Z Washingtonu se ozývá střelba. Jakýkoliv odpor je zbytečný

Poslední podmínku splnili hokejisté Washingtonu v úterý, když porazili Boston 4:1. Výsledek vypadá poměrně jednoznačně, ale rozhodla až závěrečné dějství, v němž svěřenci Bruce Boudreaua zvrátili nerozhodné skóre třemi zásahy. Během prvních čtyřiceti minut se musel hodně otáčet Jose Theodore, do jehož hradeb mířilo dvacet devět střel.

„V Bostonu to bude těžké. Bojují o play off a podle mého to bude nejtvrdší oříšek série,“ upozorňoval už dopředu jediný český útočník ve službách Caps Tomáš Fleischmann a vývoj utkání mu dal za pravdu.

„Nezahráli jsme nijak skvěle, ale dokázali jsme zvítězit, protože kluci věřili, že na to mají,“ vyzdvihl mentální sílu svého týmu kouč Boudreau. „Když se vezete na vítězné vlně, daří se vám všechno. Když prohráváte, trefujete tyčky nebo zachytá soupeřův gólman, jak to dneska předvedl Theo.“

Jose Theodore má na úspěšném tažení přibližně 65procentní podíl, čtyři zápasy hájil klec Michal Neuvirth. Naděje českého hokeje byla na zahajovací soupisce i v prvním utkání proti Floridě, ale střídala v půlce po čtyřech inkasovaných gólech a zkušenější kolega poté dovedl spoluhráče k vítězství v samostatných nájezdech. I když se říká, že poslední krok bývá nejtěžší, pro Theodorea bylo nejsložitější zkouškou právě klání s Pantery.

„Začalo to na Floridě, kde jsme prohrávali 1:4 a vrátili se do hry. To byl zlomový okamžik pro celé mužstvo i pro mě, dodalo mi to velkou sebedůvěru. Od té chvíle jsem se cítil v každém zápase v pohodě. Je milé stát se součástí klubové historie, pokořit starý rekord,“ říká rodák z Lavalu ve frankofonní části Kanady.

Nebývalou pohodu panující v kabině potvrzují i slova Tomáše Fleischmanna. „Užíváme si to a chceme, aby se na tu kouli nabaloval další sníh a valila se dál. Je příjemné přijít do šatny a vidět úsměvy na všech tvářích, slyšet vtípky. Rádi bychom, aby to neskončilo. Teď jsme zrozeni pro vyhrávání, nechce se nám prohrát.“

Kdo se v lednu washingtonským silám postavil, musel si vskutku připadat jako smetený lavinou. Průměr 4.67 gólu na zápas, to je skoro o osm desetin více než celosezónní bilance Caps, a i s ní vedou tabulku všech klubů NHL. Pokud by se takhle dařilo i nadále, můžou hoši z americké metropole atakovat rekord svých předchůdců (330 vstřelených branek) z ročníku 1991-92. Nebo aspoň výkon Detroitu (325) o čtyři roky později, kdy byl zaveden rozpis obsahující osmdesát dvě střetnutí.

Hlavní tíha leží samozřejmě na duu ruských ostřelovačů Alexandru Ovečkinovi s Alexandrem Sjominem, ale v ráži jsou i další. Nicklas Bäckström na konci ledna třiadvacátým gólem už překonal své osobní maximum z loňska. Stejný kousek se čtrnáctou trefou povedl Ericu Fehrovi, dobře nakročeno má rovněž Tomáš Fleischmann. Střelecká potence je ale, jak trefně poznamenává list Washington Post, nakažlivá jako virus prasečí chřipky.

V pátek proti Floridě se po 42 utkáních dočkal branky Jeff Schultz. O tři dny dříve skončilo 109zápasové čekání Johna Erskinea. Obránce Shaone Morrisonn minulou středu dokonce zařídil vítězství nad Anaheimem, i když jeho předchozí zápis do střeleckých tabulek nesl datum 22. února 2009.

„Nevím, jak se to seběhlo, že jsme se takhle rozstříleli,“ kroutí hlavou Bäckström. „Máme tady pár lidí, co umí skórovat, ale v poslední době se prosazují všechny řady. To je klíčové. Všichni můžou dát gól, což je dobrá zpráva pro nejbližší budoucnost i pro play off.“

Trenér Bruce Boudreau své chlapce na možnost pokoření rekordu určitě upozornil, i když ji nijak nezdůrazňoval. Ostatně, kdyby tak neučinil, udělají to za něho novináři. Sám se však snaží zůstat v klidu. „Když přijdete domů a sednete si o samotě, máte z toho dobrý pocit, ale když jste na stadiónu, prožíváte den jako každý jiný. Přemýšlíte o tom, jak hrajeme, a najednou se praštíte do čela: Sakra, vždyť my vlastně vyhráli deset zápasů v řadě.“

„Nehodlám věřit tomu, že to skončí třeba až na sedmadvaceti, ale budeme se snažit prodloužit sérii a vyhrát každé další utkání a uvidíme, co se stane,“ slibuje hlavní kouč Washingtonu.

NY Rangers a Atlanta, s nimiž se Capitals potkají ještě před víkendem, by podle postavení v tabulce neměli být nezdolatelnými soupeři, ale v neděli odpoledne zavítá do Washingtonu Pittsburgh. Pokud domácí uspějí, následuje cesta do Montrealu a Ottawy, která včera dosáhla na stejnou metu jako Capitals, i když v jejím případě bylo k překonání klubového rekordu zapotřebí „jen“ deseti vítězství za sebou. Být hokejistou zaměstnaným v jednom z hlavních měst severoamerických států je v poslední době příjemná povinnost.

Pod článkem je čtenářům k dispozici diskuze.