně vlétli jako velmi odhodlaný tým,“ ocenil Helm. „Minulý zápas proti Vancouveru jsme nehráli agresivně, jen jsme seděli a nedělali to, co jsme potřebovali. Tohle jsou extrémně důležité zápasy a hrát bez nasazení je zkrátka nepřijatelné.“
 
Je brzo propadat optimismu, Rudá křídla k němu ale mají víc důvodů než jen fakt, že v Západní konferenci znovu obsadili postupovou osmou příčku. Především se jim zcela vyprázdnila marodka, což je v této sezóně jev vskutku nevídaný. Tým, který si právem mohl stěžovat na nepřízeň štěstěny, si tak momentálně užívá luxusu, jemuž se netěší žádný další klub v NHL. Na listině zraněných nemá zapsaného jediného hráče!

Obránce Andreas Lilja se tak mohl znovu spojit se svým někdejším parťákem Brettem Lebdou. „To nejlepší, co tady kdy Lebs odehrál, bylo vedle Lilse,“ komentoval obnovené spojení trenér Babcock. „Lils toho hodně namluví, je to správný týmový lídr. Lebda si snad znovu ideálně sedne a bude hrát dobře. Když hraje, co umí, dokáže získat spoustu kotoučů.“

Dodejme, že Brett Lebda strávil poslední dvě utkání jen na lavičce náhradníků, návrat kamaráda z marodky je tedy novou šancí i pro něj. Švéd Lilja čekal na možnost skočit znovu na led dlouhých dvanáct měsíců, kdy se zotavoval z otřesu mozku, nyní se konečně dočkal a dokonce hned po boku někdejšího spoluhráče.

„Je to jako za starých dobrých časů,“ směje se Lebda. „Známe se oba výborně, hráli jsme dohromady několik let. Mít ho zpátky je dobré pro celý tým.“

Čtyřiatřicetiletý Andreas Lilja hrál svůj třetí zápas od návratu na led. Shodou okolností se v něm potkal s hráčem, který ho před rokem poslal do nemocnice. Žádnou zvláštní zášť však k obránci Sheovi Weberovi necítil. „Nebyla to jeho vina,“ říkal pokorně. „Takové věci se stávají. Musíte se s tím prostě vyrovnat.“

Možná ještě podstatnější než návraty marodů a do dřívější podoby se formující sestava byl zlepšený herní projev celého mužstva. Red Wings mají před sebou posledních osmnáct utkání, z nichž deset odehrají doma. Sestavu mají pohromadě, návratu do elitní osmičky a šanci znovu zabojovat o Stanley Cup nestojí zdánlivě nic v cestě. Jen vydržet.

Pod článkem je čtenářům k dispozici diskuse.