Výměny, na které nedošlo

Dion Phaneuf, Ilja Kovalčuk, J.S. Giguere a také Alexej Ponikarovskij byli vyměněni už dříve. Na ostatní, o kterých se spekulovalo, nedošlo vůbec. Pojďme se blíže podívat na některé případy, které nebyly dotaženy do konce.

Brankáři

Washington, Philadelphia, Chicago. Ti všichni měli podle prvotních předpokladů usilovat o posílení svého brankoviště. Bylo z čeho vybírat. Tomáš Vokoun na Floridě by určitě nepohrdnul možností jít do mužstva, které projde vyřazovacími boji co nejdál. O společném panování Careyho Price s Jaroslavem Halákem v Montrealu se hovoří celou sezónu. Obdobná situace panuje také u Ostrovanů, kde se při zranění Ricka DiPietra přetahuje o místo dvojice Martin Biron, Dwayne Roloson. K mání byl i Dan Ellis z Nashvillu.

Kromě podivuhodných rošád v Anaheimu, kde má své jisté Jonas Hiller a včera se točili jen jeho náhradníci, ale k žádnému trejdu gólmana nedošlo.

„Jsme spokojení se všemi třemi brankáři, které máme v systému,“ hlásí z Washingtonu trenér Bruce Boudreau. „Každý z nich už v sezóně vyhrál více než deset zápasů a všichni jsou dobří. Theodore vyhrál deset z posledních dvanácti startů a Varlamov blížící se ke dvacítce prohrál jen dvakrát. Jsme v pohodě.“

Ani v Chicagu, momentálně nejlepším celku Západní konference, si nemají na co stěžovat, Antti Niemi s Cristobalem Huetem zaujímají přední místa statistik, pokud jde o množství inkasovaných gólů. Pochybovači však připomínají, že zkušenosti zmíněného dua s play off jsou buď zcela nulové (Niemi) nebo minimální. Huet absolvoval v minulosti tři série (jako člen Canadiens, Capitals a Blackhawks) a všechny tři prohrál.

„Říkám to už dlouho, že těmhle dvěma věřím,“ stojí si za svým rozhodnutím generální manažer Jestřábů Stan Bowman. „To oni nás dostali na současné pozice. Jsou dobří a po celý rok podávají vyrovnané výkony. Na první místo se nedostanete shodou šťastných náhod.“

Ve Philadelphii byla největší vůle k přivedení nové tváře skryté za maskou. Letci se jen pár hodin před uzávěrkou dozvěděli, že s Rayem Emerym už nemohou letos počítat (nejčernější prognózy v souvislosti s jeho zraněním kyčle dokonce hovoří o tom, že bude muset ukončit kariéru), a i přes objevení kvalit Michaela Leightona se necítí být silní v kramflecích. Flyers ale stáli před jiným problémem než ostatní, neměli co nabídnout.

Když Florida při úvahách o propuštění Tomáše Vokouna požadovala Jeffa Cartera, bylo jí řečeno, že toho tedy určitě ne. Zproštění závazků vyplývajících z jeho pětimiliónové smlouvy by přitom pro Letce znamenalo citelné uvolnění místa pod platovým stropem. Philadelphii navíc pro letošek chybí první tři volby v draftu - dvou se vzdala, když získala z Anaheimu Chrise Prongera, další použila při předloňské výměně Hersleyho s Lukacevicem do Los Angeles.

„Nebyl k dispozici nikdo, kdo by byl lepší než Leighton,“ přiznává GM Paul Holmgren, že na velké ryby myslet nemohl a o malé neměl zájem. „Hledali jsme nejdřív někoho, kdo by mohl vylepšit naši sestavu, ale všichni, o které jsme měli zájem, nakonec stejně zůstali ve svých klubech. Pořád ale věřím, že když se dostaneme do play off, může se stát cokoliv.“

Tomáš Vokoun, o němž se v souvislosti s brankářskými výměnami mluvilo nejvíce, ani nemusel zvažovat, zda mu zájem některého z klubů stojí za zrušení no-trade klauzule ve své smlouvě. Generální manažer Floridy Dan Sexton za ním s takovou otázkou nepřišel. Panteři svého gólmana ani jiné hráče aktivně nenabízeli, čekali, s čím přijde konkurence.

„Kdybychom chtěli provést totální výprodej, získali bychom mnoho čtvrtých, pátých a dalších voleb v draftu, ale já mám rád náš tým,“ říká Sexton. „Nelíbí se mi, v jaké pozici se nachází, ale nechtěl jsem zapálit šňůru a vyhodit to tu do povětří.“

Obránci

Zadáků bylo včera vytrejdováno dost a z avizovaných mužů se nedostalo prakticky jenom na jednoho. Nemáme teď na mysli Tomáše Kaberleho, který je pravidelným objektem přestupových spekulací už několik let. Český reprezentant podle prvních zpráv ani nepředložil vedení Toronta seznam klubů, kam je ochotný odejít, i když podle pozdějšího vyjádření generálního manažera Briana Burkea nakonec tři partneři k jednání ve hře byli.

„Říkali jsme pravdu. Žádný seznam jsme v ruce neměli, ale zkoumali jsme tři cesty, o které nás hráčův agent dopoledne požádal, abychom je prozkoumali,“ vysvětluje Burke. „Většinou takové seznamy neakceptuji, pokud neobsahují alespoň deset položek, ale v případě Tomáše jsem udělal výjimku kvůli tomu, co vykonal pro Maple Leafs. Nakonec ale k žádné výměně nedošlo, tím to hasne.“

„Tomáš nedostal no-trade klauzuli jen tak pro nic za nic a já si myslím, že klub ji musí respektovat, ať už ji nabídl tenhle generální manažer nebo některý jiný.“

Obráncem, jenž čeřil přestupovou hladinu mnohem víc než Kaberle, byl Dan Hamhuis z Nashvillu. Jeho setrvání u Predátorů je nakonec vnímáno jako největší „posílení“ mužstva, i když generální manažer David Poile získal útočníka Dustina Boyda z Calgary a už v pondělí přivedl zadáka Denise Grebeškova z Edmontonu. Zároveň je také (spolu se setrváním gólmana Dana Ellise) signálem, že Preds chtějí v play off dojít dále než v minulosti. Hamhuis se totiž v létě stane nechráněným hráčem a obě strany zatím nenašly společnou řeč ohledně nového kontraktu.

„Ve všech našich plánech jsme v první řadě nemysleli na budoucnost, ale na dosažení play off v tomto roce,“ přiznává zaměření na krátkodobější cíle Poile. „Naši hokejisté hrají natolik dobře, že mají reálnou šanci to dokázat. Chybí nám dvacet zápasů, takže jsme chtěli udělat vše, aby se to opravdu podařilo.“

„V době přestupové uzávěrky je vaší prací volat a naslouchat. Vidíte, co je k dispozici, a pro nás se to vyvinulo tak, že nebylo nic. Možná jsem ani neměl v úmyslu Dana vytrejdovat. Neznamená to, že bych marnil čas, ale pokud my nabízeli horšího hráče a k tomu volbu v draftu nebo nějakého mladíka, nechtěl jsem riskovat. Naši hráči si zaslouží lepší přístup a Dan také.“

Hamhuise těší skutečnost, že nemusí balit kufry, zejména kvůli rodině. „Oddechl jsem si, když uzávěrka prošla a nic se nestalo. Těší mě to i z hokejového hlediska, protože jsme posílili tým a stále jsme ve hře o play off. Myslím, že máme velkou šanci něco dokázat,“ tvrdí Hamhuis.

Edmonton mohl opustit Sheldon Souray, dokonce už předložil šéfům dost obsáhlý seznam týmů, kam by byl ochotný přestoupit (údajně na něm ale nefigurovalo žádné další z kanadských mužstev), zájemci ale možná věděli, že se zdravotním stavem 33letého zadáka to není nijak valné. Když si na konci ledna zlomil ruku a musel na operaci, ještě to nebylo tak zlé, ale nejčerstvější zprávy hovoří o tom, že v ráně se objevila infekce a pro rodáka z Elk Pointu tak sezóna zřejmě skončila.

Útočníci

Od chvíle, kdy před měsícem přestoupil Ilja Kovalčuk z Atlanty do New Jersey, byl za nejcennější zboží na přestupovém trhu s útočníky pokládán Ray Whitney z Caroliny. Hurikáni sice rozprodali podstatnou část svého kádru, ale sedmatřicetiletý křídelník na jejich soupisce zůstává i po 3. březnu, přestože mu brzy vyprší smlouva a Canes o něho přijdou definitivně a zadarmo.

Na cenu požadovanou generálním manažerem Jimem Rutherfordem (první a druhá volba v draftu) byli údajně ochotní přistoupil jen LA Kings. Ti nabízeli Coltena Teuberta, kterého brali předloni ze třinácté pozice, a právo volby ve druhém kole letošních výběrů. To bylo už minulý měsíc. Jednání tehdy ztroskotala na rozhodnutí hlavní postavy, která za těchto podmínek odmítla zrušit no-trade klauzuli.

„To byla jediná nabídky, se kterou jsem za Rayem šel,“ říká Rutherford. „Ve středu byly i další, ale s těmi jsem ho neobtěžoval. Tak jsme se v klubu rozhodli. Ray je jedním z našich nejoblíbenějších hráčů a také jedním z nejlepších. Nepřišla nabídka, kterou bychom pokládali za smysluplnou, takže Ray zůstává Hurikánem, což určitě potěší  hodně lidí včetně mě.“

Vjačeslav Kozlov doufal, že půjde ve stopách svého krajana Kovalčuk a opustí Atlantu. Nestalo se, přestože sám žádal o výměnu. „Když mě trenér nestaví, co mám dělat? Rád bych hrál za mužstvo, kterému můžu být prospěšný. Pokud se nějaké takové najde, zruším no-trade klauzuli ve své smlouvě,“ říkal ruský forvard během olympijské přestávky.

Žádný seznam vysněných destinací ale nepředložil a Thrashers nedostali takovou nabídku, aby za ním přišli a bavili se o výměně. Rodák z Voskresensku možná doufal, že zavzpomíná na staré dobré časy v Detroitu, ale Rudým křídlům se vrací do kabiny zranění hráči a neměla důvod činit další opatření na posílení kádru, zvláště když platový strop visel tak nízko.

„Pár kolegů se mě na něj ptalo, protože díky novinám vědělo, že je k mání,“ říká GM Atlanty Don Waddell. „Nebylo to ale nic vážného.“

Kozlov nyní zvažuje, že pokud by nenašel v příští sezóně uplatnění v NHL, vrátí se domů do Ruska a zkusí štěstí v Kontinentální lize.