Kovalčuk a New Jersey - Ideální spojení?

Zřejmě se lze shodnout, že Kovalčuk by Atlantě nepodepsal, ani kdyby mu snesla modré z nebe. Vydržel tu dlouho, mnohem déle, než jeho kamarád z učednických let Dany Heatley nebo jeho pozdější náhrada Marián Hossa. Čím déle ale v klubu byl, tím více tušil, že tu zkrátka nikdy nic nevyhraje.

Po bezmála devíti letech v jedné organizaci má právo zkusit to jinde. Nakonec dává mu ho i kolektivní smlouva, podle níž by se stal v létě nechráněným volným hráčem. To byl také hlavní důvod výměny. Zda jde v případě New Jersey o spolupráci čistě na zbytek sezóny nebo na pár dalších let, je nyní předčasné spekulovat; jisté je, že Kovalčuk je v klubu, s nímž se dá něco vyhrát.

Ostatně, věděla to i jeho manželka. „Je to pro tebe velká příležitost vyhrát Stanley Cup,“ řekla mu prý krátce po trejdu. Další slova už patří samotnému hokejistovi a chuť na prodlouženou sezónu z nich přímo kape: „Neuvěřitelné… Šance napáchat pořádnou škodu v play off!“

Ten sňatek se zdá být rozumný. Nikdo ze současných top klubů v NHL asi nepotřeboval střelce zoufaleji než New Jersey. Bodově třetí nejlepší celek ligy je až 21. v počtu nastřílených branek! Z desítky nejlepších týmů je na tom střelecky nejhůře. Samozřejmě, současně má nejméně inkasovaných branek v NHL, což s ohledem na Jacquese Lemairea na lavičce a Martina Brodeura v brance asi nepřekvapí, směrem dopředu je to ale bída s nouzí.

Paleta dovedností je tak nyní v šatně Ďáblů kompletní. Pro spoustu lidí jde o signál, že klub má na to zaútočit znovu po sedmi letech na Stanley Cup. Martin Brodeur už v 37 letech moc příležitostí nedostane, patří tedy k těm, jež vnímají Kovalčukův příchod jako obrovskou šanci. „Získali jsme top střelce,“ řekl komentátorovi ESPN. „Jsem šťastný za ten závazek organizace vůči našemu týmu. Jeho přítomnost na nás vnese úplně jiný pohled.“

To zatraceně! Vždyť považte, že Devils ve své historii dosud neměli padesátigólového střelce. Bude zvláštní sledovat, jak si dynamický Rus užije první pořádné play off, které by ho s novým zaměstnavatelem nemělo minout. Až dodnes si v něm zahrál pouze jednou, v sezóně 2006-07 vypadl v prvním kole ve čtyřech zápasech s Jágrovými Rangers. Na kontě tedy nemá jediné vítězství v play off, což ale nemusí nic znamenat. Přinejmenším v ruské reprezentaci už prokázal, že důležité zápasy zvládá.

„Cítíme ten tlak ze strany vedení,“ přiznává Dainius Zubrus, v zápase s Torontem Kovalčukův spoluhráč z útoku. „Nevezmete chlápka, jako je tenhle, pokud  nevěříte, že máte šanci. Je to jeden z těch kluků, co udělají náš tým lepším. Máme tu spoustu dobrých hráčů, ale bez ohledu na roli, každý půjde nahoru.“

„Ilja efekt“, jak nazval Kovalčukův dopad na mužstvo list New York Post, dává týmu okamžitě dvě nebezpečné útočné řady. Až dosud tu veškerou ofenzivu obstarávalo „Z duo“ Zach Parise – Travis Zajac. Se sobotním návratem Patrika Eliáše do sestavy a jeho zařazením po bok nově získané posily má k dispozici minimálně dvě mimořádně nebezpečné formace. Přestože může být složení útoků předmětem dalšího zkoušení, vyšší ofenzivní síla je nezpochybnitelná.

„Vidíte, jak jsou chlapi nadšení, je to výjimečný hráč,“ přikyvuje Jamie Langenbrunner. „A dá se říct, že i on je nadšený z příchodu k nám.“

Kovalčuk přináší do Newarku, co tu tak zoufale poptávají, najde zde ale příležitost naplno rozvinout svůj talent? Marián Gáborík by mohl vyprávět, jak dokáže Lemaire hráče s útočnými choutky svázat. Po přestupu na Manhattan patří statisticky k nejlepším hokejistům ligy, přestože se Jezdci trápí a prohrávají zápas od zápasu. Nebrání mu to vynikat víc než v defenzivní Minnesotě. Co až začne Lemaire vyprávět o obranném pásmu Kovalčukovi?

Prozatím šedivý matador neskrývá radost a svou posilu pořádně vytěžuje. V prvním zápase dostal Kovalčuk 22 minut času na ledě, ve druhém více než 25. „Ilja je chlap, který dokáže změnit průběh hry, vybídnout spoluhráče ke skórování,“ popisuje svou akvizici agentuře AP. „Silný sportovec, dobrý bruslař se skvělou střelou, takže neexistuje pochybnost, že učiní tento tým lepším. Řekl jsem letos víckrát, že máme jediný útok schopný střílet góly, nyní myslím, dáme dohromady dva.“

Kovalčukova střela je skutečně kandidátem na hokejové učebnice. Ať už pálí švihem, nebo bez přípravy příklepem. Ví to i muž k hodnocení střelby nad jiné povolaný. „S Alexandrem Ovečkinem je nejlepší v tom, jak dokáže vypustit střelu,“ vyzdvihuje Martin Brodeur. „Jak tvrdě ji dokáže vyslat. V lize není mnoho hráčů, kteří to takhle umí a jeho statistiky to myslím potvrzují.“

Zkušený gólman ocenil i Rusovy fyzické parametry. „Ilja přináší i další elementy,“ pokračuje. „Je těžké tvrdit, že Zach Parise nemá talent, určitě má svůj ‚drive‘, ale Ilja na něj má aspoň tři palce výšky (7-8 cm) a čtyřicet liber váhy (18 kg).“

Dobře, ten obchod vypadá pro všechny strany výhodně. New Jersey rozšířilo svou palebnou sílu, Kovalčuk získal šanci užít si z plna hrdla pohárových bojů. Ani Atlanta přitom nepřišla zkrátka. V Johnu Oduyovi, Nicklasu Bergforsovi, Patrici Cormierovi a volbách v draftu urvala aspoň nějakou náhradu. Že je to málo? Na poslední chvíli šlo asi těžko získat víc.

Razítko na úspěšnost celé transakce každopádně dají až pozdní jarní měsíce. Zda se Lamoriello následně pokusí přemluvit Kovalčuka k tomu, co nedokázal Don Waddell, tedy dlouhodobější spolupráci, je otázka. Komentátoři se shodují, že zřejmě nebude mít dost peněz a ruský forvard nakonec přeci jen vpluje na volný trh. Ovšem nepředbíhejme. Takový prsten za vítězství ve Stanley Cupu by mohl vyjednávací pozice významně sblížit.

Pod článkem je čtenářům k dispozici diskuze.